Prezentace nestačí – navazujte kontakty! Průvodce policy akcemi pro výzkumníky

Prezentace nestačí  – navazujte kontakty! Průvodce policy akcemi pro výzkumníky

O autorovi

Tome Sandevski (sandevski@pvw.uni-frankfurt.de) koordinuje společné iniciativy dialogu mezi vědou a tvorbou politik tří univerzit v oblasti Rýn-Mohan – Goetheovy univerzity ve Frankfurtu, Technické univerzity v Darmstadtu a Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči. Pravidelně organizuje osobní setkání mezi výzkumníky a tvůrci politik i policy akce ve Frankfurtu a regionu Rýn-Mohan, v Berlíně a v Bruselu. Vede workshopy o zapojení do tvorby politik pro začínající i zkušené výzkumníky a výzkumné manažery.

Klíčové body

• Policy akce nabízejí tři odlišné roviny vědeckého dopadu – od formální prezentace až po budování individuálních vztahů:

1. Formální zapojení: představení expertízy v panelových diskusích, přednáškách, prezentacích nebo workshopech.
2. Neformální networking: budování přímých kontaktů během přestávek na kávu, obědů nebo recepcí.
3. Strategický follow-up: proměna krátkých setkání v dlouhodobý, kolaborativní dialog mezi vědou a politikou po skončení akce.

• Vědci by se policy akcí neměli účastnit jen proto, aby přednesli příspěvek nebo vystoupili v panelové diskusi; měli by je využít také k neformálním rozhovorům a k domluvení 2–3 smysluplných navazujících setkání.

• Přestávky, obědy nebo recepce jsou stejně důležité jako samotné sekce: organizátoři policy akcí by měli vytvářet příležitosti pro networking a neformální diskusi během přestávek.

Jak tento formát funguje?

Aby výzkumníci maximalizovali svůj čas i dopad, měli by každou policy akci vnímat ve třech strukturálních rovinách.

1. Formální rovina (platforma)

Zahrnuje panelové diskuse, hlavní přednášky nebo interaktivní workshopy. Získání aktivní role řečníka nebo panelisty posiluje institucionální důvěryhodnost a zviditelňuje relevantní výzkum. Je to však pouze „háček“, nikoli konečný cíl.

2. Neformální rovina (kontakt)

Přestávky na kávu, obědy a večerní recepce jsou místem, kde často skutečně dochází ke sbližování stanovisek. Neformální prostředí podporuje otevřenější rozhovor o omezeních, politických časových rámcích a znalostních mezerách, než jaký umožňuje veřejný panel. Výzkumníci by se měli vyhnout pokušení kontrolovat e-maily, izolovat se v akademických skupinách nebo odejít příliš brzy.

3. Rovina follow-upu (dopad)

Hodnotné rozhovory by měly končit tím, že si výzkumníci vyžádají souhlas s dalším kontaktem. Krátký rozhovor se tak může proměnit v dlouhodobé přispění k tvorbě politik.

Názorný model: proč mikronetworking předčí velké prezentace

Výzkumníci často podceňují ústní výměnu poznatků ve srovnání s publikacemi. Při přirozeném tempu mluvčí řekne zhruba 130–160 slov za minutu (přibližně půl stránky textu). Zvažme rozdíl mezi dvěma strategiemi:

Výzkumník A (prezentující): přednese 15minutovou prezentaci a má 5 minut na otázky a odpovědi (celkem 20 minut mluveného času = přibližně 10 stran předaného textu). Během přestávek kontroluje e-maily, navazuje kontakty pouze se známými akademickými kolegy a odchází brzy.

Výzkumník B (networker): nemá žádnou formální řečnickou roli, ale během přestávek a recepcí aktivně oslovuje tvůrce politik po celkem 50 minut konverzačního času (přibližně 25 stran cíleně předaného textu). Získá tři výslovné dohody na budoucí kontakt. Výsledek: tři naplánovaná navazující setkání, na nichž může přímo představit relevantní poznatky.

Úkoly a zdroje

Výzkumníci

Jak se mohou výzkumníci připravit na networking?

Krok 1: Analyzujte a zmapujte místnost (před akcí)

• Výzkumníci by si měli předem projít program a seznam účastníků. Měli by vytipovat konkrétní tvůrce politik nebo další činitele z praxe, s nimiž se chtějí propojit.
• Pokud seznam není veřejný, měli by se výzkumníci organizátorů zeptat na očekávaný profil publika.

Krok 2: Připravte materiály vhodné pro publikum tvořené tvůrci politik

• Výzkumníci by si měli připravit šedesátisekundové stručné představení (elevator pitch) zaměřené výhradně na relevanci své expertízy pro tvorbu politik, nikoli na čistě akademické téma nebo metodologii.
• Výzkumníci by si měli přinést tištěné kopie stručných textů, například policy briefů, factsheetů nebo infografik.

Krok 3: Proveďte strategické oslovení a využijte icebreakery

• Vědci by měli vytipované osoby oslovovat během přestávek. Měli by respektovat hranice (nevyrušovat osoby, které právě telefonují nebo píší e-maily na notebooku), ale zároveň se nebát zdvořile připojit ke stojícím skupinám u stolů otázkou: „Nevadí, když se k vám přidám?“

• Otevřené icebreakerové otázky mohou zahrnovat:

• Na kterou sekci se nejvíce těšíte?
• Která sekce vás zatím nejvíce zaujala?
• Co říkáte na argument [jméno řečníka/řečnice] k tématu X?

• Navazující otázky mohou zahrnovat:

• Jaký typ vědeckých poznatků by pro vás byl užitečný?
• Jaká je největší výzva, které v tomto tématu čelíte?

Krok 4: Zajistěte přechod k follow-upu

• Pokud je kontakt pozitivní, měli by vědci před koncem přestávky navázat dalším krokem: „Rád/a bych vám poslal/a krátkou informaci, až budeme mít nové výsledky výzkumu. Mohu si vzít vaši vizitku nebo naskenovat váš LinkedIn QR kód?“
• Předání tištěného policy briefu s jasně uvedenými kontaktními údaji je účinný způsob, jak vytvořit okamžité a profesionální propojení.

Krok 5: Domluvte setkání (po akci)

• Vědci by měli do 48–72 hodin poslat cílený follow-up e-mail.
• Měli by doplnit odkazy na data nebo publikace, o nichž se mluvilo, a navrhnout navazující setkání v následujících týdnech.

Pracovníci pro transfer znalostí a výzkumní manažeři

Navrhování akcí, které maximalizují dopad dialogu mezi vědou a tvorbou politik, vyžaduje odklon od přeplněných prezentací a důraz na strukturovanou interakci. Pracovníci pro transfer znalostí nebo výzkumní manažeři, kteří akce organizují, by měli zvážit následující doporučení:

• Chraňte prostor pro networking: u každé akce delší než dvě hodiny by organizátoři měli zařadit přestávky na kávu v délce alespoň 20 až 30 minut. Přestávky by se nikdy neměly zkracovat, pokud se předchozí sekce protáhnou; řečníci by měli být předem informováni, že časové limity budou důsledně dodržovány.
• Připravte dobře viditelné materiály: organizátoři by měli zajistit velké a dobře čitelné jmenovky. Pokud je to možné, mohou na visačky doplnit QR kódy odkazující přímo na profesní profily účastníků.
• Moderujte dynamické bloky otázek a odpovědí: moderátoři by měli bloky Q&A strukturovat tak, aby se do diskuse zapojila expertíza v místnosti. Na začátku by měli jasně oznámit: „Otázky musí být omezeny na 1–2 minuty, aby se dostalo na všechny.“ Tím se omezí dlouhá prohlášení z publika a vědci snáze vytipují zajímavé partnery pro další přestávku.
• Pracovníci pro transfer znalostí a výzkumní manažeři mohou vědce podpořit společnou přípravou jasných elevator pitchů a srozumitelných factsheetů.
• Pracovníci pro transfer znalostí a výzkumní manažeři mohou během recepcí aktivně představovat výzkumníky zúčastněným tvůrcům politik.

Přehled potřebných zdrojů

Chcete se dozvědět více o toolkitu pro zapojení do tvorby politik? Chcete sdílet své zkušenosti se zapojením do tvorby politik? Uvažujete o tom, že do toolkitu přispějete? Neváhejte kontaktovat Tomeho Sandevského na adrese science-policy@pvw.uni-frankfurt.de.

Zdroje

Willis, Christina C. (2020), Sustainable Networking for Researchers and Engineers, https://doi.org/10.1117/3.2535500.

Zack, Devora (2019), Networking for People Who Hate Networking: A Field Guide for Introverts, the Overwhelmed, and the Underconnected, Berrett-Koehler Publishers.

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).