Popis:
Tento text se zabývá významem spolupráce mezi akademickými institucemi a veřejnými orgány při řešení diplomových prací (bakalářských, magisterských a doktorských). Podporou partnerství mezi studenty, pedagogy a tvůrci politik lze zvýšit relevanci a dopad akademického výzkumu, lépe informovat veřejnou politiku a vychovávat novou generaci odborníků připravených řešit reálné výzvy.

Taková spolupráce nabízí jedinečnou příležitost propojit teorii s praxí a zajistit, že akademický výzkum bude přímo odpovídat potřebám společnosti. Společným úsilím mohou studenti, vyučující a zástupci veřejné správy identifikovat aktuální problémy, shromáždit potřebná data a vyvinout řešení založená na důkazech, která lze implementovat na místní, regionální nebo národní úrovni.

Cíle:
Diplomové práce řešené ve spolupráci s veřejným sektorem usilují o:

– Propojení teorie s praxí: sladěním akademického výzkumu s potřebami veřejné správy lze zajistit, že výsledky budou přímo využitelné.
– Zvýšení kvality a relevance diplomových prací: studenti mají přístup k reálným datům, odbornému vedení a mentoringu od zástupců veřejné správy.
– Podporu kultury spolupráce a výměny znalostí: partnerství mezi akademií a veřejnou správou vytváří inovativní a propojený výzkumný ekosystém.
– Využití vědeckých poznatků v rozhodovacích procesech: kvalitní výzkum napomáhá tvůrcům politik při tvorbě informovaných rozhodnutí.

Jak tento formát funguje?
Diplomové práce v tomto modelu jsou vedeny společně akademickým pracovníkem a relevantním zástupcem veřejné správy. Výzkumné téma je zvoleno společně a reflektuje zájmy všech stran.

Pro studenta musí být téma jasné, atraktivní a zajímavé. Pro pedagoga musí spadat do jeho odbornosti a splňovat akademické standardy. Pro zástupce veřejné správy musí být téma prakticky využitelné. Častým problémem je rozdílné očekávání – akademický vedoucí směřuje k výzkumu, zatímco zástupce úřadu trvá na přísném souladu se zákony a postupy, čímž se omezuje prostor pro inovace.

Spolupráce se zástupci veřejné správy umožňuje studentům lépe porozumět procesům rozhodování a naučit se výsledky výzkumu efektivně komunikovat neakademickému publiku.

Klíčové fáze řešení práce:
– Jasné vymezení názvu a obsahu práce před zahájením.
– Osobní setkání všech stran v úvodní fázi.
– Vzájemné sdílení očekávání a vizí.
– Získání dat a jejich správná interpretace ještě před dokončením práce.
– Pravidelné konzultace a kontrola pokroku.
– Prezentace výsledků odborníkům z veřejné správy
(často pomáhá odhalit nesprávné interpretace).
– Prezentace finálních výstupů nejen akademické obci, ale i širšímu publiku
(starosta, radní, úředníci).
– Předání závěrečné práce i dalším relevantním aktérům.

Přínosy pro účastníky

Studenti:
– Získání praktických zkušeností řešením reálných problémů.
– Rozvoj přenositelných dovedností (kritické myšlení, komunikace, řešení problémů).
– Možnost přispět k veřejné debatě a rozhodování.
– Navázání kontaktů s odborníky z praxe.
– Zlepšení kariérních vyhlídek díky prakticky orientovanému výzkumu.

Učitelé:
– Rozšíření výzkumných kontaktů.
– Informovanost o aktuálních otázkách veřejné správy.
– Zlepšení výuky pomocí praktických příkladů.
– Příspěvek k výchově nové generace odborníků v oblasti politiky a výzkumu.

Veřejná správa:
– Přístup k novým pohledům a inovativním nápadům.
– Využití kvalitního výzkumu při rozhodování.
– Zefektivnění činnosti úřadů.
– Posílení vztahů s akademickou sférou.

Spolupráce s politiky
Tvůrci politik poskytují vedení, zpětnou vazbu a přístup k datům. Úzce spolupracují se studenty i vyučujícími, aby zajistili, že výzkum bude odpovídat jejich potřebám.

Tato spolupráce umožňuje studentům a vyučujícím lépe porozumět výzvám, kterým veřejná správa čelí, a přizpůsobit výzkum tak, aby byl relevantní a využitelný.

Výzvy (a jak je řešit)
Spolupráce přináší řadu výzev. Pro studenty je to časová náročnost, získání dat a nutnost komunikovat výzkum veřejnosti. Tyto výzvy lze zmírnit flexibilními termíny, snadným sdílením dat a školením v komunikaci výsledků.
Akademici mohou čelit zvýšené zátěži kvůli koordinaci a konzultacím. Řešením může být snížení výuky nebo institucionální podpora.
Veřejná správa naráží na nedostatek kapacit nebo byrokratické překážky. Přesto lze spolupráci prioritizovat a vyčlenit potřebné prostředky.
Témata s pevně stanovenými termíny ze strany veřejné správy mohou být riziková – studenti mohou mít zpoždění kvůli zahraničnímu pobytu nebo přerušení studia. Je tedy důležité nastavit realistické časové rámce.

Úkoly a zdroje
Studenti zajišťují rešerši, sběr a analýzu dat, psaní práce a prezentaci výsledků. Učitelé poskytují vedení, zprostředkovávají kontakty a přispívají k výměně znalostí. Tvůrci politik identifikují výzkumné priority, poskytují data, hodnotí výstupy a napomáhají s implementací.

Spolupráce vyžaduje motivaci všech stran, flexibilitu a ochotu ke kompromisům.

Potřebné financování
Řešení diplomových prací je běžnou součástí většiny studijních programů, a proto obvykle nevyžaduje přímé financování. Pokud jsou však k dispozici prostředky, je vhodné zvážit podporu formou stipendií, pomocných vědeckých pozic nebo administrativní podpory.

Přehled potřebných zdrojů

Čas a lidské zdroje:
– Čas studentů na řešení diplomových prací: měsíce
– Čas pedagogů na vedení diplomových prací: týdny, měsíce
– Čas pracovníků pro přenos poznatků: hodiny, dny
– Čas tvůrců politik: hodiny

Finanční náročnost:
– Nízká

Příklad
Na katedře geoinformatiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci bylo za posledních 15 let obhájeno více než 40 diplomových prací ve spolupráci s veřejnou správou, zejména s Olomouckým krajem a statutárním městem Olomouc. Témata se věnovala územnímu plánování, dopravě, životnímu prostředí a využití prostorových dat, analýz a geovizualizace. Výsledky byly prakticky využity odborníky i tvůrci politik a přispěly k lepšímu rozhodování ve veřejné správě.

Mnohé z těchto diplomových prací vedly také ke vzniku vědeckých publikací, odborných článků a kartografických výstupů – tištěných i webových –, které pracovníci úřadů pravidelně využívají při územním a dopravním plánování. V několika případech studenti svou práci na diplomové práci doplnili odbornými stážemi na městských či krajských úřadech, díky nimž získali cenné praktické zkušenosti z veřejné správy. Mezi konkrétní témata diplomových prací patřily například analýzy dopravní dostupnosti veřejné infrastruktury, moderní metody vizualizace územního plánu města Olomouce nebo vývoj automatizovaných nástrojů a rozšíření pro ArcGIS určených ke zpracování rozsáhlých geodatových souborů.

Popis

Klíčové body

• smluvní výzkum nebo výzkum na zakázku umožňuje tvůrcům politik získat vědeckou expertízu pro posouzení politických otázek
• výzkumné zprávy na zakázku mohou zahrnovat evaluace, zjišťování faktů, dotazníková šetření, studie proveditelnosti nebo prognostické analýzy; zprávy se liší délkou i rozsahem

Jak tento formát funguje?

Výzkumné zprávy na zakázku představují zavedený formát, jehož prostřednictvím mohou tvůrci politik získat vědeckou expertizu. Tvůrci politik si mohou například zadat výzkum, aby:

• vyhodnotili zákon, dotační program nebo jiné politické iniciativy (např. otázky typu „Vedly právní předpisy ke snížení emisí uhlíku v dopravě?“ „Proč jen málo firem požádalo o státní dotace na zavedení energeticky úsporných technologií do výroby?“)
• zjišťovali fakta a prováděli dotazníková šetření (např. „Jaké jsou dopady mikroplastů na populace ryb v řekách?“ „Jak jsou občané spokojeni s veřejnou dopravou?“)
• prováděli studie proveditelnosti (např. „Je technicky možné a ekonomicky proveditelné změnit účetní software ve vládních institucích?“ „V kterých dolech lze ukládat jaderný odpad?“)
• prováděli prognostické analýzy („Kolik seniorů bude za 20 let žít v pečovatelských zařízeních?“ „Jak ovlivní změna klimatu potravinovou bezpečnost?“)

Výzkumné zakázky se liší rozsahem, délkou trvání i rozpočtem. Mohou sahat od malých projektů, které jeden výzkumník zvládne dokončit během týdne, až po rozsáhlé projekty vyžadující zapojení desítek vědců po několik let. Lišit se mohou také svou vědeckou „publikovatelností“: podle oboru a typu výzkumu mohou být zadávané výzkumné zprávy standardními odbornými publikacemi, které vědci běžně připravují. Někdy se však vědci musí přizpůsobit méně obvyklým typům výzkumu, pokud jde o výzkumné otázky, strukturu i formát.  

Zadávat výzkumné zprávy mohou všechny státní instituce i politické strany. Běžným postupem je vyhlášení výběrového řízení, které stanoví cíl a rozpočet zadávaného výzkumu. Podle povahy výzkumu mohou vědci při podávání návrhu nabídky soutěžit s think-tanky, poradenskými firmami, nevládními organizacemi, advokátními kancelářemi i dalšími subjekty. 

Existuje řada modelů smluv uzavíraných mezi vědci a tvůrci politik. Pokud zadávací dokumentace neřeší následující otázky, měli by se jimi vědci zabývat ještě před podáním návrhu nebo podpisem smlouvy:

• Bude zadávaná výzkumná zpráva zveřejněna? Pokud ano, bude zveřejněna ihned, nebo až po určité době? Můžete tyto zprávy uvádět na svých webových stránkách?
• Komu patří výsledky výzkumu a data? Lze je využít i pro další výzkumné projekty?
• Komu náleží autorská práva? Máte povolení nebo oprávnění zveřejnit zadávanou výzkumnou zprávu nebo její části ve vědeckých publikacích?
• Jak podrobné a striktní jsou podmínky smlouvy? Lze je v průběhu projektu upravovat? Je například možné změnit výzkumnou otázku nebo metodologii? Lze do dotazníkového šetření doplnit další otázky? 
• Co se stane, pokud nestihnete termín? 
• Očekávají vaši partneři v instituci veřejné správy průběžné výsledky či zprávy, nebo jim stačí obdržet finální výzkumnou zprávu za osm měsíců?
• Kdo bude zadávanou výzkumnou zprávu číst?
• Musíte předložit i doporučení pro tvorbu politik? 
• Co vše rozpočet pokrývá? Je v něm zahrnut i rozpočet na cestovné, workshopy a další akce?

Tyto otázky je potřeba vyjasnit ještě před zahájením výzkumného projektu! Výzkum na zakázku představuje pro mnoho vědeckých institucí významný zdroj příjmů. Mnozí vědci se však do něj nepouštějí, pokud vědí, že výsledná zpráva nebude uznána jako odborná publikace. Tento problém lze částečně řešit tak, že se výzkum od počátku plánuje se dvěma výstupy: zadávanou výzkumnou zprávou a akademickým článkem (např. recenzovanou studií). O těchto otázkách je vhodné s klientem mluvit ještě před zahájením projektu. 

Pokud výzkum na zakázku realizujete poprvé a nejste si jisti strukturou, stylem psaní, rozvržením obsahu nebo grafickým znázorněním dat, podívejte se na již publikované zadávané výzkumné zprávy, pokud jsou veřejně dostupné. Zeptejte se klientů, zda vám mohou doporučit zprávy z hlediska struktury, stylu psaní a grafické úpravy. 

Mějte také na paměti, komu je zpráva určena: Zadalo si některé oddělení státní instituce výzkumnou zprávu k technickému problému, kterou pravděpodobně budou číst jen odborníci z daného útvaru? Nebo si parlamentní výbor objednal rozsáhlou studii ke sporné politické otázce, o níž se bude jednat na plenárním zasedání a která vzbudí mediální pozornost? Pokud jste například chemik a připravujete zprávu pro pracovníky veřejné správy se vzděláním v chemii nebo příbuzném oboru, nemusíte vysvětlovat každý technický termín ani věnovat mnoho času shrnutí pro neodborné čtenáře. Pokud však budou zprávu číst členové parlamentu nebo jiní tvůrci politik bez oborového zázemí, rozhodně je to potřeba. 

Pamatujte také, že zadávané výzkumné zprávy mohou být příležitostí k navázání kontaktu s tvůrci politik a že nejde jen o samotné odevzdání zprávy. I když vaši klienti nepožadují průběžné výsledky nebo zprávy, nabídněte osobní nebo online setkání, na nichž s nimi proberete postup prací. 

Pokud vám to kapacity umožňují, nabídněte také uspořádání policy workshopu nebo jiné akce zaměřené na tvorbu politik, na níž se prodiskutují výsledky výzkumné zprávy. Pokud s tím klienti budou souhlasit, zvažte pozvání tvůrců politik z jiných útvarů nebo organizací, pro něž by výsledky mohly být také užitečné. Vysoce postavení tvůrci politik spíše přijdou na krátkou akci, než aby četli dvousetstránkovou zprávu. (VIZ naše kapitola o akcích zaměřených na tvorbu politik.) 

Úkoly a zdroje

Výzkumníci

Kromě přípravy návrhu nabídky do výběrového řízení musí výzkumníci provést samotný výzkum a připravit výzkumnou zprávu. Podle podmínek smlouvy mohou mít také povinnost připravovat průběžné zprávy nebo prezentovat výsledky výzkumu v instituci podílející se na tvorbě politik. Výzkumníci musí do výzkumu na zakázku investovat týdny či měsíce práce, což jim může ubírat čas jinak věnovaný jejich běžným pracovním povinnostem.

Podpůrný personál (manažeři transferu znalostí a manažeři ve výzkumu)

Podpůrný personál může pravidelně sledovat newslettery, portály s výběrovými řízeními a podobné weby a informovat výzkumníky na svých institucích o relevantních příležitostech. 

Mohou také sdílet příklady dobré praxe a pomáhat výzkumníkům, kteří se smluvním výzkumem nemají zkušenosti, se strukturou i stylem psaní. 

Tvůrci politik

Tvůrci politik musí poskytnout informace o cílech výzkumu, jeho rozsahu a rozpočtu. Pro výzkumníky je velmi užitečné, pokud je k dispozici seznam často kladených otázek a související pokyny. 

Potřebné zdroje v přehledu

Příklady dobré praxe

Zdroje a další literatura

European Commission. Bez data. Funding, Tenders, přístup 28. srpna 2024. 

Institute for Government. 2024. Using and commissioning research in government, přístup 23. srpna 2024.

Hodges, Dan; Rahman, Syahirah Abdul. 2022. Commissioned research, in Tim Vorley et al. (ed.), How to engage policymakers with your research, Edward Elgar Publishing, s. 175-183.

Viz také příspěvky k následujícím tématům: TBA

Chcete se dozvědět více o metodické příručce pro zapojení do tvorby politik? Chcete sdílet své zkušenosti se zapojením do tvorby politik? Uvažujete o tom, že do příručky přispějete? 

V případě zájmu kontaktujte: Tome Sandevski, science-policy@uni-frankfurt.de  

Jazyk původní verze: španělština.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).

Popis

Klíčové body

Policy blog je psaná analýza určitého politického tématu o rozsahu přibližně 6 000–10 000 znaků. Čtenářům tato stručnost vyhovuje, a proto je zásadní poutavý název, který přitáhne pozornost na sociálních sítích, a srozumitelný styl psaní.

• Policy blogy jsou vhodné pro sdílení aktuálních analýz současných politických témat. Výzkumníci je mohou využít také k představení výsledků výzkumu z akademických publikací, které souvisejí s probíhajícími politickými debatami; blogový příspěvek, který je široce čten a sdílen, může zároveň zvýšit citovanost daného odborného článku.
• Aby si jejich příspěvky přečetli tvůrci politik, mohou výzkumníci pravidelně publikovat policy blogy na svých webových stránkách nebo prostřednictvím platforem jako jsou Medium či WordPress, což však může být časově náročné. Případně mohou publikovat v rámci stávajících blogů výzkumných institucí, think-tanků, nevládních organizací nebo jednotlivých autorů.
• Pokud publikujete příspěvek na svém webu, ujistěte se, že jej lze sdílet přes sociální sítě nebo přeposílat e-mailem.
• Nezapomeňte své blogové příspěvky propagovat na sociálních sítích.

Jak tento formát funguje?

Policy blogy mají jasnou strukturu a snadno se čtou. Výborně se hodí pro sdílení aktuálních analýz současných politických témat. Výzkumníci je mohou využít také k představení výsledků výzkumu z akademických publikací, které souvisejí s probíhajícími politickými debatami. Blogový příspěvek, který je široce čten a sdílen, může zároveň zvýšit citovanost daného odborného článku. Blogové příspěvky ale nejsou pouhým shrnutím probíhajícího výzkumu.

Blogový příspěvek má obvykle tuto strukturu: poutavý název, úvodní odstavec s hlavními sděleními formulovanými tak, aby zaujaly čtenáře, následovaný stručnou analýzou tématu a výsledků výzkumu a závěrečným odstavcem. To pro policy blog stačí. Vizuální prvky, jako jsou grafy nebo tabulky, velmi pomáhají vysvětlit složitější otázky a udržet čtenářovu pozornost.

Výzkumníci by měli používat kratší věty a zvolit méně formální styl než v akademických publikacích. Měli by myslet na své čtenáře. Pokud chtějí oslovit odborníky na tvorbu politik na ministerstvech, ve vládních agenturách nebo v odděleních výzkumu v parlamentních institucích, kteří mají hlubší znalosti témat probíraných v policy blozích, mohou použít odbornější styl. Pokud chtějí oslovit poslance nebo jejich personál, měli by vypisovat celé zkratky, pokud nejsou obecně známé (např. EU).

Policy blogy, stejně jako blogy obecně, nabízejí výbornou možnost používat hypertextové odkazy místo poznámek pod čarou nebo koncových poznámek, což text zkracuje a usnadňuje jeho čtení.

Na začátek nebo na konec textu je vhodné zařadit krátký medailonek o rozsahu tří až čtyř vět. Ten by měl obsahovat informace o odbornosti autora, klíčových publikacích a zkušenostech s tvorbou politik, nikoli například údaj o výzkumném stipendijním pobytu v roce 2007. Výzkumníci by také měli doplnit odkazy na své webové stránky a profily na sociálních sítích. Přidání sekce pro komentáře na blogové stránky je pro vědce vynikajícím způsobem, jak mohou v případě zájmu interagovat se svými čtenáři.

Výzvy (a jak je řešit)

Příspěvek na blogu je stručný text. Výzkumníci proto musí promyslet hlavní sdělení, která chtějí předat. Mohou vycházet z již existující akademické publikace, ale měli by představit především ty výsledky, které jsou pro dané téma relevantní, nikoli shrnovat publikaci jako celek. Z tohoto důvodu lze při psaní blogových příspěvků vynechat oddíly věnované metodám a přehledu literatury.

Další otázkou je, jak dostat blogové příspěvky k tomu správnému publiku. Výzkumníci mají dvě možnosti. Za prvé mohou publikovat policy blogy na svých webových stránkách nebo na platformách, jako jsou Medium či WordPress. Tento přístup funguje tehdy, pokud jsou vědci již dobře známí v prostředí tvorby politiky nebo pokud tvůrci politik sledují jejich účty na sociálních sítích. Za druhé by měli blogovat pravidelně, pokud chtějí zveřejňovat příspěvky prostřednictvím vlastních webů nebo blogovacích platforem.

Další možností je vytipovat známé blogy publikované jinými výzkumnými institucemi, think-tanky nebo nevládními organizacemi. Řada takových blogů vítá příspěvky externích autorů. Výzkumníci mohou také oslovit kolegy, kteří jsou známými blogery, a připravit s nimi společný příspěvek.

Úkoly a zdroje

Vědci

Obsah. Výzkumníci mohou vhodná témata pro policy blogy identifikovat sledováním politických debat (LINK). Mohou si také nastudovat aktuální politické téma a při psaní příspěvku reflektovat jeho klíčová sdělení.

Organizační zajištění. Výzkumníci si musí být jisti, že policy blog osloví tvůrce politik. Pokud potřebují mailing listy, webové stránky nebo kanály na sociálních sítích pro šíření policy blogů, měli by se obrátit na výzkumná centra, think-tanky nebo nevládní organizace, které mají široký dosah a přijímají policy blogy od externích autorů. (Viz část o výzvách.)

Časové nároky. Výzkumníci by měli být schopni napsat blogový příspěvek během několika hodin. Přesto může být při analýze aktuálního tématu nutné provést vlastní rešerši nebo výzkum. Měli by se průběžně ptát, zda lze policy blog vytvořit z článku v odborném časopise nebo z jiné delší publikace.

Podpůrný personál (manažeři transferu znalostí a manažeři ve výzkumu)

Manažeři transferu znalostí mohou výzkumníkům pomoci s přípravou policy blogů tím, že je upozorňují na aktuální politická témata. Mohou sledovat mediální výstupy, odebírat newslettery institucí veřejné správy a číst oficiální materiály jako jsou strategické dokumenty nebo právní předpisy. Mohou také číst odborné články a využívat Google nebo ChatGPT k propojení výzkumných výstupů s aktuálními politickými debatami. S výzkumníky mohou konzultovat aktuální témata a navrhovat strukturu i obsah policy blogu. PR pracovníci po přečtení odborných článků často posílají vědcům návrhy tiskových zpráv k aktuálním výsledkům výzkumu, které pak vědci mohou doplnit nebo upravit. Podobně mohou postupovat i pracovníci pro transfer znalostí a připravovat návrhy policy blogů, které výzkumníci dále rozpracují. Takový postup výzkumníkům šetří čas.

Manažeři transferu znalostí hrají klíčovou roli také při propagování policy blogů. Mohou identifikovat vhodné čtenáře například procházením organizačních schémat nebo seznamů členů parlamentních výborů. Policy blogy mohou šířit prostřednictvím mailing listů, webových stránek a sociálních sítí. Pokud potřebují větší dosah z hlediska sledujících na sociálních sítích, příjemců mailing listů nebo návštěvníků webu, mohou vyhledat další výzkumné instituce, think-tanky nebo nevládní organizace s širokým dosahem, které přijímají externí příspěvky.

Přehled potřebných zdrojů

Příklady dobré praxe

Bude doplněno

Zdroje a další literatura

Cairney, Paul. 2016. Writing a policy paper and blog post, cit. 21. srpna 2024.

Dunleavy, Patrick. 2026. How to write a blog post from your journal article in eleven easy steps, cit. 21. srpna 2024.

Evidence and Policy Blog. (bez data).

Bibby, Bick. 2019. Blogging for a policy audience, cit. 21. srpna 2024.

Viz také příspěvky k těmto tématům

Porozumění relevanci pro tvorbu politik, policy briefs a načasování.

Chcete se dozvědět více o metodické příručce pro zapojení do tvorby politik? Chcete sdílet své zkušenosti se zapojením do tvorby politik? Uvažujete o tom, že do příručky přispějete? 

V případě zájmu kontaktujte: Tome Sandevski, science-policy@uni-frankfurt.de  

Jazyk originální verze: Španělština.

Překlad a jazyková redakce české verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).

Popis

Klíčové body

• policy brief je písemná analýza určitého tématu veřejné politiky v rozsahu ne větším než několik stran
• policy briefs obvykle prezentují jak vědecké poznatky, tak doporučení pro tvorbu politik
• policy briefs mohou analyzovat aktuální události; vědci je mohou také připravovat za účelem shrnutí poznatků relevantních pro tvorbu politik z odborných článků nebo jiných rozsáhlejších akademických prací

Jak tento formát funguje?

Policy briefs jsou dobře strukturované a snadno čitelné. Obvykle se skládají ze šesti částí: název, shrnutí, představení řešené politické otázky, prezentace výsledků výzkumu, doporučení pro tvorbu politik, zdroje a příloha.

Je třeba mít na paměti, že vědci soutěží o pozornost tvůrců politik s podniky, lobbistickými organizacemi, nevládními organizacemi a think-tanky, jejichž pracovníci obvykle bývají v psaní policy briefs školeni a mají s tímto formátem zkušenosti.

První strana policy brief je nejdůležitější. Vědci musí počítat s tím, že mnoho tvůrců politik si přečte pouze první stranu nebo první odstavec. Proto je třeba zvolit poutavý název, který vystihuje význam tématu nebo hlavního zjištění pro tvorbu politik. Příklady vhodně formulovaných názvů jsou uvedeny níže.

Shrnutí představuje hlavní sdělení a nemělo by přesáhnout dva odstavce. Proto v něm klíčová sdělení zvýrazněte pomocí vizuálních prvků jako je textové pole, tučné písmo, odrážky nebo jejich kombinace. Zaměřte se na dvě až čtyři klíčová sdělení. Pokud vaše téma vyžaduje více než dvě až čtyři klíčová sdělení, zvažte raději vydání dvou samostatných policy briefs namísto jednoho.

Následující část uvádí samotné téma veřejné politiky. Jasně a stručně vysvětlete, proč je toto téma důležité pro tvorbu politik. Pokud si nejste jistí, zda je téma pro tvůrce politik relevantní, přečtěte si náš příspěvek (LINK).

Další část představí výsledky vašeho výzkumu: Co nového se tvůrce politik v této části dozví? Proč jsou tyto vědecké poznatky důležité? Tato část vede k doporučením pro tvorbu politik, která mají pomoci tvůrcům politik při přípravě nebo provádění opatření. Uvádějte konkrétní doporučení a vyhněte se zobecněním („Vláda musí zvýšit své úsilí o ochranu životního prostředí“). Doporučení by měla být věcně podložená, i když je nepravděpodobné, že budou v krátkodobém horizontu přijata.

V mnoha případech trvalo vědcům desítky let, než se jejich doporučení promítla do konkrétních kroků. Přesto by vědci měli znát politické, právní a finanční důsledky svých doporučení. Vědci a tvůrci politik mohou diskutovat o tom, která doporučení jsou politicky, finančně a právně proveditelná, vědci by se však měli vyvarovat doporučení, která nikdy nebudou realizována, například „aby se šetřila elektřina, parlament by měl zakázat výrobu a spotřebu elektřiny“. V některých zemích (např. v Německu) se policy briefs soustředí více na analýzu než na samotná doporučení.

Závěrečná část by měla obsahovat zdroje nebo přílohy, například datové sady. Doporučujeme zveřejnit datové sady, metodologickou sekci a další rozsáhlejší informace na webu a v části se zdroji uvést příslušnou URL, místo aby se do policy briefu přidávaly dlouhé přílohy o mnoha stranách.

Po stylistické stránce dbejte na krátké a srozumitelné věty. Myslete na své publikum: pokud cílíte na odborníky v institucích podílejících se na tvorbě politik, můžete zvolit techničtější styl psaní. Pokud očekáváte, že váš policy brief budou číst spíše neodborní pracovníci, vyhněte se žargonu a zkratkám. Vždy požádejte kolegy, aby si váš text přečetli.

Stejně jako v jiných kontextech je i zde zásadní načasování, pokud chtějí vědci dosáhnout skutečného dopadu. Náš článek o načasování je k dispozici zde (LINK TBA).

Úkoly a zdroje

Vědci

Obsah. Vědci mohou policy brief napsat sami. Pokud jsou na to příliš zaneprázdněni, mohou osnovu struktury a hlavní argumenty předat manažerům transferu znalostí, kteří pak policy brief připraví.

Organizační otázky. Vědci musí vědět, zda se policy briefs skutečně dostanou k tvůrcům politik. Pokud nemají k dispozici mailing listy, webové stránky nebo kanály na sociálních sítích, jejichž prostřednictvím by mohli policy briefs šířit, měli by oslovit výzkumná centra, think-tanky nebo nevládní organizace s velkým dosahem, které přijímají policy briefs od externích autorů.

Časové nároky. Vědci by měli být schopni policy brief sepsat během několika hodin. Někdy však mohou při analýze aktuálního tématu potřebovat realizovat další výzkum. Měli by si průběžně klást otázku, zda lze policy brief vytvořit z článku v odborném časopise nebo jiné delší publikace.

Manažeři transferu znalostí a manažeři ve výzkumu

Manažeři transferu znalostí mohou vědcům pomáhat při přípravě policy briefs tím, že je upozorňují na aktuální politická témata. Za tímto účelem mohou pracovníci transferu znalostí sledovat mediální výstupy, odebírat newslettery institucí veřejné správy a číst oficiální materiály jako jsou strategické dokumenty nebo legislativa. Manažeři transferu znalostí mohou číst odborné články a pomocí Google nebo ChatGPT propojovat výsledky výzkumu s aktuálními politickými debatami.

Manažeři transferu znalostí mohou s vědci mluvit o aktuálních politických tématech a navrhovat strukturu a obsah policy briefu. Tiskoví mluvčí často po přečtení článků vědců připravují návrhy tiskových zpráv o aktuálních výsledcích výzkumu, které pak vědci připomínkují. Pracovníci transferu znalostí fungují podobným způsobem. Připravují návrhy policy briefs, které mohou vědci následně doplnit a upravit. Takový přístup vědcům šetří čas.

Manažeři transferu znalostí jsou pro šíření policy briefs klíčoví. Mohou vytipovat vhodné čtenáře například podle organizačních schémat institucí nebo seznamů členů parlamentních výborů. Policy briefs mohou šířit prostřednictvím mailing listů, webových stránek a sociálních sítí. Pokud sami nemají dostatečný dosah v počtu sledujících, příjemců newsletterů nebo návštěvníků webu, mohou vytipovat jiné výzkumné instituce, think-tanky nebo nevládní organizace se silným dosahem, které přijímají externí příspěvky.

Přehled potřebných zdrojů

Příklady dobré praxe

TBA

Zdroje a další literatura

Did COVID-19 accelerate the green transition? An international assessment of fiscal spending measures to support low-carbon technologiesDid COVID-19 accelerate the green transition? An international assessment of fiscal spending measures to support low-carbon technologies, OECD Policy Brief, 19 October 2023.

Egorov, Konstantin, Why did Russian economy not collapse under sanctions: Pre-war evidence, SAFE Policy Letter No. 102. September 2023.Why did Russian economy not collapse under sanctions: Pre-war evidence

Viz také příspěvky k následujícím tématům

Porozumění relevanci pro tvorbu politik, policy blogy a načasování.

Chcete se dozvědět více o metodické příručce pro zapojení do tvorby politik? Chcete sdílet své zkušenosti se zapojením do tvorby politik? Uvažujete o tom, že do příručky přispějete? 

V případě zájmu kontaktujte: Tome Sandevski, science-policy@uni-frankfurt.de  

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).