Na rozdíl od formátů založených na dialogu umožňují písemné formáty sdílet informace nezávisle na čase a místě. Tvůrci veřejných politik a další zainteresovaní aktéři se tak mohou s výsledky výzkumu seznamovat vlastním tempem. Tyto formáty mohou plnit různé účely: od upozornění na určité téma a shrnutí dostupných poznatků až po podrobné analýzy a konkrétní doporučení pro tvorbu veřejných politik.

Psané formáty zahrnují široké spektrum výstupů, například stručné podklady pro tvůrce veřejných politik (policy briefs), zprávy, informační přehledy, poziční dokumenty, výstupy konzultací a shrnutí empirických důkazů. Tyto formáty se liší rozsahem, stylem i cílovou skupinou, všechny však převádějí komplexní výzkum do jasných a relevantních informací, kterým lze snadno porozumět a využít je v kontextu veřejných politik.

Tyto formáty jsou obzvláště cenné v případech, kdy tvůrci veřejných politik potřebují stručné, spolehlivé a dobře strukturované důkazy jako podklad pro diskuse, tvorbu strategií nebo legislativní a administrativní procesy. Efektivní písemná komunikace může pomoci překlenout mezeru mezi výzkumem a veřejnými politikami tím, že zpřístupňuje vědecké poznatky a posiluje jejich relevanci a praktickou využitelnost.

Příklady uvedené v této části představují různé písemné formáty využívané v Evropě k podpoře tvorby veřejných politik založené na důkazech. Ukazují různé způsoby přizpůsobení informací založených na výzkumu cílovým skupinám z oblasti veřejných politik a ilustrují, jak může písemná komunikace přispět k produktivní výměně znalostí mezi výzkumnou sférou a sférou veřejných politik.