Informační seminář pro projektové manažery a administrátory ve výzkumu (RMAs) o zapojení do tvorby veřejných politik

O čem tento formát je? 

Projektoví manažeři a administrátoři ve výzkumu (RMAs) mohou sehrát zásadní úlohu při propojování akademické sféry s tvůrci veřejných politik z celé řady důvodů, které přesahují jejich tradičně chápané administrativní kompetence: 

1) RMAs systematicky vyhledávají a monitorují příležitosti pro spolupráci prostřednictvím národních, evropských či mezinárodních grantových programů. Díky detailní znalosti podmínek jednotlivých výzev a strategických priorit poskytovatelů podpory dokáží identifikovat projekty, v nichž je zapojení veřejné správy buď nezbytné, nebo vysoce přínosné. Tím se stávají přirozenými „mosty“ mezi světem akademického výzkumu a praktickými potřebami státní či místní správy.

2) Role RMAs se v posledních letech významně profesionalizovala a rozšířila. Už se nejedná pouze o administrátory projektů; mají kompetence navrhovat nebo spoluvytvářet institucionální strategie a podporovat nové směry spolupráce. Díky tomu mohou systematicky začleňovat spolupráci s tvůrci politik do dlouhodobých strategií univerzit a podporovat tvorbu politik založených na vědeckých důkazech („evidence-informed policy“) jako přirozenou součást “třetí role” univerzit. 

3) Jako součást univerzitní administrativy plní RMAs také roli kontaktního bodu. Tvůrci politik často nevědí, na které odborníky se s konkrétním tématem obrátit, zatímco jednotliví vědci ne vždy aktivně komunikují mimo svůj obor. RMAs však mají přehled o výzkumných kapacitách instituce napříč fakultami a obory, což jim umožňuje efektivně zprostředkovat kontakt mezi poptávkou ze strany veřejných institucí a relevantními experty. 

Informační seminář na téma tvorby politik založené na důkazech a její začleňování do výzkumných a vzdělávacích projektů má za cíl vybavit RMAs praktickými nástroji a znalostmi, které jim umožní efektivně podporovat spolupráci mezi akademickou sférou a tvůrci veřejných politik.

Jak formát funguje:

Školení na toto téma je vhodné realizovat ve skupinovém formátu, nikoli jako individuální konzultace. Projektoví manažeři a administrátoři se totiž vyznačují značnou heterogenitou z hlediska odborné expertízy, praxe i profesního zaměření. Skupinové nastavení proto vytváří prostor pro bohatou diskuzi, sdílení různých perspektiv a výměnu praktických zkušeností, které výrazně zvyšují přidanou hodnotu semináře oproti individuálnímu formátu. Seminář může být realizován na různých institucionálních úrovních – od úrovně jednotlivých fakult či univerzit až po národní úroveň skrz profesní platformy a asociace projektových manažerů a administrátorů ve výzkumu. Vítaná je i účast pracovníků ve vedení instituce pro zajištění navazující koncepční podpory tématu (např. umožněním vzniku pozice tzv. impact managera na projektových odděleních). V případě realizace na mezinárodní úrovni je vhodné upravit zaměření semináře směrem k vzájemnému sdílení zkušeností a dobré praxe, a to s ohledem na rozdíly ve fungování veřejné správy, institucionálních rámcích a procesech tvorby veřejných politik v jednotlivých zemích. 

Informační seminář pro RMAs by měl zahrnovat tyto oblasti: 

1) Klíčové přínosy spolupráce výzkumníků a tvůrců politik v projektech

• Přístup k datům a praxi: Veřejná správa poskytuje data, informace a případové studie, které nejsou akademickému prostředí běžně dostupné.
• Vzájemné posilování kompetencí: Univerzity rozvíjejí schopnost komunikovat s aplikační sférou, zatímco veřejné instituce získávají přístup k nejnovějším vědeckým poznatkům.
• Strategické a finanční výhody: Zapojení neakademických partnerů je klíčovým požadavkem řady grantových programů (Horizon Europe, Interreg, ERDF, národní programy).
• Zvýšení společenského dopadu výzkumu: Výzkumníci mohou přímo přispívat k tvorbě veřejných politik a posilovat relevanci svých projektů zapojením se do řešení celospolečenských výzev jako je klimatická změna, veřejné zdraví, urbanismus či digitální transformace.

2) Zmapování projektových příležitostí v aktuálních grantových programech

• Pravidelné sledování otevřených výzev na portálech grantových agentur a porovnávání výzev se strategickými prioritami univerzity, fakulty i potřebami veřejné správy.
• Vytváření sítě kontaktů na úrovni projektových oddělení, vedení instituce a jednotlivých kateder či součástí a sdílení aktuálních informací pro koordinaci zájmu výzkumníků. 

3) Specifika projektové spolupráce s institucemi veřejné správy na lokální, regionální, národní či evropské úrovni

• Institucionální struktura a složitost rozhodování
• Byrokracie, legislativní rámce, pravidla veřejných zakázek atd.
• Omezené časové a personální kapacity
• Politické vlivy a veřejná očekávání

4) Cílená komunikace vědy

• Rozvíjení zkušeností s interpretací odborných výsledků pro neakademické publikum, což pomáhá formulovat cíle a výstupy výzkumu tak, aby byly srozumitelné tvůrcům politik.

• Prezentace tématu nikoli jako výzkumného, ale jako relevantního pro agendu veřejných institucí (koho se týká, jak souvisí s rozhodovacími procesy, jaký je kontext tvorby politiky a související strategické dokumenty).
• Zaměření se na dopad a přínos spolupráce: nabídka konkrétního řešení problému, ušetření času, zdrojů, zvýšení efektivity práce a důvěryhodnosti instituce.

5) Budování udržitelné infrastruktury pro spolupráci mimo projekty

• • Vytváření procesů, nástrojů a platforem, které usnadňují dlouhodobou komunikaci mezi akademickou sférou a veřejnou správou.

• Vytváření sítě kontaktů (databáze odborníků, tematická partnerství) a podpora různých formátů spolupráce popsaných dále v ENGAGEgreen Policy Engagement Toolkitu.

6) Strategické směřování výzkumných aktivit: podpora společensky relevantních výzkumných témat na základě analýzy aktuálních potřeb veřejné správy

• Veřejná správa může zajistit praktické využití výstupů v každodenním fungování institucí, projektové výstupy tak reagují na reálné potřeby občanů a komunit.
• Výsledky mohou být ve veřejné správě dále využitelné ve formě navazujících politik a strategií, školení a vzdělávání pracovníků, zavedení nových digitálních nástrojů či metodik atd.

Výzvy a jejich řešení

Jednou z hlavních výzev při zavádění školení zaměřeného na spolupráci s tvůrci politik je nízké povědomí o relevanci tohoto tématu mezi projektovými manažery a administrátory ve výzkumu (RMAs). Téma je často vnímáno jako okrajové, případně jako oblast, která nespadá do jejich běžné projektové agendy. 

Efektivnější je tedy zařadit seminář jako součást již existujících vzdělávacích aktivit (workshopů či konferencí) pro RMAs, nikoli jej realizovat jako samostatně stojící akci, a propagovat jej skrz profesní sítě a interní komunikaci institucí. Takto pojaté školení je vnímáno jako přirozená součást profesního rozvoje, nikoli jako nadstandardní téma. Současně je vhodné systematicky zvyšovat povědomí o významu tématu také mezi výzkumníky, aby poptávka po tomto typu projektové podpory vznikala i ze strany samotné akademické obce.

Neméně důležité je zajištění follow-up po realizaci semináře. Prostřednictvím institucionální komunikace je třeba dlouhodobě posilovat povědomí o relevantních výzvách, projektových iniciativách a příkladech dobré praxe, které umožňují praktické uplatnění získaných znalostí. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že seminář povede nejen ke zvýšení kompetencí jednotlivců, ale i k reálným změnám v institucionálních procesech a projektové praxi.

Úkoly a zdroje: 

Přednášející by měl být dobře informován o aktuálních grantových možnostech a o existujících strukturách, které podporují různé formy spolupráce s tvůrci politik na dané instituci. Účastníci semináře nemusí mít předchozí teoretické znalosti, je však vhodné, aby si předem zmapovali situaci na svém oddělení či fakultě – například kdo se tématu spolupráce s veřejnou správou věnuje, kteří výzkumníci již s institucemi spolupracují a jaké formy spolupráce existují. Takové zmapování umožní účastníkům aktivně přispět do diskuze a sdílet konkrétní příklady z praxe. Zdroje, které mohou při přípravě využít, zahrnují interní databáze a kontakty na oddělení či fakulty.

Požadované zdroje:  

Příklad: 

RMA Power Week (19.-23.5.2025)

Vzdělávací akce RMA Power Week byla odborným pětidenním workshopem určeným především projektovým manažerům, ale i dalším pracovníkům zabývajícím se podporou vědy a výzkumu. Pořádalo ji Grantové oddělení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Workshop se zaměřil na klíčové oblasti výzkumného managementu včetně přípravy projektových žádostí, komunikace vědy, efektivního finančního plánování a monitoringu, správy výzkumných dat a využití umělé inteligence v projektovém řízení. Workshop byl podpořen dvěma probíhajícími projekty z programu Horizont Evropa (výzva Twinning), které mají za cíl mj. podpořit zvyšování kompetencí a kapacit projektové podpory na zapojených institucích. 

Druhý den workshopu, zaměřený na komunikaci vědy v projektech, se věnoval také tématu spolupráce s tvůrci politik v rámci sekce „Veřejná správa jako projektový partner“, pro kterou bylo vyhrazeno 60 min. času. Prezentace byla rozdělena na teoretickou a praktickou část – teoretická část pokrývala všechny výše popsané klíčové oblasti Informačního semináře, zatímco v části praktické byly představeny konkrétní příklady aktuálně řešených projektů a iniciativ na univerzitě. Program byl zakončen diskuzí, během které účastníci sdíleli své zkušenosti a reflektovali, jak lze získané poznatky uplatnit v praxi.