Formát: Přednášky

Název: Pojďme mluvit o sociálním podnikání

O autorovi

Giulio Minto se věnuje facilitaci, projektovému řízení, vzdělávání a akademickému výzkumu v Governance & Social Innovation Centre a Yunus Social Business Centre, které působí při Univerzitě Ca’ Foscari v Benátkách. Jeho profesní dráha propojuje teoretickou analýzu s praktickou intervencí. V současnosti působí jako projektový manažer a do této role přináší pevný vědecký základ typický pro akademický výzkum. Zastává také pozici Cultore della materia (tematický expert) v obecné sociologii na Univerzitě Ca’ Foscari v Benátkách.

O záměru

Projekt Erasmus+ EngageGreen (Enhancing Institutional Capacities for Policy Engagement for Green and Digital Transitions) si klade za cíl pojmout zelenou a digitální transformaci jako veřejný a sdílený proces. Cíl je dvojí: zaprvé zmenšit odstup mezi běžnou univerzitní vzdělávací dráhou a podniky s agendou globální změny; zadruhé vytvářet příležitosti pro interakci mezi studenty a tvůrci politik nebo pracovníky nevládních organizací. Tato interakce může studentům nabídnout možnost pochopit, že ekonomického růstu lze dosahovat spravedlivým, udržitelným a odpovědným způsobem. Podobně mohou nevládní organizace těžit z interakcí s mladými lidmi, kteří jsou silně motivováni podílet se na ekonomické transformaci. Univerzita může v rámci vzdělávacího procesu působit jako ideální facilitátor interakcí mezi sociálními aktéry s odlišnými perspektivami.

• Shrnutí: Klíčové body v přehledu

• Iniciativa vyšla z pozorování akademického týmu: v akademických programech chyběla nabídka věnovaná teoriím sociálního podnikání, zároveň však studenti měli zájem se o těchto tématech dozvědět více.
• Výsledkem byly čtyři otevřené lekce nazvané „Social Business Talks“, pořádané v rámci akademických kurzů s vazbou na sociální podnikání a vedené odborníky ze soukromého sektoru, tvůrci politik a akademiky.
• Vzhledem k důležitosti témat byly otevřené lekce přístupné také pracovníkům veřejného sektoru, třetího sektoru a občanské společnosti (například nevládním organizacím).
• Iniciativa mobilizovala akademickou sféru, tvůrce politik a soukromý sektor k šíření znalostí mezi studenty a občanskou společností.
• Zahrnovala závěrečnou debatu a networking díky ochotě řečníků k neformálním rozhovorům po přednášce.
• Celkově umožňuje nový pohled a širší porozumění procesu tvorby a implementace politik.

• Výchozí bod

Impuls k vytvoření série otevřených lekcí, které by usnadnily porozumění teoriím sociálního podnikání, vzešel z pozorování týmu Yunus Social Business Centre – Ca’ Foscari University. Akademický program nabízený Katedrou ekonomie a Venice School of Management se vyznačuje zejména nízkým počtem kurzů vztahujících se k sociální dimenzi podnikání. Záměrem proto bylo tyto zkušenosti koordinovaně propojit a využít specifickou expertizu každého zapojeného vyučujícího. Centrum je totiž rozděleno do několika výzkumných jednotek a snahou bylo zorganizovat alespoň jednu otevřenou přednášku za každou výzkumnou jednotku. Případová studie Social Business Talks ukazuje, jak je možné zapojovat studenty do témat, která nejsou v akademických kurzech výrazně zastoupena, přestože je jejich pozornost považována za zásadní. Iniciativu zahájilo Yunus Social Business Centre – Ca’ Foscari University s podporou Katedry ekonomie Univerzity Ca’ Foscari v Benátkách, Venice School of Management a Katedry filozofie a kulturního dědictví Univerzity Ca’ Foscari v Benátkách v rámci projektu Erasmus+ ENGAGEgreen.

• Jak tento formát funguje?

Před přednáškou:

• identifikovat vyučující, kteří vyučují magisterské kurzy s potenciální vazbou na klíčová témata sociálního podnikání
• identifikovat téma, které bude propojeno s klíčovými tématy sociálního podnikání (v našem případě: sociální inovace, zdravotnictví, sociální dopad, mezinárodní spolupráce)
• identifikovat externí řečníky, kteří mohou do přednášek přispět, a ověřit jejich dostupnost
• sestavit harmonogram
• připravit propagační leták a distribuovat jej
• shromáždit přihlášky

Během přednášky:

• připravit místnost
• získat zpětnou vazbu od řečníků a účastníků
• pořídit fotografii z lekce

Po přednášce:

• zaslat poděkování
• zveřejnit příspěvek na LinkedInu s fotografií a hlavními body, které se objevily v debatě

• Kdo by měl být zapojen jako účastník?

Studenti magisterských a bakalářských programů, doktorandi, výzkumníci, profesoři, organizace veřejného sektoru a sdružení třetího sektoru.

• Výzvy

• Zapojit studenty, které mohou témata zajímat.
• Zapojit pracovníky veřejného sektoru, třetího sektoru a občanské společnosti během pracovní doby.
• Zajistit, aby organizace veřejného sektoru, sdružení třetího sektoru a občanská společnost věděly, že lekce jsou otevřené všem a že se jich může zúčastnit kdokoli (univerzitní přednášky bývají zvenčí často vnímány jako určené pouze studentům).
• Zajistit zahrnutí aktuálních a relevantních témat.

• Úkoly a zdroje

Akademičtí pracovníci

Program je pro akademické pracovníky časově velmi efektivní. Protože otevřené lekce probíhají jako součást již organizované výuky, hlavní úsilí spočívá v zapojení řečníků.

Podpůrní pracovníci (výzkumníci, manažeři transferu znalostí a výzkumní manažeři)

Katedry využily:

• jednoho výzkumníka, který již byl zaměstnancem, k organizačnímu řízení iniciativy;
• jednoho výzkumného manažera, který zajišťoval propagaci iniciativy.

Studenti / tvůrci politik / výzkumníci / pracovníci veřejných institucí a třetího sektoru

Účastníci musí vyplnit přihlášku, což trvá jednu minutu.

Potřebné financování

Cestovní náklady řečníků.

• Přehled potřebných zdrojů

• Odkazy

Příspěvky na LinkedInu

• https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7463178068925247489
• https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7459968415202484225
• https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7407538176900243456
• https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7406374813172224001
• https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7401670730335166465
• https://www.linkedin.com/feed/update/urn:li:activity:7400163971191787520

Yunus Social Business Centre – Ca’ Foscari University

• https://www.unive.it/pag/46277

• Fotografie

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).

Formát: Duální transformace: Propojení vědy a politiky pro udržitelnou budoucnost

Cílem projektu ENGAGEgreen je mimo jiné posílit kapacitu univerzit pro smysluplný dialog s tvůrci politik, podporovat spravedlivou spolupráci, která generuje konkrétní a společensky relevantní výsledky. Ústředními tématy projektu jsou ta, kterými se zabývá jeho seminární série: a sice ekologická a digitální „duální transformace“, jež tvoří hlavní zaměření projektu ENGAGEgreen.

Tento dokument, vypracovaný týmem z Univerzity Ca’ Foscari v Benátkách, nabízí syntézu a kritické přepracování dvou seminářů pořádaných s akademickými experty na témata, která jsou pro iniciativu ENGAGEgreen obzvláště relevantní. Semináře nesly názvy:

• „Propojení udržitelnosti a umělé inteligence“ (16. února 2024)
• „Zapojení do rozhodování o zelené politice“ (30. února 2024)

K těmto seminářům přispěla různorodá skupina vědců, výzkumníků, podnikatelů a tvůrců politik. Diskuse byly bohaté a mnohostranné a přinesly širokou škálu poznatků. Na konci každého setkání bylo několik účastníků vyzváno k poskytnutí písemných reflexí. Řada kolegů souhlasila s tím, že se zapojí do tohoto kolektivního úsilí s cílem identifikovat a artikulovat klíčové faktory, které mohou posílit propojení mezi vědeckým výzkumem a procesy tvorby politik.

Zde představené reflexe byly vedeny souborem otázek, které ukotvily diskusi v konkrétních zkušenostech přispěvatelů – seniorních akademiků s rozsáhlou expertizou ve vedení mezinárodních výzkumných projektů. Řídicí otázky byly následující:

1. Na základě Vašich profesních znalostí a zkušeností, jaký druh spolupráce mezi tvůrci politik na jedné straně a akademiky a výzkumníky na straně druhé je nezbytný k navrhování a implementaci účinných politik pro řešení důsledků klimatické změny?
2. Na základě Vašich profesních znalostí a zkušeností, jakou roli mohou finanční trhy hrát v podpoře zelené transformace?
3. Na základě Vašich profesních znalostí a zkušeností, jak můžeme rozlišovat mezi společnostmi, které se skutečně angažují v transformaci k udržitelnosti, a těmi, které se zapojují do praktik greenwashingu?
4. Na základě Vašich profesních znalostí a zkušeností, myslíte si, že by Evropská komise měla přezkoumat některé z dosud podniknutých iniciativ? Pokud ano, jakým směrem by se tyto revize měly ubírat?

Hlavní témata a poznatky destilované z diskuse mezi experty jsou uvedeny níže.

1. **Na základě Vašich profesních znalostí a zkušeností, jaký druh spolupráce mezi tvůrci politik na jedné straně a akademiky a výzkumníky na straně druhé je nezbytný k navrhování a implementaci účinných politik pro řešení důsledků klimatické změny?**

Úzká, strukturovaná a nepřetržitá spolupráce mezi tvůrci politik a akademickou/výzkumnou komunitou je zásadní pro účinnou politiku v oblasti změny klimatu. Politická rozhodnutí by měla být „informována a podpořena“ vědeckým výzkumem. Kromě toho musí být rigorózní scénářová analýza – kombinující klimatologii, socioekonomické projekce a dlouhodobé modelování – základní složkou jakéhokoli politického dialogu.

Konkrétněji:

• Interdisciplinární výzkum a scénářová analýza jako základ
  Výzkumníci musí vyvinout robustní, na důkazech založené klimatické, environmentální a socioekonomické scénáře, které mohou tvůrci politik použít k předvídání dopadů různých politických cest, posouzení kompromisů a přijetí informovaných rozhodnutí. Scénářová analýza se ukázala jako cenný nástroj pro zvládání nejistoty a navrhování odolných politik v oblasti klimatu a adaptace.
• Institucionalizované, obousměrné dialogové mechanismy
  Namísto ad hoc konzultací by měly být zřízeny institucionální kanály (např. poradní orgány, konsorcia pro politický výzkum, pravidelné pracovní skupiny), které zajistí nepřetržitou výměnu. To pomáhá integrovat nové vědecké důkazy a přizpůsobovat politiky tak, jak se vyvíjí poznání. Zprávy o propojování vědy a politiky zdůrazňují význam stručných, relevantních souhrnů vědeckých zjištění (policy briefs), aby byl výzkum využitelný pro osoby s rozhodovací pravomocí.
• Holistické posouzení environmentálních, ekonomických a sociálních dopadů
  Účinné klimatické politiky vyžadují nejen zmírnění emisí, ale také zohlednění ekonomické udržitelnosti, sociální spravedlnosti, odolnosti a adaptace. Interdisciplinární výzkum kombinující environmentální vědy, ekonomii a sociální vědy je klíčový.
• Transparentnost a zapojení zúčastněných stran
  Politiky navržené se vstupem od výzkumníků, občanské společnosti, podniků a dalších zúčastněných stran získávají legitimitu, odrážejí širokou perspektivu a mají vyšší pravděpodobnost úspěchu. Kolaborativní přístup zvyšuje důvěru veřejnosti a umožňuje spravedlivější a inkluzivnější opatření v oblasti klimatu.

Závěrem, spolupráce mezi tvůrci politik a výzkumníky by měla být institucionální a nepřetržitá, kombinující rigorózní vědeckou analýzu (scénáře, modelování, data) s inkluzivním, interdisciplinárním dialogem. Pouze prostřednictvím takového partnerství mohou být klimatické politiky vědecky podložené, sociálně spravedlivé, ekonomicky udržitelné a adaptivní v průběhu času.

1. **Na základě Vašich profesních znalostí a zkušeností, jakou roli mohou finanční trhy hrát v podpoře zelené transformace?**

Finanční trhy mohou – a měly by – hrát ústřední roli při umožňování zelené transformace. Body o nutnosti mobilizace finančních prostředků a diverzifikace rizika, spolu s důrazem na financování dobrovolných mechanismů (uhlíkové kredity, biodiverzita, obnova), podtrhují dvě komplementární role: poskytování zdrojů a motivování k udržitelným investicím.

Konkrétně mohou finanční trhy přispět následujícím:

• Mobilizace kapitálu směrem k zeleným investicím
  Nástroje, jako jsou zelené dluhopisy, udržitelné dluhopisy a fondy vázané na ESG, směřují zdroje do obnovitelné energie, energetické účinnosti, čistých technologií, oběhového hospodářství, obnovy a dalších environmentálně prospěšných projektů.
• Diverzifikace rizika a přilákání soukromých investorů
  Sdružováním zdrojů a rozdělením rizika mezi investory činí finanční trhy zelené projekty životaschopnějšími. To je zvláště důležité pro rozsáhlé nebo dlouhodobé investice, které často vyžadují počáteční kapitál a mají dlouhé doby návratnosti.
• Podpora inovací a škálování udržitelných technologií
  Prostřednictvím finančních mechanismů mohou trhy podporovat startupy a společnosti vyvíjející zelené technologie – usnadňovat šíření inovací a strukturální transformaci ekonomiky.
• Podpůrné mechanismy mimo přímé investice – např. uhlíkové kredity, kredity za biodiverzitu, financování obnovy
  Finanční podpora dobrovolných environmentálních opatření (kompenzace uhlíku, projekty biodiverzity, řešení založená na přírodě) může doplnit regulační intervence, zejména tam, kde jsou omezené veřejné zdroje nebo regulace.
• Zahrnutí environmentálních rizik do finančního hodnocení a řízení rizik
  Prostřednictvím nástrojů, jako jsou zátěžové testy klimatických scénářů a rámce pro posuzování rizik, mohou finanční instituce a trhy internalizovat klimatické riziko, čímž se udržitelnost stává součástí standardního finančního rozhodování.

Účinnost financování však závisí na umožňujících podmínkách:

• Jasné regulační rámce a definice (např. taxonomie udržitelných činností)
  Investoři potřebují jasnost ohledně toho, co je považováno za „zelené“ nebo „udržitelné“, aby mohli důvěryhodně alokovat finanční prostředky.
• Transparentnost, standardy zveřejňování a nezávislé ověřování
  Aby se předešlo „greenwashingu“, musí firmy a finanční produkty poskytovat spolehlivá, srovnatelná data o ESG a dopadech. Zásadní jsou režimy udržitelného výkaznictví a zveřejňování informací o ESG.
• Koordinace mezi veřejným a soukromým kapitálem
  Vzhledem k rozsahu investic potřebných pro transformaci – zejména do infrastruktury, energetiky a rozsáhlých environmentálních projektů – jsou často nezbytné veřejné pobídky (dotace, záruky, regulace) ke snížení rizika a přilákání soukromého kapitálu.

Závěrem, finanční trhy nejsou pouze pasivními poskytovateli financí – mohou působit jako hybatelé a akcelerátory zelené transformace, za předpokladu, že fungují v rámci robustních regulačních rámců, požadavků na transparentnost a dlouhodobé vize udržitelnosti.

1. **Na základě Vašich profesních znalostí a zkušeností, jak můžeme rozlišovat mezi společnostmi, které se skutečně angažují v transformaci k udržitelnosti, a těmi, které se zapojují do praktik greenwashingu?**

Rozumný názor, že společnosti musí být řádně pochopeny a že jasné metriky, standardy a důvěryhodná certifikace jsou zásadní, podtrhuje hlavní výzvu: rozlišení skutečného závazku od povrchních tvrzení vyžaduje řádnou správu, transparentnost a odpovědnost.

Klíčová kritéria a mechanismy:

• Povinné, standardizované výkaznictví a zveřejňování ESG dat
  Společnosti by měly zveřejňovat pravidelné, srovnatelné a nezávisle ověřené zprávy o udržitelnosti (data o životním prostředí, sociální a správní záležitosti), pokrývající emise, využívání zdrojů a sociální dopady. To umožňuje zúčastněným stranám (investorům, regulátorům, občanské společnosti) posuzovat výkonnost v čase.
• Využívání uznávaných, nezávislých certifikačních schémat a standardů udržitelného financování
  Nástroje, jako jsou zelené dluhopisy nebo dluhopisy vázané na udržitelnost, by měly dodržovat přijaté rámce a být ověřeny nezávislými třetími stranami, aby byla zajištěna důvěryhodnost environmentálních tvrzení.
• Posouzení „adicionality“ a skutečného dopadu, nikoli pouze záměrů
  Je klíčové vyhodnotit, co by společnosti udělaly i bez „zeleného“ označení; počítat by se mělo pouze čisté zlepšení oproti realistické základní linii.
• Neustálé monitorování, transparentnost a kontrola ze strany zúčastněných stran
  Udržitelnost by neměla být jednorázovou reklamou, nýbrž nepřetržitým závazkem: musí být zavedeny audity, veřejné výkaznictví, zapojení zúčastněných stran a mechanismy odpovědnosti.
• Soulad s objektivními, vědecky podloženými rámci a regulacemi
  Například dodržování Taxonomie EU pro udržitelné činnosti může pomoci zjistit, zda aktivity společnosti skutečně přispívají k environmentálním cílům.

Závěrem, rozlišování skutečné udržitelnosti od greenwashingu vyžaduje infrastrukturu správy (governance): standardizované výkaznictví, nezávislé ověřování, posuzování dopadů, odpovědnost a regulatorní soulad. Bez těchto faktorů hrozí, že „zelená“ tvrzení nebudou ničím víc než marketingem.

1. **Na základě Vašich profesních znalostí a zkušeností, myslíte si, že by Evropská komise měla přezkoumat některé z dosud podniknutých iniciativ? Pokud ano, jakým směrem by se tyto revize měly ubírat?**

Revize stávajících iniciativ je opodstatněná a, pokud bude provedena správně, mohla by posílit účinnost, inkluzivnost a důvěryhodnost evropského rámce zelené politiky. Na základě obdržených odpovědí a s ohledem na nedávný vývoj a výzvy jsou navrženy následující směry:

• Silnější podpora pro malé a střední podniky (MSP) a menší aktéry
  Velké firmy mají často zdroje pro splnění standardů ESG a přístup k zelenému financování; MSP riskují, že budou opomenuty. Komise by měla vytvořit vyhrazené mechanismy podpory (technickou pomoc, preferenční financování, zjednodušené postupy) pro MSP, aby umožnila širokou, inkluzivní účast na zelené transformaci.
• Posílení regulačních rámců pro udržitelné finance a transparentnost
  Aby se předešlo greenwashingu a zvýšila se důvěra, měla by Komise podporovat nebo nařídit standardizované zveřejňování ESG, podporovat používání uznávaných standardů a certifikace udržitelnosti a zajistit, aby finanční nástroje označené jako „zelené“ splňovaly přísná, vědecky podložená kritéria (například soulad s Taxonomií EU).
• Prosazování holistického, interdisciplinárního a participativního modelu správy (governance)
  Klimatické politiky by měly integrovat environmentální, ekonomické a sociální dimenze: zmírňování, adaptaci, sociální spravedlnost, odolnost, biodiverzitu a dlouhodobou udržitelnost. Měla by být podporována spolupráce mezi vědou, občanskou společností, soukromým sektorem a veřejnými institucemi.
• Podpora dlouhodobých investic a podpora inovací
  Komise by měla motivovat udržitelné investice, které mají dlouhé doby návratnosti – například infrastrukturu obnovitelné energie, oběhové hospodářství, řešení založená na přírodě, obnovu biodiverzity – prostřednictvím zelených dluhopisů, dotací, partnerství veřejného a soukromého sektoru a záručních schémat.
• Zavedení robustního monitorování a hodnocení dopadu politik
  Politiky by měly být pravidelně posuzovány pomocí vědeckých důkazů, dat a transparentních metrik; v případě potřeby by měly být provedeny úpravy. To pomáhá zajistit, že deklarované cíle se promítnou do skutečných environmentálních, sociálních a ekonomických výsledků.

Závěrem, revize stávajících iniciativ by měla směřovat k tomu, aby byla zelená transformace inkluzivnější, transparentnější, vědecky podložená a odolná – se zvláštním zaměřením na MSP, dlouhodobé financování, robustní správu (governance) a spravedlnost. Taková revize by posílila důvěryhodnost a účinnost evropské klimatické politiky a zvýšila by pravděpodobnost dosažení jejích cílů spravedlivým a udržitelným způsobem.

Autoři: Projekt ENGAGEgreen, Benátská jednotka – Marco Corazza, Michele Marzulli, Giulia Ballarin a Stefano Campostrini. Vyjadřují upřímnou vděčnost všem přispěvatelům seminářů, a sice:

• D. Barro, Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách
• H. Bersini, Institut FARI v Bruselu
• M. Bidoia, Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách
• M. Billio, Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách
• A. Calvi, Modefinance
• M. Costola, Univerzita Ca‘ Foscari v Benátkách
• G. Figà-Talamanca, Univerzita v Perugii
• G. Filograsso, Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách
• A. Fronzetti Colladon, Univerzita v Perugii
• S. Gentner, GŘ Evropské komise
• R. Giacometti, Univerzita v Bergamu
• C. Giupponi, Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách
• B. Guardabascio, Univerzita v Perugii
• A. Mistretta, Italská národní banka (Bank of Italy)
• M. Patacca, Univerzita v Perugii
• M.A. Pigato, Konzultant Světové banky (World Bank’s Consultant)
• J.M. Ricci, Univerzita v Bergamu
• L. Segneri, Univerzita v Perugii
• G. Torri, Univerzita v Bergamu
• K. Vozian, Hanken School of Economics

Originální jazyk textu: angličtina

Překlad a jazyková úprava české verze: Jakub Konicek (Univerzita Palackého v Olomouci)

Formát: Konference

Název: Meziprojektová spolupráce

Autorka: Giulia Ballarin je projektová manažerka na Univerzitě Ca’ Foscari v Benátkách. Specializuje se na řízení a reporting výzkumných projektů financovaných EU na Katedře ekonomie. Má předchozí zkušenosti s fundraisingem, komunikací a grafickým designem.

SHRNUTÍ:

Aby se vědecké důkazy promítly do účinné politiky, je zásadní přímá výměna poznatků mezi výzkumníky a tvůrci politik. Cílem této akce bylo překlenout mezeru mezi světem vědy a aktéry tvorby politik na místní i národní úrovni. Sloužila jako klíčová platforma, na níž mohli vědci účinně šířit výsledky projektů a doporučení a tvůrci politik mohli formulovat své praktické potřeby, obavy a priority, aby věda zůstala relevantní a využitelná v praxi.

Akci společně organizovaly projekt Erasmus+ ENGAGEgreen a projekt Horizon Europe PLANET4HEALTH a hostila ji Univerzita Pompeu Fabra v Barceloně (projektový partner PLANET4HEALTH). Témata pokrývala široké a důležité spektrum se zaměřením na městské, environmentální a zdravotní politiky.

Akce podporovala a umožnila meziprojektovou spolupráci a zapojila různé skupiny stakeholderů, jako jsou místní samosprávy, národní ministerstva, podnikatelský sektor a občanská společnost. Tím vytvořila základ pro maximalizaci dopadu výzkumu financovaného EU a pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti vytvořených nástrojů a doporučení.

JAK TENTO FORMÁT FUNGUJE?

Před akcí:

Tým ENGAGEgreen při Katedře ekonomie Univerzity Ca’ Foscari, která zároveň řídí projekt PLANET4HEALTH, svolává úvodní setkání s oběma konsorcii za účelem stanovení ústředního tématu. Společně s partnery a členy poradního sboru sestavuje seznam tematických expertů odpovídajících zvolenému tématu.

Po potvrzení dostupnosti koordinující tým finalizuje program a sestavu řečníků pro jednotlivé sekce. Pravidelná online setkání s hostitelskou univerzitou pomáhají zajistit sladění postupu a předcházet logistickým opomenutím.

Pozvaní přispěvatelé dostávají podrobné instrukce týkající se místa konání, harmonogramu a postupů pro proplácení nákladů. Zároveň obdrží finální seznam panelů a medailonky řečníků, aby se s ostatními mohli předem seznámit. Prezenčním i online prezentujícím jsou zasílány připomínky.

Během školení:

Organizátoři zajišťují přivítání a registraci účastníků. Tým zajišťuje vzdálené připojení virtuálních řečníků a koordinuje se s cateringem, aby občerstvení odpovídalo plánovaným přestávkám.

Po školení:

Organizátoři zasílají řečníkům a účastníkům poděkování, zvou je ke sledování aktualit projektu na sociálních sítích a žádají je o vyplnění dotazníku zpětné vazby pro vyhodnocení dopadu a organizace sekce.

ÚČASTNÍCI:

22 výzkumníků

3 tvůrci politik

1 zástupce nevládní organizace / občanské společnosti

7 projektových/výzkumných manažerů

VÝZVY (A JAK JE ŘEŠIT)

• S dostatečným předstihem finalizovat sestavu řečníků a následně i program, aby byl dostatek času na propagaci před uzávěrkou registrace. Opatření ke zmírnění rizika: pravidelná setkání hlavních organizačních týmů (např. hlavního organizátora a hostitele).
• Řečníci se na poslední chvíli nemohou zúčastnit osobně. Opatření ke zmírnění rizika: předem připravit odkaz na online schůzku a vybrat místnost s odpovídajícím vybavením pro případ hybridní sekce. Den před akcí a jednu hodinu před jejím začátkem zaslat e-mailovou připomínku, aby se online řečníci připojili včas.

ÚKOLY A ZDROJE

Hlavní organizační tým

• Obsah akce: koordinuje program, kontaktuje partnery ohledně nejvhodnějších řečníků a finalizuje sestavu pro každou sekci.
• Logistické aspekty: zajišťuje předběžnou registraci a komunikaci, zasedací místnost a cateringové služby.

Hostitelská instituce

Hostitelská instituce je zapojena do všech přípravných fází, především však do logistických aspektů v místě konání, jako je kontakt s cateringovými službami, tisk nezbytných materiálů a rezervace místnosti. Může také pomoci s identifikací ubytování v blízkosti místa konání pro řečníky.

Řečníci

Panelisté se samostatně setkávají s organizátory na briefingu k tématům, zázemí ostatních řečníků a formátu sekce (např. individuální prezentace, kulaté stoly nebo Q&A). Včas dostávají aktuální informace o harmonogramu, logistice a požadavcích na prezentaci.

POTŘEBNÉ FINANCOVÁNÍ AKTIVIT

Náhrada cestovních nákladů a ubytování některých řečníků.

Cateringové služby pro neformální části, jako je coffee break a networkingový oběd na konci školení.

PŘEHLED POTŘEBNÝCH ZDROJŮ

ZDROJE A DALŠÍ LITERATURA

Příspěvek na LinkedInu

Tisková zpráva k akci MEDIALAB UGR

Web projektu PLANET4HEALTH

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).

Formát: Inovační laboratoř

O autorovi

Michele Marzulli je docentem sociologie na Katedře ekonomie Univerzity Ca’ Foscari v Benátkách. Má rozsáhlé pedagogické zkušenosti v oblasti sociologie zdraví a analýzy veřejných politik. V současnosti působí jako univerzitní delegát pro sociální inkluzi a sociální spravedlnost v Národní akademické síti pro udržitelnost (RUS) a jako delegát Katedry ekonomie pro přístupnost, osoby se zdravotním postižením, inkluzi a genderovou rovnost. Zároveň působí jako vědecký ředitel Social Innovation Unit při Yunus Social Business Centre a jako člen Research Institute for Social Innovation – Public governance, welfare and social innovation.

O projektu

Projekt Erasmus+ EngageGreen (Enhancing Institutional Capacities for Policy Engagement for Green and Digital Transitions) si klade za cíl přibližovat tvůrce politik vědeckému výzkumu a jeho výsledkům. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je posilování kapacity akademických institucí zapojovat se do světa, v němž jsou politiky uváděny do praxe. Investice do vzdělávání studentů je proto smysluplným krokem. Zde představená inovační laboratoř je součástí této iniciativy zaměřené na budování institucionálních kapacit.

SHRNUTÍ

Jak můžeme zlepšit inovační procesy? A jak můžeme rozvíjet nové nápady pro řešení problémů komplexní společnosti? Univerzita Ca’ Foscari v Benátkách se rozhodla hledat odpovědi nejprve u vlastních pracovníků a výzkumníků a propojit je s externími partnery, kteří se zabývají novými výzvami a problémy. Tak vznikla myšlenka CLabs – Ca’ Foscari Laboratories for Active Learning, iniciativy zahájené v roce 2018, která úspěšně pokračuje dodnes. CLabs probíhají v benátském i treviském kampusu univerzity. CLab má podobu 6–8týdenních workshopů, jejichž cílem je podporovat bakalářské studenty a doktorandy z různých akademických prostředí při tvorbě originálních projektů reagujících na reálné výzvy a problémy, a to s využitím jejich kreativity a metod, jako jsou Design Thinking a Business Model Canvas.

Mezi těmito aktivitami vzbudil velký zájem projekt Venice Youth ACTION. Byl navržen a podpořen Fondazione di Venezia ve spolupráci s Univerzitou Ca’ Foscari v Benátkách, Fondazione Università Ca’ Foscari a Youth Bank International. Cílem je vytvářet hodnotu v rámci metropolitního města Benátky zapojením mladší populace prostřednictvím vzdělávacího programu, který ji posiluje v aktivní účasti na všech rozhodovacích a řídicích procesech. Hlavním cílem laboratoře je akcelerovat projekty vybrané prostřednictvím „Call for Ideas“, určené skupinám studentů, kteří ve spolupráci s místními neziskovými organizacemi předkládají projekt nebo iniciativu se sociálním dopadem, jež odpovídá jednomu z klíčových témat považovaných za zásadní pro posilování místních komunit a pro představu udržitelného a inkluzivního rozvoje.

JAK TENTO FORMÁT FUNGUJE?

Před akcí

Iniciativu koordinují dva centrální univerzitní útvary (jeden pro Benátky, jeden pro Treviso). CLab Ca’ Foscari Venice (vedený prof. Sarou Bonesso) společně se svým institucionálním partnerem diskutuje s externími partnery (veřejnými orgány, místními podniky a nevládními organizacemi) o výzvě, do níž mají být studenti zapojeni. Diskuse má podobu procesu společného návrhu. Návrh tématu může předložit kterýkoli univerzitní vyučující nebo externí partner. Nápady mohou mít vlastní rozpočet (například stanovený ve spolupráci s externím partnerem), nebo mohou vyžadovat financování ze strany univerzity. Všechny návrhy hodnotí a vybírá technický a vědecký výbor.

CLab následně zveřejňuje na webu univerzity výzvu k podávání přihlášek, určenou studentské komunitě, a shromažďuje projevy zájmu od těch, kteří se chtějí zapojit. Výzva je zároveň propagována napříč třemi kampusy univerzity.

Návrhy se zpravidla předkládají každoročně do 15. října a workshopy probíhají následující jaro.

Během laboratoře

Workshop trvá 6 až 8 týdnů (může však být i kratší) a vyžaduje zapojení dva až tři dny v týdnu.

Typický šestitýdenní workshop lze rozdělit do šesti fází: zahájení, výzkum, vymezení problému, tvorba nápadů, validace a finalizace (závěrečná prezentace).

Každý workshop zahrnuje účast tutorů/facilitátorů, kteří podporují účastníky a provázejí je vzdělávacím programem, podněcují jejich zájem a motivaci.

Koordinující vyučující má za svěřený CLab vědeckou a pedagogickou odpovědnost a aktivně spolupracuje s týmem expertů.

Po skončení laboratoře

Na konci workshopu studenti společně s projektovými partnery veřejně prezentují výsledky.

Zjištění jsou šířena prostřednictvím prezenčních veřejných akcí i sociálních sítí, konkrétně Instagramu a Facebooku, ve spolupráci s oddělením komunikace univerzity.

Na konci kurzu získávají zúčastnění studenti open badges (certifikáty dokládající získané znalosti, dovednosti a schopnosti).

Tým vedení CLab provádí během léta evaluaci a následně začíná shromažďovat nové nápady a návrhy pro další cyklus, který začíná na podzim.

ÚČASTNÍCI

V průběhu let se benátského CLab zúčastnilo 1 378 lidí, vzniklo 203 projektů, zapojilo se 171 partnerů mimo univerzitu a studentům bylo uděleno 946 open badges.

VÝZVY (A JAK JE ŘEŠIT)

•   Může se stát, že výzva nebude dostatečně známá a v důsledku toho bude předloženo málo nápadů. Proto je výzva propagována nejen na webu univerzity, ale také prostřednictvím kateder a různých zainteresovaných vyučujících. Do propagace výzvy jsou zapojeni také externí partneři.
•   Workshop trvá přibližně šest týdnů. Ne vždy je možné, aby se všichni studenti účastnili pravidelně, a proto je důležité účastníky k pravidelné účasti nejen motivovat, ale také zajistit, aby pracovní skupina mohla fungovat za všech okolností. Tomu napomáhá modulární struktura a přítomnost tutorů-facilitátorů.

ÚKOLY A ZDROJE

Hlavní organizační tým

• Obsah akce: koordinace programu, komunikace s partnery ohledně nejvhodnějších výzev a finalizace složení každé výzvy.
• Organizační aspekty: příprava výzvy k předkládání návrhů; výběr návrhů; šíření informací; a zajištění logistiky prostor určených pro workshop a závěrečnou prezentaci.

Hostitelská instituce 

Hostitelská instituce (CLab Ca’ Foscari jako promotér) je zapojena do všech přípravných fází, od výzvy k předkládání návrhů až po všechny logistické aspekty v místě konání.

Výzkumníci/mentoři

Vyučující, kteří předkládají nápady, jsou zapojeni do počáteční fáze návrhu a v případě přijetí nápadu sami vedou workshop. Univerzita uznává zapojení vyučujících jako výukové hodiny.

Studenti

Studenti jsou vybíráni prostřednictvím výzvy k podávání přihlášek a následně pracují na navrhování a testování řešení výzvy stanovené workshopem.

Partneři

Partneři přispívají tím, že v přípravné fázi formulují výzvy pro studenty, na konci sdílejí výsledky workshopu a šíří je prostřednictvím vlastních komunikačních kanálů.

POTŘEBNÉ FINANCOVÁNÍ AKTIVIT

Finanční prostředky mohou být poskytnuty institucím, které výzvu podporují, a to včetně samotné univerzity.

PŘEHLED POTŘEBNÝCH ZDROJŮ

ZDROJE A DALŠÍ LITERATURA

CLab Ca’ Foscari https://www.unive.it/pag/30571/

Výzva k nápadům: https://forms.gle/quJR3viwoWrGp93c6

Výzva k nápadům Venice Youth ACTION https://www.unive.it/pag/44584/

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).

Klíčové body

• Tento formát akce propojuje začínající výzkumníky v přímém rozhovoru s odborníky z regionálních a národních ministerstev a vládních agentur, Evropské komise, nevládních organizací a médií, a to v uvolněném prostředí malých skupin.
• Díky metodě World Café se účastníci během tří diskusních kol střídají u jednotlivých stolů, což jim umožňuje setkat se během jedné akce s více odborníky z praxe a s různými perspektivami.
• Začínající výzkumníci získávají přímý vhled do toho, jak ministerstva a další policy instituce skutečně fungují – tedy znalost, kterou nelze získat pouze čtením oficiálních dokumentů.
• Formát reaguje na strukturální mezeru v mnoha akademických kariérách: výzkumníci mají jen zřídka příležitost ptát se odborníků z praxe přímo na kariérní cesty, vstupní požadavky a realitu práce na rozhraní vědy a tvorby politik.

Jak tento formát funguje?

Tento formát akce byl vyvinut a je spolupořádán Policy Engagement Unit na Goetheově univerzitě ve Frankfurtu prostřednictvím Mercator Science-Policy Fellowship Programme a projektu Erasmus+ ENGAGEgreen, a Goethe Research Academy for Early Career Researchers (GRADE). Kombinace expertízy v oblasti dialogu mezi vědou a tvorbou politik a infrastruktury doktorské školy je zvláště účinná, protože současně reaguje na dvě znalostní mezery.

Zaprvé, začínající výzkumníci často nevědí, jak svou výzkumnou expertízu zpřístupnit odborníkům na ministerstvech, v Evropské komisi, nevládních organizacích nebo médiích, a jen zřídka rozumějí tomu, jaký typ vědeckého vstupu tyto instituce skutečně potřebují. Zadruhé, začínající výzkumníci stojí před zásadním kariérním rozhodnutím: zda pokračovat v akademické kariéře, nebo mimo ni. Přímé rozhovory s odborníky z praxe jim poskytují realistický obraz toho, jak neakademické kariéry na rozhraní vědy a tvorby politik skutečně vypadají.

Od svého spuštění v roce 2019 byl formát průběžně upravován. Dosud se ho zúčastnilo více než 60 tvůrců politik a odborníků z praxe a 250 začínajících výzkumníků z Goetheovy univerzity ve Frankfurtu, TU Darmstadt a Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči.

Akci lze uspořádat v pěti krocích.

Krok 1: Napište popis akce

Srozumitelný popis akce pomáhá oslovit správné účastníky – jak začínající výzkumníky, tak odborníky z praxe. Popis by měl vysvětlit účel akce, hlavní diskusní otázky a použité metody. Slouží jako základ pro oznámení v katalogu kurzů, newsletterech a na webových stránkách.

Příklad popisu akce:

Konstruktivní dialog mezi vědou, tvorbou politik, médii a občanskou společností vyžaduje více než jen dobrou komunikaci ze strany výzkumníků. Instituce zabývající se tvorbou politik, nevládní organizace a média také potřebují pracovníky, kteří dokážou porozumět vědeckým poznatkům a využít je ve společenském rozhodování. Tato akce se zaměřuje na to, jak mohou výzkumníci úspěšně přejít z akademického prostředí do ministerstev a dalších organizací veřejné správy, Evropské komise, mezinárodních organizací, nevládních organizací a médií – a jaké výzvy je na této cestě čekají.

S odborníky z institucí tvorby politik, médií a nevládních organizací diskutujeme následující otázky:

• V jakých situacích využíváte vědeckou expertízu a jak získáváte a používáte výsledky výzkumu? 
• Jaké kariérní cesty ve vaší organizaci existují a jaké jsou vstupní možnosti pro doktorandy a začínající výzkumníky?
• Které kompetence a zkušenosti jsou pro přechod z akademického prostředí nejdůležitější?
• Jak se práce v instituci veřejné správy, nevládní organizaci nebo médiích liší od akademického prostředí z hlediska tempa, rozhodování a způsobů práce, a proč?

Metody: krátké vstupy odborníků z různých organizací; Q&A s publikem; diskuse v malých skupinách; neformální oběd s odborníky z praxe.

Krok 2: Naplánujte a zorganizujte akci

Termín stanovte a místnost rezervujte pět až sedm měsíců předem. Místnost by měla pohodlně pojmout 30 až 60 lidí. Použijte banketové uspořádání: kulaté nebo obdélníkové stoly s pěti až osmi židlemi. Podle počtu pozvaných odborníků z praxe budete potřebovat pět až dvanáct stolů.

Jakmile je popis akce dokončen, zařaďte jej do katalogu kurzů vaší doktorské školy nebo struktury podpory začínajících výzkumníků, aby se účastníci mohli registrovat předem. U populárních ročníků akce je užitečný systém čekací listiny.

Krok 3: Oslovte odborníky z praxe a facilitátory u stolů

Oslovte tvůrce politik a zástupce nevládních organizací a médií prostřednictvím kontaktů na odborníky z praxe, kteří jsou fellows nebo absolventy science-policy programů na vaší instituci nebo partnerských univerzitách. Užitečným kontaktním místem mohou být také personální oddělení ministerstev a veřejných agentur.

Poskytněte popis akce a pozvěte odborníky, aby se zapojili jako experti. Cílem je získat šest až deset odborníků z praxe na jednu akci – dostatek na to, aby měli účastníci během tří kol smysluplný výběr stolů a perspektiv.

Současně oslovte kolegy, kteří budou působit jako facilitátoři u stolů. Jejich úkolem je udržovat diskusi v tématu, zajistit, aby měli všichni účastníci možnost promluvit, a zapisovat otázky začínajících výzkumníků pro pozdější vyhodnocení.

Krok 4: Realizujte akci

Odborníci z praxe obvykle přicházejí 15 až 30 minut před začátkem akce. Každému odborníkovi je na celou dobu akce přiřazen jeden stůl. Typický program vypadá následovně:

09:30–10:00: Příchod, registrace a neformální setkání.

10:00–10:10: Úvod: pořádající organizace a formát akce. V našem případě: představení projektu ENGAGEgreen, Mercator Science-Policy Fellowship Programme a Goethe Research Academy for Early Career Researchers.

10:10–10:40: Každý odborník z praxe se představí. Návodné otázky pro představení: Jaké jsou úkoly vaší organizace? Jaké jsou vaše individuální úkoly? Kdy potřebujete vědecké poznatky? Jakými kanály k nim získáváte přístup (např. policy briefy, zadávané výzkumné zprávy, expertní vystoupení, policy akce)? Jaké jsou typické kariérní cesty ve vaší organizaci?

10:40–11:20: Začínající výzkumníci se přesunou ke stolům. První diskusní kolo (Q&A u stolů). Začínající výzkumníci a facilitátoři se po každém kole přesunou k novému stolu. Odborníci z praxe zůstávají po celou dobu u svých stolů. Každý odborník tak během akce hovoří se třemi různými skupinami a každý účastník se setká alespoň se třemi různými odborníky.

11:20–11:30: Přestávka na kávu.

11:30–12:20: Začínající výzkumníci se přesunou k dalšímu stolu podle vlastního výběru. Odborníci z praxe zůstávají u svých stolů. Druhé kolo diskuse v malých skupinách.

12:20–12:30: Přestávka na kávu.

12:30–13:10: Začínající výzkumníci se přesunou k dalšímu stolu podle vlastního výběru. Odborníci z praxe zůstávají u svých stolů. Třetí kolo diskuse v malých skupinách.

13:10–13:20: Vyzvěte dva nebo tři odborníky z praxe a dva nebo tři začínající výzkumníky, aby v plénu sdíleli své reflexe: Co nejzajímavějšího jste se dnes dozvěděli? Co vás nejvíce překvapilo? Zakončete sdílením QR kódu vedoucího na elektronický formulář zpětné vazby. Rozdání QR kódu právě v tomto okamžiku – když jsou účastníci stále v místnosti – dlouhodobě přináší míru návratnosti 70 % nebo vyšší.

13:20–14:20: Lehký oběd a networking.

Krok 5: Vyhodnoťte akci a navažte na ni

Zpětnou vazbu účastníků zpracujte co nejdříve a využijte ji k úpravě formátu pro budoucí ročníky. Během několika dnů po akci pošlete všem odborníkům z praxe poděkování. Pokud účastníci zaznamenali opakující se otázky nebo znalostní mezery, zvažte jejich zpracování do praktického Q&A materiálu pro budoucí účastníky.

Úkoly a zdroje

Stručný popis úkolů a zdrojů potřebných ze strany vědců, pracovníků pro transfer znalostí / výzkumných manažerů a tvůrců politik.

Facilitátoři workshopu

Organizátoři odpovídají za celý cyklus akce: přípravu popisu akce a její oznámení prostřednictvím relevantního katalogu kurzů nebo newsletteru; rezervaci místnosti, uspořádání sezení, mikrofonů a cateringu; oslovení odborníků z praxe a facilitátorů u stolů; a zpracování zpětné vazby po akci. Přípravná fáze obvykle trvá několik týdnů.

Vědci

Začínající výzkumníci by si měli na akci vyhradit přibližně 3,5 až 4,5 hodiny včetně neformálního oběda. Organizátoři mohou předem sdílet hlavní diskusní otázky, aby si účastníci mohli připravit vlastní otázky pro odborníky z praxe.

Tvůrci politik

Odborníci z praxe by si měli vyhradit přibližně 3,5 až 4,5 hodiny včetně neformálního oběda. Někteří odborníci přinášejí materiály s informacemi o kariérních možnostech, které mohou sdílet s účastníky – je vhodné je k tomu povzbudit, protože to rozhovorům dodává praktickou hodnotu.

Přehled potřebných zdrojů

Zdroje a další literatura

• Brown, J. & Isaacs, D. (2005). The World Café: Shaping Our Futures Through Conversations That Matter. Berrett-Koehler Publishers.
• World Café Method — theworldcafe.com
• Projekt Erasmus+ ENGAGEgreen
• Mercator Science-Policy Fellowship Programme, Goethe University Frankfurt
• GRADE — Goethe Research Academy for Early Career Researchers

Proč se zapojit – nebo nezapojit? Úvodní icebreakerové cvičení o přínosech a rizicích zapojení do tvorby politik

O autorovi

Tome Sandevski (sandevski@pvw.uni-frankfurt.de) koordinuje společné iniciativy dialogu mezi vědou a tvorbou politik tří univerzit v oblasti Rýn-Mohan – Goetheovy univerzity ve Frankfurtu, Technické univerzity v Darmstadtu a Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči. Pravidelně organizuje osobní setkání mezi výzkumníky a tvůrci politik i policy akce ve Frankfurtu a regionu Rýn-Mohan, v Berlíně a v Bruselu. Vede workshopy o zapojení do tvorby politik pro začínající i zkušené výzkumníky a výzkumné manažery.

Klíčové body

• • Toto cvičení vybízí účastníky k diskusi o důvodech pro zapojení do spolupráce s tvůrci politik i proti němu. Důvody jako dopad, politizace expertízy nebo nedostatek zdrojů a uznání se objevují obvykle okamžitě. Méně zřejmé motivace, například přínosy zapojení do tvorby politik pro samotný výzkum nebo vnitřní uspokojení z této práce jsou zmiňovány jen zřídka. Toto krátké interaktivní cvičení pomáhá účastníkům workshopu pojmenovat a prodiskutovat jejich základní předpoklady týkající se akademického zapojení do tvorby politik.

• Cvičení aktivizuje účastníky v úvodních minutách workshopu a má pozitivní vliv na jejich zapojení a účast v průběhu celé sekce.

• Cvičení funguje stejně dobře v prezenčním i online prostředí.

Jak tento formát funguje?

Aktivní publikum je pro úspěšný workshop o zapojení do tvorby politik zásadní. Stejně důležité je zviditelnit předpoklady, s nimiž účastníci přicházejí – co podle nich zapojení do tvorby politik znamená, proč je důležité a co ho ztěžuje. Tento jednoduchý icebreaker splní oba cíle během 10–20 minut.

Krok 1: Vygenerujte důvody pro a proti

Rozdělte účastníky do skupin po dvou až čtyřech. Každou skupinu požádejte, aby prodiskutovala následující otázky:

Uveďte čtyři důvody, proč by se výzkumníci měli zapojovat do spolupráce s tvůrci politik. Uveďte čtyři důvody, proč by se naopak mohli rozhodnout nezapojit.

V prezenčních workshopech: poskytněte kartičky a fixy, aby skupiny mohly své odpovědi zapsat – jeden důvod na jednu kartičku.
V online workshopech: použijte nástroj, jako je Mentimeter, nebo sdílenou digitální tabuli.

Délka: 10 minut

Krok 2: Sesbírejte odpovědi

Požádejte jednu skupinu, aby představila své důvody. Ostatní skupiny vyzvěte, aby doplnily důvody, které ještě nezazněly.

V prezenčních workshopech: požádejte skupiny, aby své kartičky připnuly na nástěnku. Výsledky vyfoťte pro dokumentaci.
V online workshopech: pořiďte snímek obrazovky se shromážděnými odpověďmi.

Délka: 10 minut

Krok 3: Debrief

Odpovědi lze obvykle seskupit do následujících kategorií. Facilitátoři by je měli používat jako vodítko pro debrief diskusi, nikoli jako pevný scénář.

Důvody ve prospěch zapojení do tvorby politik

Dopad. Vědecké poznatky mohou zlepšit kvalitu politických rozhodnutí. Mnoho výzkumníků pracuje na významných tématech – zdraví, energetice, životním prostředí, klimatu, konfliktech nebo vzdělávání – a chce, aby jejich zjištění měla dopad v reálném světě.

Vrácení hodnoty společnosti. Většina výzkumu je financována daňovými poplatníky. Výzkumníci chtějí ukázat společenskou hodnotu své práce.

Přístup k financování. Zadávaný výzkum může představovat důležitý zdroj financování. Výzkumníci se také mohou zapojovat do komunikace s tvůrci politik proto, aby zvýšili povědomí o svém oboru a podpořili rozpočty na výzkum. Tuto odpověď stojí za to v debriefu zmínit: ukazuje, že mnoho účastníků zatím nerozlišuje mezi zapojením do tvorby politik a vědeckým poradenstvím na jedné straně a lobbingem, vztahy s veřejnou správou nebo fundraisingem na straně druhé. Toto rozlišení je důležité výslovně pojmenovat, a proto se toto cvičení dobře propojuje s navazující sekcí o rozdílech mezi zapojením do tvorby politik a těmito příbuznými, ale odlišnými aktivitami.

Přínosy pro výzkum. Zapojení do spolupráce s tvůrci politik může výzkumníkům pomoci získat nové perspektivy, identifikovat vznikající policy výzvy a formulovat nové výzkumné otázky nebo hypotézy. V průzkumech mezi výzkumníky zapojenými do společných policy aktivit univerzit v oblasti Rýn-Mohan přibližně 60 % respondentů uvádí, že jim kontakt s tvůrci politik přinesl nové nápady užitečné pro jejich vlastní výzkum. Zapojení do tvorby politik může také otevřít cestu k rozhovorům s tvůrci politik, přístupu k datům nebo interním dokumentům a partnerstvím s veřejnými institucemi při výzkumných projektech. Tento důvod se spontánně objevuje jen zřídka a stojí za to na něj účastníky výslovně upozornit.

Odměňující zkušenost. Zapojení do tvorby politik může být vnitřně motivující a skutečně přínosné. Tento důvod téměř nikdy nezazní bez pobídky. Stojí za to se mu věnovat přímo: výzkumníci by se měli pouštět jen do takových aktivit zapojení do tvorby politik, které jim dávají smysl nebo jsou pro ně alespoň přijatelné. Vnitřní motivace je nejspolehlivějším prediktorem dlouhodobého zapojení. Jako praktické pravidlo pro účastníky platí: nezavazujte se k aktivitám, které aktivně neděláte rádi!

Proti:

Důvody proti zapojení do tvorby politik

Nedostatečné porozumění tvorbě politik a formátům zapojení do tvorby politik. Mnoho výzkumníků nerozumí tomu, jak tvorba politik funguje, ani jaké formáty zapojení do tvorby politik existují nad rámec policy briefů, rozsáhlých zpráv nebo formálních expertních orgánů. Workshopy o zapojení do tvorby politik proto musí pokrýt obojí: jak fungují policy procesy a jak široká škála formátů je výzkumníkům k dispozici.

Vnímaný nedostatek dopadu. Účastníci workshopů často popisují frustrující zkušenosti: stostránkovou zadávanou zprávu, jejíž doporučení byla ignorována; roční práci v expertním orgánu, která nevedla k žádné změně politiky. Tyto zkušenosti odrážejí nesoulad mezi očekáváními výzkumníků a realitou tvorby politik. Často vycházejí z omezené znalosti toho, jak policy procesy skutečně fungují, a lze se k nim vrátit ve chvíli, kdy workshop podrobněji vysvětluje procesy tvorby politik.

Nedostatek času a zdrojů. Výzkumníci čelí konkurenčním nárokům – výzkumu, výuce a administrativním povinnostem – a často vnímají zapojení do tvorby politik jako časově náročné nebo drahé. Jde o legitimní obavu, ale zároveň o představu, kterou je vhodné korigovat: zapojení do tvorby politik má mnoho podob. Některé vyžadují měsíce soustavné práce, jiné lze zvládnout během několika hodin nebo dní.

Nedostatek uznání. Přestože vědecká komunikace a transfer znalostí získávají v akademických institucích stále větší váhu, mnoho výzkumníků, zejména v základním výzkumu, se nadále obává, že zapojení do komunikace s tvůrci politik může být vnímáno jako nedostatečně akademické. Systémy uznávání a odměňování zapojení do tvorby politik se v mnoha zemích rozvíjejí, v jiných však zůstávají nedostatečně rozpracované.

Politizace expertízy. Mnoho výzkumníků se obává spojování s konkrétními politickými stranami nebo ideologiemi, pokud zaujmou veřejné stanovisko k otázkám spojeným s tvorbou politik. Obávají se zatažení do politických debat nebo toho, že budou osobně činěni odpovědnými za vládní rozhodnutí, která byla jejich výzkumem ovlivněna. Tyto obavy posilují dobře zdokumentované případy, kdy byli vědci veřejně napadáni politiky, médii nebo uživateli sociálních sítí za to, že poskytovali vědecké poznatky k polarizovaným tématům.

Požadavky nadřízených nebo poskytovatelů financování. Poskytovatelé financování stále častěji vyžadují, aby projekty prokazovaly policy dopad. Vedoucí pracovníci institucí někdy žádají výzkumníky, aby vytvářeli publikace k tvorbě politik nebo se účastnili policy akcí. Pro takové požadavky mohou existovat dobré důvody, často však vyvolávají frustraci, pokud se výzkumníci cítí nuceni plnit úkoly, které považují za bezvýznamné nebo nevhodné pro svou expertízu. Výzkumníci v této situaci by měli identifikovat aktivity zapojení do tvorby politik, které pro ně budou nejvíce smysluplné, a jasně komunikovat s nadřízenými o tom, čím mohou realisticky přispět. Tam, kde je vyžadována dokumentace dopadu, by cílem mělo být najít aktivity, které jsou zároveň doložitelné a skutečně hodnotné pro samotného výzkumníka.

Závěry

Odpovědi vytvořené v tomto cvičení se budou v průběhu workshopu znovu objevovat. Facilitátoři by si měli všímat, které důvody a které mylné představy jsou v jejich skupině nejvýraznější, a používat je jako referenční body při uvádění dalších témat, například procesů tvorby politik, formátů zapojení do tvorby politik nebo rozdílu mezi vědeckým poradenstvím a lobbingem.

Úkoly a zdroje: stručný popis úkolů a zdrojů potřebných pro vědce, pracovníky pro transfer znalostí / výzkumné manažery a tvůrce politik

Facilitátoři workshopu

Připravte kartičky a fixy pro prezenční workshopy nebo digitální nástroj, například Mentimeter, pro online sekce. Na začátku jasně sdělte, že neexistují správné ani špatné odpovědi. Cílem je zviditelnit upřímné reflexe. Dodržujte časový limit: jde o icebreaker, nikoli o plnou diskusi, a celkově by neměl přesáhnout 20 minut. Odpovědi zdokumentujte vyfotografováním nástěnky nebo pořízením snímku obrazovky.

Výzkumníci, výzkumní manažeři a další účastníci

Účastníci jsou vyzváni, aby uváděli své upřímné důvody pro zapojení do tvorby politik i proti němu, aniž by se autocenzurovali ve snaze najít „správnou“ odpověď. Cvičení je nejhodnotnější tehdy, když účastníci sdílejí skutečné obavy a motivace.

Tvůrci politik

Pokud jsou přítomni tvůrci politik, jsou vyzváni, aby sdíleli vlastní pohled na to, proč by se výzkumníci měli nebo neměli zapojovat do spolupráce s nimi. Facilitátoři to mohou využít jako příležitost k porovnání odpovědí výzkumníků s odpověďmi tvůrců politik, což často vede k produktivní diskusi.

Přehled potřebných zdrojů

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).