Neplýtvejte časem ani financemi: proč na diseminaci záleží stejně jako na obsahu

Neplýtvejte časem ani financemi: proč na diseminaci záleží stejně jako na obsahu

O autorovi

Tome Sandevski (sandevski@pvw.uni-frankfurt.de) koordinuje společné iniciativy dialogu mezi vědou a tvorbou politik tří univerzit v oblasti Rýn-Mohan – Goetheovy univerzity ve Frankfurtu, Technické univerzity v Darmstadtu a Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči. Pravidelně organizuje osobní setkání mezi výzkumníky a tvůrci politik i policy akce ve Frankfurtu a regionu Rýn-Mohan, v Berlíně a v Bruselu. Vede workshopy o zapojení do tvorby politik pro začínající i zkušené výzkumníky a výzkumné manažery.

Klíčové body

• Aby se předešlo plýtvání časem a financemi na publikace o tvorbě politik, které nikdo nečte, nebo na málo navštěvované akce, musí výzkumníci a pracovníci pro mobilizaci znalostí plánovat diseminační strategie už od samého začátku.

• Účinná diseminace kombinuje několik vzájemně se posilujících strategií: mapování stakeholderů a personalizované oslovení, média a sociální sítě, osobní sítě kontaktů a diseminační kanály partnerských organizací.

V čem je problém?

Výzkumníci, kteří jsou tvůrci politik pozváni k realizaci zadávaného výzkumu, účasti v expertních orgánech, vystoupení na parlamentních slyšeních nebo na policy akcích, mají přímý přístup k osobám s rozhodovací pravomocí, což je významná výhoda. Výzkumníci, kteří se zapojením do tvorby politik teprve začínají, však čelí jiné výzvě: musí mezi tvůrci politik nejprve získat viditelnost.

Riziko je reálné. Kvalitně zpracovaná publikace o tvorbě politik, kterou si nepřečte žádný tvůrce politik, nebo pečlivě zorganizovaná policy akce, na kterou přijdou pouze další výzkumníci, představuje významnou ztrátu času a zdrojů. Řešením není soustředit se pouze na obsah; diseminaci je nutné plánovat od samého začátku projektu, se stejnou péčí a promyšleností jako samotný výzkum. Možné jsou následující strategie:

Strategie 1: Mapování stakeholderů a personalizované oslovení

Výzkumníci nebo pracovníci pro mobilizaci znalostí mohou cílové publikum identifikovat procházením organizačních struktur a webových stránek relevantních institucí zapojených do tvorby politik – místních a regionálních samospráv, národních ministerstev a agentur, parlamentů, politických stran, institucí EU a mezinárodních organizací. Na tomto základě mohou vytvořit cílený mailing list.

Potřebné úsilí se velmi liší podle šíře tématu. Policy publikace o cyklistickém chování v jedné čtvrti může být relevantní jen pro několik tvůrců politik a jejich zmapování může zabrat několik hodin. Publikace o cyklistickém chování ve 214 městech ve 25 evropských zemích může být relevantní pro tvůrce politik na místní, národní i evropské úrovni. Jejich zmapování a dohledání kontaktních údajů může trvat týdny nebo měsíce.

Kdykoli je to možné, měli by se výzkumníci vyhnout zasílání jedné obecné zprávy všem adresátům. Personalizované oslovení, i když vychází ze společné šablony, je mnohem účinnější. Stejná policy zpráva o cyklistice může být například relevantní pro velmi odlišná publika z velmi odlišných důvodů:

• ministerstvo dopravy odpovědné za regulaci dopravy, plánování silnic a dopravní značení
• ministerstvo školství, které chce cyklistiku začlenit do školních kurikul
• kancelář primátora/starosty, která chce město profilovat jako destinaci přátelskou k cyklistům
• členové parlamentu prosazující aktivní životní styl a dlouhodobé veřejné zdraví

Každý z těchto adresátů si zaslouží zprávu, která přímo osloví jeho agendu a zájmy. Výzkumníci by měli v každé zprávě použít osobní „háček“: jednu větu vysvětlující, proč je daná publikace nebo akce relevantní právě pro tohoto konkrétního příjemce.

Každá oslovovací zpráva by nakonec měla obsahovat jasnou nabídku dostupnosti: výzkumníci by měli uvést, že rádi domluví online setkání nebo telefonát, aby mohli výsledky podrobněji prodiskutovat.

Strategie 2: Média, sociální sítě a diseminační platformy

Tiskové zprávy zůstávají relevantním nástrojem pro zvýšení viditelnosti publikací a akcí, zejména pokud jsou vydávány prostřednictvím komunikačního oddělení instituce. Účinné může být také oznamování policy publikací nebo akcí na sociálních sítích – výzkumníci a pracovníci pro mobilizaci znalostí se mohou s tvůrci politik propojit přímo a pozvat je ke sledování svých osobních nebo institucionálních účtů. Specializované policy platformy, jako jsou EU Agenda nebo Euractiv, oslovují mnoho tvůrců politik a policy profesionálů a lze je využít k oznámení akcí nebo publikací.

Strategie 3: Osobní sítě

Kolegové, spolupracovníci a kontakty z řad absolventů, kteří mají dobré vazby na tvůrce politik, představují cenný diseminační zdroj. Výzkumníci a pracovníci pro mobilizaci znalostí mohou důvěryhodné kontakty požádat, aby je představily relevantním tvůrcům politik, přeposlaly publikace nebo pozvánky na akce do svých sítí nebo sdílely obsah na sociálních médiích. Osobní doporučení od důvěryhodného prostředníka bývá často účinnější než oslovení naslepo.

Strategie 4: Diseminační kanály partnerských organizací

Výzkumné instituce, think-tanky, nevládní organizace, nadace a asociace, které už mají mezi tvůrci politik vysokou viditelnost, mohou sloužit jako důležití diseminační partneři. Výzkumníci a pracovníci pro mobilizaci znalostí by měli prozkoumat, zda tyto organizace publikují externí příspěvky ve svých newsletterech nebo publikačních řadách. Dobře umístěný externí článek může oslovit mnohem větší a relevantnější publikum než policy brief umístěný pouze na institucionálním webu.

Pozvání expertů z think-tanků, nevládních organizací, nadací nebo dalších organizací na policy akce má také dvojí účel: zvyšuje tematickou pestrost a důvěryhodnost akce a zároveň rozšiřuje její dosah, protože pozvaní hosté obvykle sdílejí informace o akci prostřednictvím vlastních sociálních médií a komunikačních sítí.

Kombinování strategií

Výše uvedené strategie se nevylučují; naopak se vzájemně posilují. Výzkumníci a pracovníci pro mobilizaci znalostí by měli posoudit, jaké zdroje mohou do diseminace realisticky investovat, a zvolit kombinaci strategií, která nejlépe odpovídá jejich tématu, cílovému publiku a institucionálnímu kontextu.

Úkoly a zdroje

Výzkumníci

Výzkumníci někdy podceňují význam diseminace. Nejdůležitější změna uvažování je tato: produkovat vědecké poznatky nestačí. Výzkumníci by měli sami plánovat alespoň některé diseminační aktivity, zejména personalizované oslovení tvůrců politik, které znají nebo které identifikovali prostřednictvím mapování stakeholderů.

Pracovníci pro mobilizaci znalostí

Pracovníci pro mobilizaci znalostí hrají klíčovou roli v tom, aby byla diseminace efektivní a udržitelná. Jakmile je vytvořena mapa stakeholderů a mailing list, lze je udržovat a opakovaně využívat pro budoucí aktivity. Pracovníci pro mobilizaci znalostí by měli připravovat znovupoužitelné šablony e-mailových zpráv, příspěvků na sociální sítě a tiskových zpráv, které lze přizpůsobit každé nové publikaci nebo akci. Měli by také pomáhat výzkumníkům identifikovat partnerské organizace, jako jsou think-tanky, nevládní organizace, nadace a asociace, které mohou rozšířit dosah jejich práce.

Přehled potřebných zdrojů

Chcete se dozvědět více o toolkitu pro zapojení do tvorby politik? Chcete sdílet své zkušenosti se zapojením do tvorby politik? Uvažujete o tom, že do toolkitu přispějete? Neváhejte kontaktovat Tomeho Sandevského na adrese science-policy@pvw.uni-frankfurt.de.

Zdroje a další literatura

Baron, Nancy (2010), Escape from the Ivory Tower: A Guide to Making Your Science Matter. Island Press.

Swann, Michelle (2012), Writing Professional Emails: The Step-by-Step Guide.

Willis, Christina C. (2020), Sustainable Networking for Researchers and Engineers, https://doi.org/10.1117/3.2535500.

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).