Archiv autora: Science Policy

Formát: Bilingvní webinář

„Politika v oblasti zemědělství a potravinářství: Srovnání mezi Francií a Itálií“

SHRNUTÍ: KLÍČOVÉ ASPEKTY VE ZKRATCE

• Bilingvní webináře jsou ideálním formátem pro virtuální setkání vědců a místních/regionálních tvůrců politik (policymakers) a pro překonání jazykové bariéry
• Vzdálená (remote) komponenta a krátká doba trvání (maximálně 1,5 hodiny) umožňují časovou flexibilitu, která vyhovuje často zaneprázdněným programům tvůrců politik
• Online formáty, jako jsou webináře, jsou udržitelnější než osobní nadnárodní setkání s ohledem na čas, náklady a inkluzivitu
• Sekce otázek a odpovědí (Q&A) a komentářů na platformách umožňují interakci s širší veřejností, jako je občanská společnost

JAK TENTO FORMÁT FUNGUJE?

Université Lumière Lyon 2 a Ca’ Foscari University of Venice pilotně spustily formát bilingvního webináře v rámci projektu Erasmus+ ENGAGEgreen: Enhancing Institutional Capacities for Policy Engagement for Green and Digital Transitions.

Tento typ formátu webináře, s přidáním vzdáleného simultánního tlumočení (Remote Simultaneous Interpreting – RSI), umožňuje aktivní účast na webináři místním a regionálním tvůrcům politik, kteří nemusí být obeznámeni s jiným jazykem nebo se v něm necítí dostatečně komfortně, aby v něm vedli diskuzi.

Díky své inkluzivitě pomáhají bilingvní webináře podporovat silnější vztahy mezi hostitelskými institucemi a tvůrci politik, čímž rozšiřují síť a zapojují do diskuze také občanskou společnost.

Účastníci (včetně organizátorů a řečníků):

10 výzkumných pracovníků (Researchers)

1 student

9 nevládních organizací (NGO)/občanské společnosti

7 zaměstnanců univerzity (manažeři výzkumu/projektů)

4 ostatní (freelanceři, společnosti, Coldiretti)

Před webinářem

V rámci přípravy webinářů se hostitelské instituce scházejí online bilaterálně, aby rozhodly o společných tématech, možných řečnících a cílovém publiku. Následně se hostitelské instituce a řečníci dohodnou na programu a časových úsecích určených pro každého řečníka, které budou zahrnuty do online registračního formuláře a komunikačních materiálů ke sdílení na webových stránkách a sociálních sítích.

Je vhodné sdílet prezentace nebo jiné podpůrné materiály s tlumočníkem.

Videokonferenční platformou zvolenou pro tento formát webináře je Zoom. Umožňuje RSI, vytvoření a přizpůsobení registračního formuláře a automatizované připomenutí účastníkům (např. jeden týden, jeden den a jednu hodinu před událostí), stejně jako následné e-maily a průzkumy.

Patnáct minut před zahájením webináře zahájí manažer výzkumu (nebo jiný podpůrný personál) „cvičné setkání na Zoomu“ společně s řečníky, moderátorem a tlumočníkem. Cílem je potvrdit, že všechny technické aspekty, jako je zvuk, výběr jazyka a sdílení prezentací, jsou připraveny pro bezproblémovou prezentaci.

Během webináře

Během hodinového webináře krátce představí své případy a související výzvy tři řečníci (v ideálním případě jeden moderátor, jeden výzkumný pracovník a jeden tvůrce politik z příslušných regionů/národů), po nichž bude následovat kolo otevřené diskuze a závěr se sekcí otázek a odpovědí (Q&A) s širší veřejností.

S podporou RSI, které překládá konverzaci v reálném čase, jsou účastníci webináře schopni sledovat diskuzi bez přerušení a bez možných nedorozumění plynoucích z poslechu/mluvení v jiném než svém vlastním jazyce.

Manažeři výzkumu (nebo jiný administrativní personál) mohou podporovat moderování webináře ze zákulisí (backend moderation), například vybírat otázky od účastníků a pomáhat řečníkům a překladatelům v případě technických problémů.

Struktura programu je následující:

• patnáct minut před zahájením – cvičné setkání s řečníky, moderátorem a tlumočníkem
• pět minut pro přivítání a představení projektu
• patnáct minut pro prezentaci Řečníka 1
• patnáct minut pro prezentaci Řečníka 2
• pět až deset minut diskuze mezi řečníky
• deset minut pro otázky a odpovědi (Q&A)

(Doporučuje se udržet celkovou délku webinářů pod dvě hodiny).

Po webináři:

Webinář je následován příspěvky na sociálních médiích s cílem sdělit výsledky diskuze. Všem účastníkům je zaslán automatizovaný následný e-mail, který obsahuje krátký hodnotící dotazník a odkaz na webové stránky projektu ENGAGEgreen.

Tento formát webinářů lze také replikovat s dalšími projektovými partnery nebo zúčastněnými stranami (stakeholdery) nebo opakovat každoročně jako forma navazující činnosti a pro zohlednění nejnovějšího stavu (state-of-the-art) projednávaných témat.

VÝZVY (A ZPŮSOBY JEJICH ŘEŠENÍ)

• Identifikace společných témat zájmu mezi dvěma národními institucemi. Zmírňující opatření: monitorovat společné oblasti studia, prověřit u jiných oddělení/jednotek univerzity možnosti zapojení vědců/výzkumných pracovníků, kontaktovat již existující síť tvůrců politik.
• Sladění rozvrhů řečníků. Zmírňující opatření: navrhnout více dat a časových úseků s dostatečným předstihem před konečným datem webináře. Stanovit předběžná a opakovaná setkání k potvrzení programu a udržování aktuálních informací pro všechny.
• Možnost zvýšení počtu jazyků a řečníků, což však implikuje delší trvání a vyšší náklady na překlad/tlumočení. Zmírňující opatření: prozkoumat možnost využití nástrojů umělé inteligence (AI) pro generování titulků nebo tlumočení.
• Vytvoření propagačních materiálů v obou jazycích a paralelní propagace online i offline. Zmírňující opatření: Vytvořit návrhy plakátů/propagačních materiálů ve společném jazyce (např. angličtině) a nechat je každého partnera přeložit do příslušného rodného jazyka. Kromě toho by měl každý partner šířit propagační materiály ve svých příslušných sítích/vyhrazených e-mailových seznamech.

ÚKOLY A ZDROJE

Projektový tým

Pracovníci oddělení/jednotky přímo zapojení do konkrétního projektu navazují kontakt s jinými strukturami univerzity/instituce za účelem identifikace nejvhodnějších řečníků k zvolenému tématu z řad akademiků, tvůrců politik a dalších organizací a zúčastněných stran (stakeholderů).

Manažeři pro výměnu znalostí a manažeři výzkumu

Manažeři pro výměnu znalostí a manažeři výzkumu hrají klíčovou roli ve všech fázích organizace webinářů, od bilaterálních předběžných setkání až po následné zhodnocení po webináři (post-webinar debriefing). Mohou pomoci identifikovat možná témata webinářů a koordinovat návrh programu. Navíc mohou pomoci při organizaci webináře, jako je identifikace nejvhodnější platformy a nastavení pro webinář, kontaktování tlumočníků nebo moderování sekce. Dále mohou navázat kontakt s komunikačními kancelářemi za účelem podpory při přípravě tiskových zpráv a příspěvků na sociálních médiích před nebo po webinářích.

Řečníci: Vědci/výzkumní pracovníci a zúčastněné strany

Výzkumní pracovníci: Výzkumní pracovníci potřebují jasné pochopení kontextu, ve kterém hovoří. Jejich příspěvek by měl vyvažovat vědeckou rigoróznost s relevancí pro rozvoj politik. Měli by prezentovat vysoce hodnotný vědecký obsah – nikoli něco pro publikum samozřejmého – a zároveň zajistit jeho přístupnost pro nevědce. Musí také dodržovat rychlé tempo typické pro online události.

Zúčastněná strana/organizace: Je důležité zapojit jednotlivce, kteří zastupují konkrétní sektor (například ekonomický sektor) a kteří se mohou efektivně zapojit do diskuze s výzkumnými pracovníky. To vyžaduje dostatečně silnou znalostní základnu pro smysluplné pochopení a diskuzi o prezentovaných vědeckých tématech.

Moderátor: Vzhledem ke složitosti propojování výzkumu a politiky je role moderátora udržovat diskuzi v souladu s cíli webináře. Moderátor by měl být schopen navést řečníky zpět k zamýšleným cílům, pokud se konverzace odchýlí.

POŽADOVANÉ FINANCOVÁNÍ ČINNOSTÍ

Pokud hostitelská instituce nemá licencovanou verzi platformy Zoom, která umožňuje formát webináře, mohou se uplatnit náklady na upgrade.

Vzhledem k bilingvní povaze tohoto formátu webinářů jsou vyžadovány náklady na RSI. Překlad generovaný umělou inteligencí (AI) dosud nebyl zvažován.

POŽADOVANÉ ZDROJE VE ZKRATCE

PŘÍKLADY

Ca’ Foscari University of Venice webové stránky

Université Lumière Lyon 2 webové stránky

ZDROJE A DALŠÍ ČETBA

N/A

Originální jazyk textu: Anglický jazyk.

Překlad a jazyková úprava české verze: Jakub Konicek (Univerzita Palackého v Olomouci).

Co je to hackathon?

„Hackathon“ je kombinací slov „hack“ a „maraton“. Jedná se o inovativní formát, v němž se účastníci scházejí, aby v krátkém časovém úseku vymýšleli nápady a vytvářeli řešení.

Hackathon, označovaný též jako „innovathon“ nebo „ideathon“, sdružuje lidi s cílem využít kolektivní kreativitu k představování a rozvoji nových myšlenek. Tento kolaborativní a intenzivní formát je navržen tak, aby inspiroval inovace a rychle dodával konkrétní výsledky.

O čem je náš formát?

Popularita hackathonů v posledních pěti letech narůstá. Poskytují studentům příležitost předvést své dovednosti, prozkoumat nové myšlenky a spolupracovat s ostatními z různých oborů.

Hackathony jsou pro instituce cenné, protože pomáhají studentům společně nalézat inovativní řešení pro reálné výzvy. Je to také efektivní způsob, jak posílit interakci a vazby mezi univerzitami a partnery z praxe, jako jsou například tvůrci politik.

V našem případě se formát hackathonu koná během týdenního semináře věnovaného tématu navrhování veřejných politik. Tato volitelná součást semináře je otevřena dvěma studentům magisterského studia ze všech disciplín na univerzitě a očekáváme 15 až 30 studentů na jedno sezení.

Studenti mohou v pouhém týdnu, skrze intenzivní týmovou práci, rozvinout unikátní a praktické nápady. Hackathony rovněž zdůrazňují hodnotu multidisciplinární spolupráce a strukturování tvůrčího procesu kolem specifických cílů, zejména – v našem případě – kde se setkávají studenti ze všech oborů, pracují ve skupinách o čtyřech až pěti studentech a kombinují různé přístupy k řešení komplexních otázek.

Jak formát funguje?

Organizujeme pětidenní hackathon v průběhu nepracovního týdne, který je věnován úvodním kurzům (s výslednými kredity ECTS), kde studenti ze všech oborů mohou prozkoumávat témata, se kterými se dosud ve svém studiu nesetkali. Náš formát je prezenční akce a zahrnuje četná setkání na místě, kde se studenti mohou setkat s klíčovými aktéry v tematické oblasti činnosti pro každý ročník.

Klíčové kroky:

Krok 1: Definování výzvy

Je důležité začít výběrem sponzora a spoluprací s ním na definování tématu nebo problematiky a související výzvy. Tato výzva by měla být realistická a dosažitelná v daném časovém rámci. Efektivní komunikace je také důležitá pro přilákání motivovaných účastníků.

Krok 2: Zahájení akce

Hackathon se zahájí úvodní sekcí. Vyučující vysvětlí rozvrh a cíle pro daný týden. Sponzor představí výzvu, včetně omezení a klíčových aspektů. Další přispěvatelé, jako jsou zástupci spolků nebo příjemci, mohou poskytnout vstupy, které studenty navedou.

Krok 3: Generování nápadů

Během týdne se studenti účastní seminářů a workshopů vedených instruktory a experty. Tato sezení je provázejí při brainstormingu a následném zpřesňování jejich nápadů.

Krok 4: Tvorba prototypu

Jakmile mají skupiny jasnou představu, přecházejí do fáze prototypování. Ta zahrnuje workshopy vedené experty a autonomní týmovou práci k vytvoření konkrétního řešení.

Krok 5: Prezentace a zpětná vazba

Na konci týdne skupiny prezentují své projekty sponzorovi. Tyto prezentace mohou být následovány diskusemi a/nebo zpětnou vazbou za účelem dalšího zdokonalení nápadů.

Krok 6: Následná péče po akci

Je důležité zůstat v kontaktu jak se sponzory, tak se studenty/účastníky i po skončení akce. To umožňuje zodpovědět dotazy a provést úpravy v rámci praktické implementace vyvinutých nápadů. Tato fáze následné péče také pomáhá udržovat dobré vztahy se sponzorem a vytváří prostor pro budoucí spolupráci.

Pro univerzity může být hodnocení hackathonu představovat výzvu. Místo toho se doporučuje zvážit hodnocení účasti a angažovanosti, nebo sbírat zpětnou vazbu prostřednictvím dotazníku spokojenosti.

Úkoly a zdroje

Hackathon je krátká, kolaborativní zkušenost navržená tak, aby inspirovala inovace a práci v oboru. Mezi potřebné zdroje patří adekvátní zadání pro daný formát a externí sponzor, který je k dispozici po dobu několika dnů.

Přehled časových a rozpočtových zdrojů

Příklady

https://www.univ-lyon2.fr/sciences-et-societe/les-poles-de-specialites/motif-design-des-politiques-publiques

Zdroje a doplňující literatura

https://www.bibliotheque-initiatives.fonction-publique.gouv.fr/files/2023-11/HACKATHON-LE-GUIDE-PRATIQUE.pdf

Original Language: Angličtina.

Překlad a jazyková úprava české verze: Jakub Konicek (Univerzita Palackého v Olomouci).

Formát: CAPSULE

Úvod: O čem tento formát je?

• Formát „kapsle“ (capsule) představuje diskusní setkání v uzavřených, malých skupinách mezi výzkumnými pracovníky a tvůrci politik v neveřejném (privátním) režimu. Zpravidla se ho účastní přibližně dva výzkumní pracovníci a dva tvůrci politik, nicméně v případě potřeby může být jejich počet o něco menší či větší. Této diskuse se může zúčastnit i menší publikum.
• Jedná se o volný formát, který umožňuje účastníkům svobodně se zapojit do výměny názorů bez obav z poslouchajícího velkého publika, přičemž hlavní body, které vzešly z diskuse, jsou následně prezentovány publiku.
• Témata musí být otevřená k diskusi a definovaná předem, jelikož se později koná veřejná prezentace diskuse, otevřená pro dotazy publika.

Jak formát funguje?

Část 1: Soukromé setkání

Formát kapsle je založen na důvěrném a neformálním prostředí, které je navrženo tak, aby podpořilo otevřené a konstruktivní diskuse.

Obecně se malá skupina dvou nebo tří tvůrců politik setkává s malou skupinou dvou nebo tří výzkumných pracovníků, ideálně z různých oborů. Workshop je organizován pracovníky univerzity pro výměnu znalostí, jako v našem případě, kdy jsme identifikovali společné téma. Kapsle byla uspořádána jako součást dvoudenní konference, což nám dalo příležitost shromáždit výzkumné pracovníky a tvůrce politik se zájmem o dané téma a poskytnout jim důležitou příležitost k soukromé diskusi o této problematice. Setkání probíhá v prostoru uzavřeném pro veřejnost a média. Účastníci jsou zváni, aby svobodně sdíleli své znalosti, výzvy a otázky bez obav z veřejné komunikace nebo politického postoje.

Cílem tohoto formátu je vytvořit klima důvěry a může vést k vzájemně prospěšným vztahům do budoucna.

Politici  mohou klást otázky beze strachu z odsouzení a výzkumní pracovníci, kteří nejsou zvyklí mluvit na veřejnosti, mohou prezentovat složité, nebo dokonce citlivé závěry.

Tento formát kapsle také umožňuje překonat krátkodobé uvažování otevřením nových oblastí pro jednání.

Tyto dialogy mohou být jednorázovými událostmi nebo součástí cyklického procesu.

Část 2: Veřejná prezentace

Na konci neveřejné schůzky může být uspořádáno veřejné shrnutí, které sdílí hlavní projednávané myšlenky při zachování důvěrnosti individuálních komentářů. Tento okamžik umožňuje širší reflexi a zdůrazňuje hodnotu diskuse. V našem případě se soukromá schůzka konala během polední přestávky, kdy si publikum odešlo na oběd. Po jejich návratu byla veřejná schůzka zařazena do denního programu konference, což nám umožnilo mít významné, zainteresované a dynamické publikum.

Výzvy a jak je řešit

Hlavní výzvou tohoto formátu pro podpůrný personál (manažery pro výměnu znalostí a manažery výzkumu) je udržovat společnou nit diskuse, aby byla zajištěna soudržnost a pokrok ve výměně názorů. K tomuto účelu je klíčová volba moderátora: musí mít řádně připravená témata předem, vědět, jak přeformulovat komentáře a navázat spojení mezi obavami účastníků, zejména během druhé fáze veřejné prezentace.

Úkoly a zdroje

Obsah je velmi otevřený, ale moderátor musí mít důkladně připravené téma diskuse a limity odborné oblasti výzkumných pracovníků a limity oblasti působnosti tvůrců politik, aby byla diskuse produktivní.

Přestože je formát poměrně otevřený, vyžaduje určitou dobu přípravy pro všechny účastníky. Před diskusí je velmi užitečné uspořádat setkání, na kterém si každý objasní svou oblast odbornosti a také definuje témata a hranice diskuse.

Požadované zdroje v kostce

Příklady

Review of the capsule meeting between policy makers and reseachers on the key topic: the management of urban wastelands

Originální jazyk textu: Angličtina

Překlad a jazyková úprava české verze: Jakub Konicek (Univerzita Palackého v Olomouci).

Popis

Klíčové body

• komentované prohlídky jsou výborným interaktivním formátem: vědci mohou představit svůj výzkum a tvůrci politik se mohou ptát

• komentované prohlídky jsou organizačně nenáročný formát, který umožňuje zapojit vědce, kteří běžně nepřicházejí do kontaktu s tvůrci politik, a naopak

• výzkumná pracoviště nebo laboratoře musí umožňovat vysokou míru vizualizace výzkumných témat

• vědci musí komunikovat jasně a stručně a ponechat prostor pro otázky ze strany tvůrců politik

Jak tento formát funguje?

Komentované prohlídky výzkumných pracovišť dávají tvůrcům politik skvělou příležitost lépe porozumět výzkumným aktivitám a jejich možnému využití. Výzkumníci mohou předvést zařízení nebo aplikace, a tím nejen vysvětlit základní principy fungování, ale také přiblížit možné způsoby využití v praxi, které mohou být pro tvůrce politik relevantní.

Jeden výzkumník může provést tvůrce politik laboratoří nebo jiným výzkumným pracovištěm, případně se tvůrci politik mohou přesouvat od stanoviště ke stanovišti, kde jim výklad poskytnou různí výzkumníci. Komentované prohlídky mohou mít dlouhodobý dopad, protože zapojují více smyslů.

Tvůrci politik poslouchají informace poskytované vědci a současně mohou objekty nebo aplikace vidět, dotýkat se jich, případně je i cítit. Prohlídky umožňují vědcům představit jejich aktuální výzkum. Protože se tvůrci politik mohou ptát vědců a naopak, jsou návštěvy výzkumných pracovišť skvělou interaktivní zkušeností pro obě strany.

Tvůrci politik mohou výzkumná pracoviště navštěvovat individuálně, v malých i větších skupinách. Skupiny mohou zahrnovat účastníky z jedné nebo z více institucí podílejících se na tvorbě politik. Délka komentovaných prohlídek se může pohybovat od jedné hodiny až po několik hodin v závislosti na velikosti pracoviště, počtu stanovišť a času, který chtějí vědci věnovat přípravě a realizaci prohlídky. Komentované prohlídky výzkumných pracovišť lze organizovat jako samostatné akce nebo jako součást konferencí, workshopů či jiných setkání, která umožňují vzájemnou interakci účastníků.

Vědci musí komunikovat jasně a stručně a ponechat dostatek času na otázky ze strany tvůrců politik. Komentované prohlídky mohou vést jak začínající výzkumníci, tak zkušení vědci.

Výzkumná pracoviště by měla umožňovat vysokou míru názornosti. Například i když mohou vědci v laboratoři provádět průlomový výzkum v oblasti zdraví, samotná ukázka řad zkumavek a Petriho misek nemusí přinést větší přidanou hodnotu pro předávání znalostí oproti formátům, jako jsou powerpointové prezentace nebo přednášky. Naproti tomu komentované prohlídky laboratoří, kde tvůrci politik sledují pohyb robotů nebo si mohou vyzkoušet headsety pro virtuální realitu, jim mohou pomoci lépe pochopit přínosy i výzvy technologických inovací.

Úkoly a zdroje

Vědci

Obsah. Výzkumníci si musí připravit stručné prezentace k objektům a aplikacím, které chtějí ukázat. Pokud se na komentované prohlídce podílí více vědců, bude mezi nimi potřeba koordinace. V závislosti na struktuře prohlídky, počtu účastníků a jejich odborném zázemí se mohou průvodci předem zeptat tvůrců politik, o která témata mají největší zájem, a tomu prohlídku přizpůsobit.

Organizační záležitosti. Vědci mohou také potřebovat upravit prostor nebo přeskupit objekty, které chtějí prezentovat. Současně musí posoudit, zda mohou vědci na daných pracovištích pokračovat v běžné práci, nebo zda bude jejich činnost během komentované prohlídky přerušena.

Časové nároky. Samotná realizace komentovaných prohlídek by neměla zabrat více než několik hodin. Pokud vědci dosud nepřipravovali prezentace objektů a aplikací, které chtějí tvůrcům politik ukázat, může příprava prezentací pro externí publikum zabrat několik hodin až jeden nebo dva dny. Jakmile však mají prezentace i průběh prohlídky připravené, bude další opakování už méně časově náročné.

Pokud se výzkumníci rozhodnou tento formát vyhodnotit, budou muset připravit evaluační formulář, který je po prohlídce potřeba zaslat tvůrcům politik.

Finanční nároky. Mezi možné položky patří občerstvení, úhrada cestovních nákladů tvůrcům politik, propagace akce nebo odměna pro zapojené výzkumníky.

Manažeři transferu znalostí a manažeři ve výzkumu

Manažeři transferu znalostí mohou výzkumníkům poskytnout zásadní podporu tím, že identifikují vhodné tvůrce politik a osloví je s pozvánkou. Mohou také sledovat aktuální vývoj ve veřejných politikách a seznamovat vědce s tématy, která tvůrce politik nejvíce zajímají.

Kromě toho mohou manažeři pomoci s návrhem letáků a vizuálů pro sdílení na sociálních sítích, mohou připravit příspěvky na sociální sítě a tiskové zprávy, zajistit občerstvení (je-li potřeba), pomoci hostům z institucí veřejné správy s orientací na místě a řešit administrativní záležitosti, jako je zajištění vstupu hostů na výzkumná pracoviště a dodržování bezpečnostních pravidel.

Manažeři by měli vědcům poskytnout seznam tvůrců politik, kteří se komentovaných prohlídek zúčastní. Mohou také zasílat navazující e-maily jak tvůrcům politik, tak vědcům, aby po prohlídkách zůstali ve vzájemném kontaktu. Případně mohou tvůrcům politik a vědcům rozeslat evaluační formuláře nebo s nimi následně provádět rozhovory za účelem získání zpětné vazby.

Přehled potřebných zdrojů

Chcete se dozvědět více o metodické příručce pro zapojení do tvorby politik? Chcete sdílet své zkušenosti se zapojením do tvorby politik? Uvažujete o tom, že do této příručky přispějete? 

V případě zájmu kontaktujte: Tome Sandevski, science-policy@uni-frankfurt.de 

Popis

Klíčové body

• slyšení a podobné formáty, například expertní vystoupení v parlamentu, představují důležitý způsob, jak mohou poslanci a poslankyně získávat podklady od vědců
• pozvaní experti mají obvykle na své vystoupení a odpovídání na otázky členů parlamentu jen omezený čas
• výbory zpravidla žádají o vyhodnocení minulých, současných nebo navrhovaných politik (např. návrhů právních předpisů); často také žádají doporučení pro tvorbu politik
• parlamenty dnes často zveřejňují záznamy nebo zápisy ze slyšení na svých webových stránkách
• slyšení mohou přitahovat také pozornost médií

Jak tento formát funguje?

Parlamentní výbory pořádají slyšení při hodnocení minulých nebo současných politik či při přípravě nové legislativy, aby získaly odborné podklady od vědců a dalších zainteresovaných aktérů, kteří jsou v mnoha anglicky mluvících zemích označováni jako svědci. Vědec obvykle může před slyšením předložit stručné písemné stanovisko.

Pracovníci parlamentu sdělují vědcům termíny a vyhrazené časy, ve kterých mohou své odborné poznatky prezentovat osobně nebo online. Po vyslechnutí vystoupení pozvaných expertů kladou členové parlamentního výboru otázky. Parlamentní výbor obvykle vymezuje minimální čas na představení stanovisek k danému tématu a na odpovědi na otázky členů výboru.

Parlamenty na regionální i národní úrovni, stejně jako Evropský parlament, obvykle vyžadují externí experty pro posuzování politik. Poskytování odborných podkladů poslancům s cílem zlepšovat politiky je důležitým úkolem. Parlamentní slyšení představují oficiální cestu, jak předkládat důkazy tvůrcům politik a vést dialog se zákonodárci. Vědci by si však měli uvědomit, že předložení důkazů a doporučení v parlamentu ještě neznamená, že se jimi tvůrci politik budou při hodnocení politik nebo přípravě zákonů řídit.

Veřejných slyšení se často mohou účastnit i občané. Pokud se týkají kontroverzních témat, o nichž se již veřejně diskutovalo, přitahují také pozornost médií. Mnohé parlamenty zveřejňují na svých webových stránkách přepisy a záznamy a nabízejí také živé přenosy. Na YouTube lze navíc najít řadu záznamů parlamentních slyšení z různých zemí.

Výzvy

Výbory zpravidla poskytují expertům jen několik minut na vystoupení a odpovídání na otázky. Často se používají běžící časomíry nebo upozornění předsedajícího, které expertům připomínají zbývající čas. Na rozdíl od časových limitů na akademických konferencích předsedové parlamentních výborů tyto limity skutečně dodržují, což může být pro vědce kulturním šokem.

Protože vědce zve parlamentní výbor, mohou být vnímáni jako osoby spojené s určitými politickými stranami. Přestože stranická příslušnost sama o sobě není problém, někteří vědci se chtějí vyhnout dojmu, že zastávají stranickou linii. V závislosti na politické kultuře v různých zemích může docházet i k vyhroceným diskusím mezi vědci a členy výboru. Může však nastat i opačná situace: členové výboru už mohou mít na danou otázku vytvořený názor a slyšení považovat za povinnou, ale zbytečnou formalitu, což může být pro vědce frustrující. I tak je ale dobré vnímat slyšení jako příležitost k navazování kontaktů. Jeden profesor politologie kdysi řekl: „Slyšení se neúčastním kvůli vystoupení v jednacím sále, ale kvůli neformálním rozhovorům na chodbách.“

Úkoly a zdroje

Vědci

Pokud je to vyžadováno, musí vědci před slyšením předložit písemné stanovisko. Měli by si připravit stručná vystoupení a nacvičit si krátké odpovědi. Zároveň by měli počítat s tím, že poslanci mají jen omezený čas na to, aby si jejich stanoviska předem přečetli. Neměli by se proto soustředit jen na obsah písemného stanoviska, ale také na jeho délku a strukturu, vizualizace a jazyk. Čím snáze se text čte, tím větší je šance, že si členové výboru zapamatují jeho hlavní sdělení.

Vědci by měli promyslet také svou roli. Chtějí pouze poskytovat odborné podklady k danému tématu, nebo prosazovat konkrétní výsledek politiky? Pokud platí druhá možnost, budou se muset na slyšení připravit prostudováním návrhu legislativy, postojů členů parlamentu k danému tématu a také stanovisek ostatních pozvaných externích expertů.

Pokud sekretariát parlamentu poskytuje pokyny nebo dokument FAQ, měli by si je vědci přečíst, protože obsahují užitečné informace o vstupu do budov, časových limitech nebo úhradách nákladů. Potřebují-li další informace, například o předepsaném oděvu nebo o tom, jak oslovovat poslance či předsedajícího, měli by kontaktovat pracovníky, kteří slyšení organizují. Stále více parlamentů navíc umožňuje účast vědců online. Pokud se během přestávek na kávu nebo při neformálních rozhovorech na chodbě naskytne příležitost, mohou vědci poslance nebo pracovníky parlamentu požádat i o zpětnou vazbu ke svému vystoupení.

Podpůrní pracovníci (manažeři transferu znalostí a manažeři ve výzkumu)

Členové parlamentních výborů zvou vědce. Často žádají podpůrný personál nebo jejich asistenty, aby vytipovali vhodné odborníky, které lze pozvat.

Pro pracovníky parlamentu jsou při vyhledávání vhodných expertů užitečné aktuální a srozumitelné webové stránky a adresáře expertů. Důležité je také budování vazeb s poslanci nebo parlamentními pracovníky a zveřejňování relevantních a srozumitelně podaných výsledků výzkumu. Podpůrný personál může pomáhat s organizací akcí pro tvůrce politik nebo zprostředkovávat odborné znalosti svých vědců skrze tyto akce, newslettery, příspěvky na sociálních sítích a další formáty.

Podpůrný personál také může vést evidenci vědců, kteří se účastní slyšení nebo podobných parlamentních akcí, a propojovat ty, kteří se slyšení účastní poprvé, s kolegy, kteří už tento formát znají. Může se také vědců ptát na jejich zkušenosti a na jejich základě připravit krátké návody nebo seznamy nejčastějších otázek.

Sami vědci mohou svou viditelnost mezi členy parlamentu posilovat tím, že budou udržovat srozumitelné webové stránky, publikovat relevantní výsledky výzkumu nebo se aktivně zapojovat do akcí pro tvůrce politik.

Tvůrci politik

Poslanci a jejich podpůrní pracovníci si musí vědecká stanoviska předem přečíst a připravit si otázky, které chtějí vědcům během slyšení položit.

Potřebné financování aktivity

Parlamenty obvykle hradí cestovní náklady a poskytují stravné.

Přehled potřebných zdrojů

Příklady dobré praxe

Zdroje a další literatura

Viz také příspěvky k následujícím tématům

Odkazy:

EP

Irsko

Austrálie

Případové studie

Chcete se dozvědět více o metodické příručce pro zapojení do tvorby politik? Chcete sdílet své zkušenosti se zapojením do tvorby politik? Uvažujete o tom, že do této příručky přispějete? 

V případě zájmu kontaktujte: Tome Sandevski, science-policy@uni-frankfurt.de

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).