Rozhovor s Dr. Fabienne Pradellou o policy sekcích na výročních konferencích Německé společnosti pro epidemiologii

Dr. Fabienne Pradella působí jako výzkumnice na Univerzitě v Brémách. Působila také jako postdoktorandka na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči a v Heidelberg Institute for Global Health. Její výzkum se pohybuje na pomezí epidemiologie a ekonomie a zaměřuje se na předpoklady zdravého života pro všechny – od těhotenství po stáří. Její současné projekty se zaměřují na vliv environmentálních faktorů během těhotenství na zdraví dětí a na prevenci neurodegenerativních onemocnění v pozdějším věku.

Paní doktorko Pradello, na jakých akcích jste policy sekce organizovala?

Naše sekce věnované Cílům udržitelného rozvoje OSN jsme pořádali na výročních konferencích Německé společnosti pro epidemiologii, které se konají každý rok a účastní se jich přibližně 250-300 osob. Výroční konference se každý rok konají v jiném městě a my jsme vždy pozvali dva až tři místní tvůrce politik, aby s námi diskutovali o konkrétním tématu.

Jak vznikl nápad pozvat tvůrce politik na vědeckou akci? Jakým tématům se vaše sekce věnovala?

Nápad vznikl při diskusích s kolegy na předchozích výročních konferencích. Zdravý život pro všechny lidi v každém věku je jedním z Cílů udržitelného rozvoje OSN. Věda a výzkum, stejně jako místní úroveň, jsou pro dosažení Cílů udržitelného rozvoje OSN považovány za velmi důležité, proto nám připadalo zajímavé propojit německou epidemiologickou komunitu s místními tvůrci politik právě na výročních konferencích. Naší myšlenkou bylo spojit vědeckou a praktickou perspektivu. Za tímto účelem jsme vybírali témata, která jsou velmi relevantní pro výzkum i praxi, například zdraví dětí a dostupnost zdravých potravin.

Které tvůrce politik jste pozvali? Byli jste s nimi v kontaktu již předem?

Oslovovali jsme osoby, které měly k tématu naší sekce vztah na různých úrovních. Hostem byl například zástupce primátora města Ulm, ale také lidé zapojení do místních iniciativ, například pracovník spolku, který v regionu Greifswald podporuje zdravé stravování v mateřských školách a školách. S těmito lidmi jsme předtím v kontaktu nebyli – postupně se ukázalo, že nejlepší cestou je telefonický kontakt, při němž jsme mohli vysvětlit, o co nám jde. S některými z nich jsme se v období před konferencí sešli také na obědě.

Jak jste policy sekci strukturovali?

Sekce obvykle začínaly úvodními vystoupeními v délce nejvýše 10 minut, která představovala vědeckou i praktickou perspektivu. Protože výměna poznatků mezi vědou a praxí je pro nás prioritou, zkoušeli jsme různé interaktivní formáty, například diskuse nad tezemi nebo vědecký „speed dating“. Jako organizátoři jsme především moderovali a usnadňovali přechody mezi hlavními otázkami. Důležité pro nás bylo také sekce dokumentovat. Náš hlavní organizační tým tvořili tři lidé a jeden z nás během sekce obvykle shrnoval diskusi na flipchart, aby ji viděli všichni účastníci.

Věda a praxe mají odlišné způsoby uvažování. Zároveň věda i praxe často používají odborné termíny, které nejsou v druhém „světě“ známé. Jak ve vašich sekcích fungovala komunikace mezi výzkumníky a tvůrci politik? Bylo účastníkům vždy jasné, co se tím myslí?

V tomto ohledu jsme se rozhodně hodně naučili. Pomohlo, když bylo téma sekcí co nejkonkrétnější. Abychom pokryli i tematickou odbornost z vědecké perspektivy, zapojili jsme pracovní skupiny odborné společnosti – koneckonců jsme organizovali i sekce k tématům, která sami nezkoumáme. Díky tomu vznikaly zajímavé nápady, které zároveň usnadňovaly komunikaci. Například s pracovní skupinou Geografie zdraví jsme připravili mapu města Greifswaldu, abychom mohli na konkrétním příkladu diskutovat o dostupnosti zdravé a udržitelné výživy.

Přinesla vám interakce s tvůrci politik nějaké podněty pro vlastní výzkum?

Ano, rozhodně. Jak jsem již zmínila, hodně jsem se naučila o tom, jak prezentovat svůj výzkum způsobem odpovídajícím cílovému publiku. Diskuse o mezerách ve znalostech a tématech relevantních pro praxi v našich sekcích vedly také k výzkumným nápadům – i když ne nutně pro můj vlastní výzkum, protože například nemám odbornost v oblasti stravování v mateřských školách nebo školního stravování. Spíše jsem se dozvěděla mnoho nového a získala vhled do jiných oblastí výzkumu. Z hlediska motivace mi sekce také ještě více ukázaly relevanci mého výzkumu.

Bylo plánování a realizace policy sekcí časově náročnější než příprava běžné vědecké sekce?

Řekla bych, že organizace byla přinejmenším jiná, s mnohem větším množstvím komunikace a koordinace předem. Najít relevantní tvůrce politik nebylo vždy snadné a někdy chvíli trvalo, než jsme se dostali ke správné osobě. Osobně jsem to však vnímala jako vítanou změnu, zejména během doktorského studia. Velkou výhodou bylo, že jsme nepotřebovali žádné finanční zdroje, protože sekce probíhaly jako součást větší akce a díky zapojení místních tvůrců politik nevznikaly cestovní náklady.

Co byste poradila výzkumníkům, kteří uvažují o organizaci policy sekcí v rámci vědeckých konferencí?

Pro naše sekce bylo důležité, že jsme vytvořili organizační tým složený z lidí v různých fázích kariéry, s různými dovednostmi a zkušenostmi. Naše plány jsme také předem diskutovali s vedením odborné společnosti. Dynamika a zájmy účastníků vědeckých konferencí se určitě liší podle oboru. Tehdy jsme se rozhodli náš nápad jednoduše vyzkoušet – s přístupem, že se něco naučíme i tehdy, když nikdo nepřijde. Nakonec se ukázalo, že zájem existoval, v našem případě zejména mezi mladými výzkumníky.

Otázky pokládal Tome Sandevski.

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).

Popis

Klíčové body

• komentované prohlídky jsou výborným interaktivním formátem: vědci mohou představit svůj výzkum a tvůrci politik se mohou ptát

• komentované prohlídky jsou organizačně nenáročný formát, který umožňuje zapojit vědce, kteří běžně nepřicházejí do kontaktu s tvůrci politik, a naopak

• výzkumná pracoviště nebo laboratoře musí umožňovat vysokou míru vizualizace výzkumných témat

• vědci musí komunikovat jasně a stručně a ponechat prostor pro otázky ze strany tvůrců politik

Jak tento formát funguje?

Komentované prohlídky výzkumných pracovišť dávají tvůrcům politik skvělou příležitost lépe porozumět výzkumným aktivitám a jejich možnému využití. Výzkumníci mohou předvést zařízení nebo aplikace, a tím nejen vysvětlit základní principy fungování, ale také přiblížit možné způsoby využití v praxi, které mohou být pro tvůrce politik relevantní.

Jeden výzkumník může provést tvůrce politik laboratoří nebo jiným výzkumným pracovištěm, případně se tvůrci politik mohou přesouvat od stanoviště ke stanovišti, kde jim výklad poskytnou různí výzkumníci. Komentované prohlídky mohou mít dlouhodobý dopad, protože zapojují více smyslů.

Tvůrci politik poslouchají informace poskytované vědci a současně mohou objekty nebo aplikace vidět, dotýkat se jich, případně je i cítit. Prohlídky umožňují vědcům představit jejich aktuální výzkum. Protože se tvůrci politik mohou ptát vědců a naopak, jsou návštěvy výzkumných pracovišť skvělou interaktivní zkušeností pro obě strany.

Tvůrci politik mohou výzkumná pracoviště navštěvovat individuálně, v malých i větších skupinách. Skupiny mohou zahrnovat účastníky z jedné nebo z více institucí podílejících se na tvorbě politik. Délka komentovaných prohlídek se může pohybovat od jedné hodiny až po několik hodin v závislosti na velikosti pracoviště, počtu stanovišť a času, který chtějí vědci věnovat přípravě a realizaci prohlídky. Komentované prohlídky výzkumných pracovišť lze organizovat jako samostatné akce nebo jako součást konferencí, workshopů či jiných setkání, která umožňují vzájemnou interakci účastníků.

Vědci musí komunikovat jasně a stručně a ponechat dostatek času na otázky ze strany tvůrců politik. Komentované prohlídky mohou vést jak začínající výzkumníci, tak zkušení vědci.

Výzkumná pracoviště by měla umožňovat vysokou míru názornosti. Například i když mohou vědci v laboratoři provádět průlomový výzkum v oblasti zdraví, samotná ukázka řad zkumavek a Petriho misek nemusí přinést větší přidanou hodnotu pro předávání znalostí oproti formátům, jako jsou powerpointové prezentace nebo přednášky. Naproti tomu komentované prohlídky laboratoří, kde tvůrci politik sledují pohyb robotů nebo si mohou vyzkoušet headsety pro virtuální realitu, jim mohou pomoci lépe pochopit přínosy i výzvy technologických inovací.

Úkoly a zdroje

Vědci

Obsah. Výzkumníci si musí připravit stručné prezentace k objektům a aplikacím, které chtějí ukázat. Pokud se na komentované prohlídce podílí více vědců, bude mezi nimi potřeba koordinace. V závislosti na struktuře prohlídky, počtu účastníků a jejich odborném zázemí se mohou průvodci předem zeptat tvůrců politik, o která témata mají největší zájem, a tomu prohlídku přizpůsobit.

Organizační záležitosti. Vědci mohou také potřebovat upravit prostor nebo přeskupit objekty, které chtějí prezentovat. Současně musí posoudit, zda mohou vědci na daných pracovištích pokračovat v běžné práci, nebo zda bude jejich činnost během komentované prohlídky přerušena.

Časové nároky. Samotná realizace komentovaných prohlídek by neměla zabrat více než několik hodin. Pokud vědci dosud nepřipravovali prezentace objektů a aplikací, které chtějí tvůrcům politik ukázat, může příprava prezentací pro externí publikum zabrat několik hodin až jeden nebo dva dny. Jakmile však mají prezentace i průběh prohlídky připravené, bude další opakování už méně časově náročné.

Pokud se výzkumníci rozhodnou tento formát vyhodnotit, budou muset připravit evaluační formulář, který je po prohlídce potřeba zaslat tvůrcům politik.

Finanční nároky. Mezi možné položky patří občerstvení, úhrada cestovních nákladů tvůrcům politik, propagace akce nebo odměna pro zapojené výzkumníky.

Manažeři transferu znalostí a manažeři ve výzkumu

Manažeři transferu znalostí mohou výzkumníkům poskytnout zásadní podporu tím, že identifikují vhodné tvůrce politik a osloví je s pozvánkou. Mohou také sledovat aktuální vývoj ve veřejných politikách a seznamovat vědce s tématy, která tvůrce politik nejvíce zajímají.

Kromě toho mohou manažeři pomoci s návrhem letáků a vizuálů pro sdílení na sociálních sítích, mohou připravit příspěvky na sociální sítě a tiskové zprávy, zajistit občerstvení (je-li potřeba), pomoci hostům z institucí veřejné správy s orientací na místě a řešit administrativní záležitosti, jako je zajištění vstupu hostů na výzkumná pracoviště a dodržování bezpečnostních pravidel.

Manažeři by měli vědcům poskytnout seznam tvůrců politik, kteří se komentovaných prohlídek zúčastní. Mohou také zasílat navazující e-maily jak tvůrcům politik, tak vědcům, aby po prohlídkách zůstali ve vzájemném kontaktu. Případně mohou tvůrcům politik a vědcům rozeslat evaluační formuláře nebo s nimi následně provádět rozhovory za účelem získání zpětné vazby.

Přehled potřebných zdrojů

Chcete se dozvědět více o metodické příručce pro zapojení do tvorby politik? Chcete sdílet své zkušenosti se zapojením do tvorby politik? Uvažujete o tom, že do této příručky přispějete? 

V případě zájmu kontaktujte: Tome Sandevski, science-policy@uni-frankfurt.de 

Popis

Klíčové body

• slyšení a podobné formáty, například expertní vystoupení v parlamentu, představují důležitý způsob, jak mohou poslanci a poslankyně získávat podklady od vědců
• pozvaní experti mají obvykle na své vystoupení a odpovídání na otázky členů parlamentu jen omezený čas
• výbory zpravidla žádají o vyhodnocení minulých, současných nebo navrhovaných politik (např. návrhů právních předpisů); často také žádají doporučení pro tvorbu politik
• parlamenty dnes často zveřejňují záznamy nebo zápisy ze slyšení na svých webových stránkách
• slyšení mohou přitahovat také pozornost médií

Jak tento formát funguje?

Parlamentní výbory pořádají slyšení při hodnocení minulých nebo současných politik či při přípravě nové legislativy, aby získaly odborné podklady od vědců a dalších zainteresovaných aktérů, kteří jsou v mnoha anglicky mluvících zemích označováni jako svědci. Vědec obvykle může před slyšením předložit stručné písemné stanovisko.

Pracovníci parlamentu sdělují vědcům termíny a vyhrazené časy, ve kterých mohou své odborné poznatky prezentovat osobně nebo online. Po vyslechnutí vystoupení pozvaných expertů kladou členové parlamentního výboru otázky. Parlamentní výbor obvykle vymezuje minimální čas na představení stanovisek k danému tématu a na odpovědi na otázky členů výboru.

Parlamenty na regionální i národní úrovni, stejně jako Evropský parlament, obvykle vyžadují externí experty pro posuzování politik. Poskytování odborných podkladů poslancům s cílem zlepšovat politiky je důležitým úkolem. Parlamentní slyšení představují oficiální cestu, jak předkládat důkazy tvůrcům politik a vést dialog se zákonodárci. Vědci by si však měli uvědomit, že předložení důkazů a doporučení v parlamentu ještě neznamená, že se jimi tvůrci politik budou při hodnocení politik nebo přípravě zákonů řídit.

Veřejných slyšení se často mohou účastnit i občané. Pokud se týkají kontroverzních témat, o nichž se již veřejně diskutovalo, přitahují také pozornost médií. Mnohé parlamenty zveřejňují na svých webových stránkách přepisy a záznamy a nabízejí také živé přenosy. Na YouTube lze navíc najít řadu záznamů parlamentních slyšení z různých zemí.

Výzvy

Výbory zpravidla poskytují expertům jen několik minut na vystoupení a odpovídání na otázky. Často se používají běžící časomíry nebo upozornění předsedajícího, které expertům připomínají zbývající čas. Na rozdíl od časových limitů na akademických konferencích předsedové parlamentních výborů tyto limity skutečně dodržují, což může být pro vědce kulturním šokem.

Protože vědce zve parlamentní výbor, mohou být vnímáni jako osoby spojené s určitými politickými stranami. Přestože stranická příslušnost sama o sobě není problém, někteří vědci se chtějí vyhnout dojmu, že zastávají stranickou linii. V závislosti na politické kultuře v různých zemích může docházet i k vyhroceným diskusím mezi vědci a členy výboru. Může však nastat i opačná situace: členové výboru už mohou mít na danou otázku vytvořený názor a slyšení považovat za povinnou, ale zbytečnou formalitu, což může být pro vědce frustrující. I tak je ale dobré vnímat slyšení jako příležitost k navazování kontaktů. Jeden profesor politologie kdysi řekl: „Slyšení se neúčastním kvůli vystoupení v jednacím sále, ale kvůli neformálním rozhovorům na chodbách.“

Úkoly a zdroje

Vědci

Pokud je to vyžadováno, musí vědci před slyšením předložit písemné stanovisko. Měli by si připravit stručná vystoupení a nacvičit si krátké odpovědi. Zároveň by měli počítat s tím, že poslanci mají jen omezený čas na to, aby si jejich stanoviska předem přečetli. Neměli by se proto soustředit jen na obsah písemného stanoviska, ale také na jeho délku a strukturu, vizualizace a jazyk. Čím snáze se text čte, tím větší je šance, že si členové výboru zapamatují jeho hlavní sdělení.

Vědci by měli promyslet také svou roli. Chtějí pouze poskytovat odborné podklady k danému tématu, nebo prosazovat konkrétní výsledek politiky? Pokud platí druhá možnost, budou se muset na slyšení připravit prostudováním návrhu legislativy, postojů členů parlamentu k danému tématu a také stanovisek ostatních pozvaných externích expertů.

Pokud sekretariát parlamentu poskytuje pokyny nebo dokument FAQ, měli by si je vědci přečíst, protože obsahují užitečné informace o vstupu do budov, časových limitech nebo úhradách nákladů. Potřebují-li další informace, například o předepsaném oděvu nebo o tom, jak oslovovat poslance či předsedajícího, měli by kontaktovat pracovníky, kteří slyšení organizují. Stále více parlamentů navíc umožňuje účast vědců online. Pokud se během přestávek na kávu nebo při neformálních rozhovorech na chodbě naskytne příležitost, mohou vědci poslance nebo pracovníky parlamentu požádat i o zpětnou vazbu ke svému vystoupení.

Podpůrní pracovníci (manažeři transferu znalostí a manažeři ve výzkumu)

Členové parlamentních výborů zvou vědce. Často žádají podpůrný personál nebo jejich asistenty, aby vytipovali vhodné odborníky, které lze pozvat.

Pro pracovníky parlamentu jsou při vyhledávání vhodných expertů užitečné aktuální a srozumitelné webové stránky a adresáře expertů. Důležité je také budování vazeb s poslanci nebo parlamentními pracovníky a zveřejňování relevantních a srozumitelně podaných výsledků výzkumu. Podpůrný personál může pomáhat s organizací akcí pro tvůrce politik nebo zprostředkovávat odborné znalosti svých vědců skrze tyto akce, newslettery, příspěvky na sociálních sítích a další formáty.

Podpůrný personál také může vést evidenci vědců, kteří se účastní slyšení nebo podobných parlamentních akcí, a propojovat ty, kteří se slyšení účastní poprvé, s kolegy, kteří už tento formát znají. Může se také vědců ptát na jejich zkušenosti a na jejich základě připravit krátké návody nebo seznamy nejčastějších otázek.

Sami vědci mohou svou viditelnost mezi členy parlamentu posilovat tím, že budou udržovat srozumitelné webové stránky, publikovat relevantní výsledky výzkumu nebo se aktivně zapojovat do akcí pro tvůrce politik.

Tvůrci politik

Poslanci a jejich podpůrní pracovníci si musí vědecká stanoviska předem přečíst a připravit si otázky, které chtějí vědcům během slyšení položit.

Potřebné financování aktivity

Parlamenty obvykle hradí cestovní náklady a poskytují stravné.

Přehled potřebných zdrojů

Příklady dobré praxe

Zdroje a další literatura

Viz také příspěvky k následujícím tématům

Odkazy:

EP

Irsko

Austrálie

Případové studie

Chcete se dozvědět více o metodické příručce pro zapojení do tvorby politik? Chcete sdílet své zkušenosti se zapojením do tvorby politik? Uvažujete o tom, že do této příručky přispějete? 

V případě zájmu kontaktujte: Tome Sandevski, science-policy@uni-frankfurt.de

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).

Popis:
Hackathon „Když data promluví“ je kolaborativní inovační akce navržená k propojení akademické sféry s veřejnou správou dalšími subjekty. Probíhá v 48h  a zaměřuje se na využití dat ke zlepšení kvality života v regionu. Akce slouží jako platforma, kde studenti, IT profesionálové a nadšenci společně pracují na řešení konkrétních regionálních výzev definovaných místními aktéry.

Cíle

Hlavními cíli této iniciativy jsou:

• Propojení různých sektorů: Budování aktivních partnerství mezi výzkumníky, zástupci měst a studenty či odborníky z oblasti technologií.
• Využití otevřených dat: Zapojení veřejně dostupných datových sad k řešení konkrétních problémů identifikovaných v regionu.
• Tvorba praktických řešení: Vytváření funkčních prototypů, analytických nástrojů nebo konceptů podporujících regionální správu a environmentální udržitelnost.
• Podpora rozhodování: Ukázka, jak lze poznatky založené na datech integrovat do veřejných politik a zapojení komunit.

Jak formát funguje?

Tento formát funguje jako akcelerátor inovací tím, že spojuje různé skupiny v jednom společném prostoru. Na rozdíl od tradičních setkání kombinuje technické dovednosti vývojářů se strategickými potřebami veřejné správy a přináší okamžité, hmatatelné výsledky. Klíčovým prvkem je využití „otevřených dat“, která zajišťují transparentnost a umožňují účastníkům vytvářet řešení z veřejně dostupných zdrojů. Akce má zároveň vzdělávací rozměr a nabízí účastníkům možnost porozumět průsečíku technologií a veřejné správy.

Akce obvykle trvá 48 hodin.

• Nábor účastníků: Nábor účastníků kombinoval přímé oslovování s cílem zajistit pestrou a různorodou skupinu účastníků. Organizátoři hackathon propagovali prostřednictvím prezentací na středních a vysokých školách, příspěvků na sociálních sítích, institucionálních newsletterů a placené i neplacené reklamy na kanálech partnerů na sociálních sítích. Kromě toho byly vybraným studentům, odborníkům a stakeholderům s relevantní expertizou zaslány individuální osobní pozvánky. Výzva k účasti byla dále šířena v rámci vědeckých sítí a partnerských komunit, což pomohlo přilákat motivované účastníky z akademické sféry, průmyslu i veřejného sektoru a zároveň podpořit mezioborovou spolupráci.
• Zahájení a kontext: Akce začíná úvodním setkáním, kde organizátoři představí konkrétní výzvy (např. monitoring dopravy, klimatickou odolnost) a dostupné datové sady.
• Vzdělávání a školení: Účastníci se účastní workshopů a přednášek zaměřených na datové zdroje a relevantní nástroje.
• Týmová práce a vývoj: Účastníci vytvářejí interdisciplinární týmy a vybírají si problém k řešení. Většinu času věnují analýze dat, programování a tvorbě proof of concept.
• Mentoring: Odborníci z města, univerzity a soukromého sektoru působí jako mentoři a zajišťují technickou správnost a praktickou využitelnost řešení.
• Hodnocení: Na závěr týmy prezentují své prototypy porotě složené ze zástupců klíčových aktérů. Projekty jsou hodnoceny podle míry inovace, proveditelnosti a potenciálního dopadu na region.

Výzvy (a způsoby jejich řešení)

• Kapacitní omezení organizátorů: Vědci často čelí obtížím při slaďování výzkumných povinností s organizačními nároky akce.
  Řešení: Přenést logistické úkoly (zajištění prostor, registrace) na podpůrný personál nebo studentské asistenty.
• Uplatnitelnost výsledků: Zástupci veřejné správy mohou mít obavy, že technické výstupy nebudou kompatibilní se stávajícími právními či administrativními rámci.
  Řešení: Zapojit úředníky přímo do definování výzev, aby byla zajištěna shoda s politickými potřebami již od počátku.
• Financování a zapojení účastníků: Zajištění rozpočtu a udržení energie účastníků může být náročné.
  Řešení: Vytvořit skupiny různorodých partnerů, kteří se podělí o náklady a přinesou rozmanité odborné znalosti.

Úkoly a zdroje

Výzkumníci / vědci:

• Odpovědnost za obsahovou strategii: definování výzev, kurátorství datových sad a nastavení programu.
• Řízení výběru mentorů pro technickou část.

Politici:

• Identifikace naléhavých regionálních problémů řešitelných pomocí dat.
• Zajištění financování prostřednictvím grantů či partnerství a sladění akce se strategickými cíli.
• Plánování budoucí implementace úspěšných prototypů.

Podpůrný personál:

• Zajištění provozní logistiky, včetně rezervace prostor, cateringu a registrace účastníků.
• Komunikace, například propagace na sociálních sítích a tiskové zprávy.

Požadované financování aktivit

Úspěšná realizace akce vyžaduje rozpočet na:

• Provozní náklady: Pronájem prostor, občerstvení pro účastníky a technickou infrastrukturu.
• Personální náklady: Cestovní náklady a ubytování externích odborníků, mentorů a řečníků.
• Motivace účastníků: Ceny pro vítězné týmy a marketingové materiály zajišťující vysokou viditelnost a účast.

Přehled potřebných zdrojů

• Čas výzkumníků na přípravu obsahu a vedení odborných aktivit: dny / týdny
• Čas výzkumníků na organizační záležitosti: týdny
• Čas pracovníků pro přenos znalostí: dny / týdny
• Čas tvůrců politik: dny

Příklad

Akce: Hackathon Olomouckého kraje 2025: „Když data promluví“.

Organizátoři:
Univerzita Palackého v Olomouci, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc.

Realizace:
Akce se uskutečnila v listopadu 2025 a zaměřila se na dvě hlavní témata: dopravu a změnu klimatu. Účastníci využívali otevřená data ze senzorové sítě EnClod v Olomouci, která v reálném čase měří intenzitu dopravy a meteorologické charakteristiky, dále pak data z městských a krajských portálů. Konkrétní výzvy zahrnovaly predikci dostupnosti parkovacích míst a analýzu městských tepelných ostrovů. Účastníci mohli pro tvorbu svých řešení využít jakákoli dostupná otevřená data.

Výstupy:

• Vítězné řešení: „Asphalt Sense“ – projekt analyzující zatížení vozovek pomocí senzorových dat s cílem zlepšit plánování údržby.
• Další významné projekty: „AMOV“ (amortizace povrchu vozovek) a „TVARGL“ (shrnutí počasí pomocí AI).
• Dopad: Akce úspěšně zapojila 30 aktivních účastníků a vedla ke vzniku funkčních prototypů. Vítězové získali vývojové vouchery na další rozpracování svých nápadů pro reálné využití.

Web akce: https://hackathon.upol.cz/

Popis

Organizované návštěvy studentů vysokých škol ve veřejných institucích (tzv. on-site visits) představují efektivní formu zážitkového učení, která propojuje akademické vzdělávání s praktickým fungováním veřejného sektoru. Tyto návštěvy studentům poskytují cenný vhled do fungování státních a místních institucí, výzev, kterým čelí, a nástrojů a metod používaných v reálné praxi veřejné správy. Zároveň posilují vzájemné porozumění mezi akademickou a veřejnou sférou a často tvoří základ pro budoucí spolupráci – formou stáží, diplomových prací nebo pracovního uplatnění.

Různorodý výběr navštěvovaných institucí – od velkých ústředních orgánů po menší lokální úřady a specializované agentury – zajišťuje široké spektrum pohledů na fungování veřejné správy v tematicky i územně odlišných kontextech.

Cíle

Návštěvy studentů ve veřejných institucích mají za cíl:

• Poskytnout studentům praktický vhled do fungování veřejných institucí a jejich interních procesů.
• Podpořit kritické myšlení a aktivní učení prostřednictvím interakce s odborníky a konkrétními příklady z praxe.
• Vytvořit příležitosti pro budoucí spolupráci – stáže, diplomové práce či odborné konzultace.
• Budovat mosty mezi akademií a praxí a tím zvyšovat relevanci vysokoškolského vzdělávání.
• Podněcovat dlouhodobá partnerství založená na vzájemném porozumění potřeb a možností obou sektorů.

Jak tento formát funguje?

Základem aktivity je organizovaná exkurze, během níž studenti navštíví přibližně 4–6 institucí denně (v závislosti na lokaci a čase přesunu). Optimálně je program rozvržen do dvou dnů, aby byl dostatek prostoru na přesuny, přestávky i hlubší diskusi.

Návštěvy jsou určeny pro menší skupiny – ideálně 10, maximálně 15 studentů. Každá návštěva trvá minimálně 45 minut, optimálně 60–90 minut a obvykle se skládá z:

• Prezentace odborného pracovníka instituce.
• Praktické ukázky (např. použití softwaru, návštěva pracovišť, ukázky interních výstupů).
• Diskuse, která je klíčovým prvkem. Studenti by měli být na otázky připraveni.

Klíčové fáze organizace návštěvy:

• Včasné plánování – minimálně 3 měsíce předem.
• Výběr institucí – zajištění tematické i geografické rozmanitosti, např.:

• Městské a krajské úřady (doprava, školství, kultura, plánování, investice)
• Katastrální úřady
• Český statistický úřad
• Ředitelství silnic a dálnic
• Environmentální agentury
• Finanční správa

• Příprava studentů – základní informace o každé instituci předem. Studenti se připravují samostatně na základě stručných pokynů poskytnutých vyučujícím, které vymezují klíčové aspekty a témata, na něž by se měli během individuální přípravy před návštěvou zaměřit.
• Koordinace s institucemi – zajištění přínosného obsahu, přizpůsobení úrovni studentů, podpora neformálního přístupu.
• Zpětná vazba po návštěvě – krátký dotazník o přínosu, návrzích a doporučeních.

Role účastníků

Akademičtí pracovníci:

• Organizace programu, logistika, komunikace s institucemi.
• Výběr institucí a tematického zaměření.
• Zajištění vzdělávacího přínosu.

Studenti:

• Příprava a formulace dotazů.
• Pozorování klíčových témat napříč institucemi (lidské zdroje, data, IT, kultura organizace).
• Výstupy – zpráva ve dvojicích na průřezové téma napříč návštěvami.

Veřejná správa:

• Poskytnutí odborné prezentace a případné ukázky.
• Zapojení odborníků (ne pouze PR nebo marketingového personálu).

Přínosy pro účastníky

Studenti:

• Reálný kontakt s pracovním prostředím veřejné správy.
• Schopnost srovnávat přístupy a efektivitu jednotlivých institucí.
• Navázání kontaktů pro budoucí profesní uplatnění.

Učitelé:

• Propojení s praxí, zvýšení relevance výuky.
• Rozvoj partnerství s veřejnými institucemi.
• Inspirace pro výzkumná témata a diplomové práce.

Veřejná správa:

• Zvýšení povědomí o své práci mezi mladými odborníky.
• Identifikace potenciálních stážistů, kolegů či zaměstnanců.
• Získání zpětné vazby a nových pohledů z akademického prostředí.

Výzvy a jejich řešení

• Logistická náročnost – nutnost koordinace, plánování tras, komunikace.
• Dostupnost institucí – zahájit plánování včas, vysvětlit přínosy návštěvy.
• Nízká motivace studentů – řešit zapojením aktivity do výuky (např. formou kreditů).
• Kvalita prezentací – poskytnout instituci profil skupiny a vyžádat si zapojení odborníků.
• Zajištění zpětné vazby – evaluace skrze krátký dotazník.

Úkoly a zdroje

Návštěvy jsou pro hostitelské instituce nízkonákladové, zátěž spočívá spíše v čase. Hlavní náklady nesou studenti (doprava, ubytování) a akademici (organizace). Školy mohou zvážit příspěvky na cestu nebo začlenění do financovaných exkurzí.

Účast studentů: hodiny

Příprava a koordinace učitele: dny, týdny, měsíce

Příprava prezentujících: dny

Příklad

Návštěvy institucí představují strukturovanou formu zážitkového učení, která propojuje vysokoškolské vzdělávání s reálným fungováním veřejné správy. Studenti navštěvují vybrané instituce, kde se seznamují s postupy práce s daty, procesy rozhodování a každodenními administrativními činnostmi. Tato aktivita je obvykle začleněna do odborných předmětů nebo terénních modulů a kombinuje odborné prezentace, komentované prohlídky a diskuse s pracovníky z praxe. Tento formát účinně propojuje teorii s praxí, posiluje profesní orientaci studentů a často vede k navazující spolupráci, například formou odborných stáží nebo témat diplomových prací.

Katedra geoinformatiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci organizuje studentské exkurze více než 20 let jako povinnou součást studijního programu Geoinformatika a kartografie. Během třídenní cesty studenti navštěvují přibližně 12 veřejných i soukromých institucí po celé ČR. Patří mezi ně ČSÚ, ČÚZK, IPR Praha, MAPPA Ostrava, Krajský úřad Olomouckého kraje, Magistrát města Olomouce, ŘSD, ČHMÚ a centrum tísňového volání 112. Tyto návštěvy jsou velmi ceněny jak studenty, tak institucemi a často vedou k následné spolupráci na projektech, konzultacích či pracovních příležitostech.