Věda a tvorba politik v Bruselu: budování dialogu o politice ochrany půdy v Evropě

Věda a tvorba politik v Bruselu: budování dialogu o politice ochrany půdy v Evropě

Autoři: Esteban Romero a David Corado

Esteban Romero-Frías (erf@ugr.es) v současnosti působí jako prorektor pro sociální inovace, zaměstnatelnost a podnikání a zároveň jako profesor na katedře účetnictví a financí na Univerzitě v Granadě. Ve své akademické a výzkumné práci se zaměřuje na veřejné a sociální inovace, digitální vzdělávání a digitální humanitní vědy. Prostřednictvím UGR MediaLab, který vede od jeho založení, řídil řadu partnerských projektů jako jsou Impronta Granada a UnInPública, jejichž cílem je propojovat univerzity, veřejné instituce a společnost při řešení regionálních výzev.

David Corado (davidcorado@go.ugr.es) je konferenční tlumočník, překladatel a doktorand v programu Languages, Texts and Contexts na Univerzitě v Granadě. Studoval mimo jiné na Universitat Autònoma de Barcelona a Universitat Jaume I. Působí na výzkumné pozici financované z programu FPU UGR–Santander a je členem Medialab UGR, kde se podílí na projektech jako jsou Erasmus+ ENGAGEgreen a #YoSigoUGR. V současnosti propojuje pedagogickou a výzkumnou činnost s profesionálním konferenčním tlumočením a na dobrovolné bázi spolupracuje s organizacemi, asociacemi a neziskovými subjekty. Podílel se na akademických projektech, konferencích a publikacích zaměřených na tlumočení a komunikační kompetence.

Shrnutí: Klíčové body

• Akce na evropské úrovni, kterou v rámci projektu Erasmus+ ENGAGEgreen společně uspořádaly Univerzita v Granadě (UGR) a Technologické centrum BETA (Univerzita ve Vicu)
• Zúčastnili se jí zástupci Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI), Evropského úřadu pro životní prostředí (EEB), Institutu pro evropskou environmentální politiku (IEEP) a řady univerzit a výzkumných institucí
• Program spojil obecnou diskuzi, dva kulaté stoly (témata voda & půda) a posterovou sekci
• Pozornost se soustředila na implementaci  Strategie EU pro půdu do roku 2030, mise programu Horizont Evropa „Půda“ a právního rámce pro monitorování půdy
• Program se zabýval jak strukturou řízení, tak mechanismy transferu znalostí mezi vědou a politikou
• V rámci diskuze byly identifikovány institucionální mezery, nové nástroje a role společenských věd a zapojení občanů
• Akce zdůraznila význam inkluzivního dialogu mezi akademickou sférou, tvůrci politik a občanskou společností
• Ukázala význam Living Labs, transdisciplinárního výzkumu a participativních modelů řízení

Popis

Tento příspěvek představuje případovou studii z konference ENGAGEgreen zaměřené na šíření výstupů a zapojení stakeholderů, která se konala 12. června 2025 v Bruselu. Sekce s názvem „Voda a půda: Od výzkumu k veřejným politikám ochrany životního prostředí“, kterou společně uspořádaly Univerzita v Granadě (UGR) a Technologické centrum BETA Univerzity ve Vicu, spojila výzkumníky, pracovníky veřejné správy i zástupce občanské společnosti s cílem ukázat, jak mohou interakce mezi vědou a politikou podpořit udržitelnější environmentální správu v Evropě. Sekce se zaměřila na dva klíčové prvky – vodu a půdu – a věnovala se tomu, jak mohou vědecké poznatky, společenské vědy a participativní správa formovat veřejné politiky odpovídající ekologické i sociální realitě.

Kulatý stůl věnovaný politice ochrany půdy se zaměřil na naléhavou výzvu: jak urychlit transfer znalostí a institucionální spolupráci při implementaci Strategie EU pro půdu a právního rámce pro monitorování půdy.

Sekce měla za cíl posílit na evropské úrovni dialog mezi vědou a politikou v oblasti správy půdy a vody prostřednictvím těchto kroků:

• vytvoření strukturovaného prostoru pro sdílení poznatků mezi výzkumníky, tvůrci politik a zástupci občanské společnosti v oblasti správy půdy a vody
• zkoumání toho, jak mohou vědecké poznatky, společenské vědy a participativní přístupy lépe přispívat k tvorbě environmentálních politik EU, zejména Strategie EU pro půdu, právního rámce pro monitorování půdy a mise programu Horizont Evropa zaměřené na půdu
• identifikace překážek a mezer v současných interakcích mezi vědou a politikou v oblasti správy půdy a vody
• poukázání na stávající nástroje a mechanismy transferu znalostí využívané Evropskou komisí a projekty financovanými z EU
• podpora inkluzivních a transdisciplinárních modelů správy, včetně role Living Labs a zapojení občanů při tvorbě politik v oblasti půdy a vody

Jak formát funguje?

Sekce byla rozdělena do tří částí:

1. Obecná diskuze, v níž účastníci prosazovali silnější propojení mezi vědou, politikou a občanskou společností;

2. diskuzní kulatý stůl o vodě zaměřený na správu ekosystému, participativní modely a evropské iniciativy, jako je Water4All.

1. diskuzní kulatý stůl o půdě zaměřený na projekty Horizontu Evropa, misi EU v oblasti půdy, právní rámec pro monitorování půdy a mechanismy transferu znalostí využívané Evropskou komisí.

Účastníci se věnovali těmto tématům:

1. současné výzvy při zavádění legislativy týkající se půdy na úrovni EU i členských států;

1. potřeba začlenit kvalitativní data a sociální dimenze do ukazatelů stavu půdy;

1. příklady spolupráce mezi výzkumem a tvorbou politik včetně projektů Horizont Evropa a poradních mechanismů;

1. návrhy, jak učinit vědu o půdě srozumitelnější a lépe využitelnou pro tvorbu politik

Každý kulatý stůl byl složen z výzkumníků a pracovníků z oblasti tvorby politik, což umožnilo obousměrnou výměnu znalostí, která vyvažovala vědecké poznatky s institucionální zkušeností. Moderátoři podporovali otevřený dialog a zajišťovali inkluzivní zapojení všech sektorů. Důraz byl kladen na identifikaci systémových mezer a na hledání možností, jak v oblasti půdy více ukotvit spolupráci mezi vědou a politikou v institucionální rovině. 

Výzvy

• Opakovaně byly zdůrazňovány jazykové a komunikační bariéry mezi vědci a tvůrci politik

• Vědcům často chybějí jasné vstupní body nebo vodítka pro zapojení se do rozhodování na úrovni EU

• Občanská společnost je v politických debatách o přírodních zdrojích stále nedostatečně zastoupena, přestože se jí jejich dopady přímo týkají

• Sociální rozměr ochrany a správy půdy a vody je často opomíjen ve prospěch technických nebo environmentálních přístupů

• Časové rámce tvorby politik a výzkumných cyklů často nejsou sladěné, což snižuje využitelnost vědeckých poznatků při tvorbě legislativy

• Chybějí specializovaní zprostředkovatelé znalostí, kteří by propojovali akademickou expertízu s potřebami veřejné správy

Úkoly a zdroje

Akademici a výzkumníci

• Prezentovali vědecké poznatky a doporučení týkající se ochrany proti škůdcům, zachování říčních ekosystémů a participativní správy

• Sdíleli zkušenosti s překážkami při zapojování se do veřejné správy a s potřebou využití společenských věd při hodnocení politik

• Navrhli formáty pro společnou tvorbu indikátorů propojujících vědecké poznatky se znalostmi z praxe a místního prostředí

• Upozornili na rizika, která přináší omezení ochrany a správy půdy pouze na úzce zaměřené metriky

Specialisté na tvorbu politik (Evropská komise, DG AGRI)

• Přiblížili, jak jsou na úrovni EU získávány a využívány vědecké podklady

• Vysvětlili vnitřní mechanismy spolupráce mezi vědou a tvorbou politik (např. databáze expertů, poradní orgány, Living Labs, vědecké panely)

• Zdůraznili roli výstupů výzkumu při ovlivňování legislativních návrhů
• Prosazovali koordinaci s poradenskými službami SZP a národními implementačními orgány

Nevládní organizace a think-tanky 

• Přinesly kritický pohled na potřebu systémové změny a demokratizace správy půdy

• Zdůraznily naléhavost zapojení občanského sektoru a zemědělců do procesu tvorby politik

Zprostředkovatelé znalostí a koordinátoři

• Zajišťovali komunikaci napříč sektory

• Působili jako facilitátoři, kteří pomáhali výzkumníkům lépe sladit jejich činnost s institucionálními potřebami a načasováním

• Shromáždili a zdokumentovali poznatky pro využití v oblasti tvorby politik

Potřebné zdroje v přehledu

Příklady dobré praxe

• Mise EU pro půdu: iniciativa programu Horizont Evropa zaměřená na pilotní ověřování Living Labs a Lighthouse aktivit pro zdraví půdy v členských státech
• Právní rámec pro monitorování půdy: legislativní rámec usilující o vytvoření celoevropské infrastruktury dat o půdě
• Living Labs pro půdu: prezentovány jako platformy spojující různé aktéry pro praktické experimentování a nastavení pravidel řízení

Zdroje a další literatura

• Zpráva z diseminační konference ENGAGEgreen – závěry kulatého stolu o půdě (UGR a BETA, červen 2025)

• Portál Mise EU pro půdu: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/missions/soil-health-and-food_en

• Briefingy IEEP ke strategii pro půdu: https://ieep.eu 

• Knowledge4Policy – sekce věnovaná půdě: https://knowledge4policy.ec.europa.eu/soil 

Případové studie

Brusel, 12. června 2025 – Konference ENGAGEgreen zaměřená na šíření výstupů a zapojení stakeholderů
Sekce 3: Voda a půda: od výzkumu k veřejným politikám ochrany životního prostředí
Organizátoři: Univerzita v Granadě a Technologické centrum BETA (Univerzita ve Vicu)

Jak byl formát realizován?

Co funguje a co ne? (získané poznatky) 

Co funguje

• Spolupořádání moderovaných sekcí s vyváženým zastoupením akademické a institucionální sféry

• Zařazení obecných diskuzí i tematicky zaměřených kulatých stolů posiluje zapojení účastníků

• Ukotvení diskuzí v probíhajících strategiích EU (např. Mise pro půdu, SZP)

• Zapojení nevládních organizací a akademických výzkumníků spolu s tvůrci politik

Co nefunguje

• Nedostatečně rozvinuté strukturované mechanismy umožňující výzkumníkům zapojit se do tvorby politik EU 
• Omezené formální struktury pro zapojení občanské společnosti nebo občanské vědy do správy půdy v EU
• Technická složitost může vést k nezájmu, pokud není používaný jazyk srozumitelný

Hodnocení aktivit 

• Zpětná vazba byla získávána prostřednictvím přímé interakce a neformálního networkingu
• Indikátory: rozmanitost řečníků, institucionální zájem o navazující kroky a přetrvávající kontakty navázané během akce. Zapojení během kulatého stolu bylo vysoké a vyvážené napříč institucemi.
• Jednoznačně vyjádřený zájem o budoucí spolupráci
• Šíření výstupů prostřednictvím tiskových zpráv a policy briefů (Univerzita v Granadě a BETA – Univerzita ve Vicu)

Jazyk původní verze: španělština.

Překlad a jazyková úprava české verze: Jaroslav Burian (Palackého univerzita v Olomouci).