Poskytování odborných podkladů k uzavírání škol během pandemie COVID-19. Rozhovor s profesorem Reynem van Ewijkem (profesorem statistiky a ekonometrie na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči)

Prof. Dr. Reyn van Ewijk je profesorem statistiky a ekonometrie na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči. Má vzdělání v ekonomii, psychologii a epidemiologii. Ve svém výzkumu využívá ekonometrické statistické metody, zejména tzv. přirozené experimenty, ke studiu lidského zdraví. Pracuje s rozsáhlými databázemi jako jsou biobanky a registrová data.

Pane profesore van Ewijku, v létě 2021 jste Německé akademii pro dětskou a dorostovou medicínu, zastřešující organizaci odborných společností v oblasti dětské a dorostové medicíny, poskytl podklady pro stanovisko pro Spolkový ústavní soud. Jak ke kontaktu došlo?

V té době jsem byl v rámci Kompetenční sítě veřejného zdraví COVID-19 aktivní jako zástupce Německé společnosti pro ekonomiku zdravotnictví. V této síti jsem se dostal do kontaktu se zástupcem Německé společnosti pro sociální pediatrii a dorostovou medicínu. Pediatry zajímaly ekonomické dopady opatření souvisejících s pandemií ve školách. K tomu jsem poskytl vstupy a později byla Německá společnost pro sociální pediatrii a dorostovou medicínu požádána Německou akademií pro dětskou a dorostovou medicínu, aby přispěla ke stanovisku pro Spolkový ústavní soud týkajícímu se zákazu prezenční výuky. I k tomu jsem poskytl určité poradenství.

Měl jste v době žádosti potřebné informace k dispozici, nebo jste si musel sám dohledávat další podklady?

V té době jsem již měl za sebou několik přednášek o krátkodobých a dlouhodobých důsledcích uzavírání škol a byl jsem poměrně dobře obeznámen s existující vědeckou literaturou k tomuto tématu. Spolu s několika kolegy jsem také zahájil vlastní výzkumný projekt, v němž jsme zkoumali, jak otevření škol v Německu po letních prázdninách v roce 2021 ovlivnilo míru incidence. Téma jsem tedy znal velmi dobře a musel jsem věnovat jen trochu času navíc shromáždění dalších informací a podkladů.

Na konci roku 2021 jste publikoval analýzu o omezujícím účinku otevřených škol na šíření SARS-CoV-2. Jaké bylo hlavní sdělení vaší analýzy? Analyzovali jsme vliv otevírání škol na šíření SARS-CoV-2 na základě rozdílných termínů konce letních prázdnin v německých spolkových zemích. Otevření škol zpočátku vedlo ke krátkému nárůstu počtu infekcí, protože testování odhalilo asymptomatické případy. Následně otevřené školy za přísných hygienických opatření a povinného testování vedly k poklesu míry infekcí. To ukazuje, že školy mohou za určitých podmínek přispívat ke kontrole pandemie. Uzavírání škol může naopak ztížit důležité monitorování míry infekcí a vzhledem k závažným důsledkům pro děti by mělo být používáno pouze jako krajní řešení.

Téma uzavírání škol během pandemie COVID-19 bylo v Německu velmi kontroverzní. Měl jste obavu, že vás vaše studie zařadí do určitého politického tábora?

V té chvíli bylo z veškeré vědecké literatury – před pandemií i během ní – zřejmé, že uzavírání škol vede k významným ztrátám ve vzdělávání, zejména v Německu, kde byla digitální infrastruktura ve školách slabá a ztěžovala distanční výuku. Tyto dopady jsou zvlášť silné u sociálně slabších skupin a prohlubují sociální nerovnost. Uzavírání škol má navíc dlouhodobé negativní důsledky pro zdraví, příjem, postoje ke společnosti apod. V Německu jsme měli velmi účinný systém testování a hygienických opatření ve školách. V tomto kontextu pro mě bylo důležitější přinést naše výsledky a sdělení, která z nich vyplývala, do diskuse než se obávat zařazení do určitého politického tábora.

Věnovala se vašim zjištěním média?

O naší práci psalo a diskutovalo několik novin, včetně deníků Die Welt a Bild, a také rozhlasové stanice a online zpravodajství.

Získali jste nějakou zpětnou vazbu od tvůrců politik?

Přímý kontakt s politiky jsme neměli. Přesto se o našem výzkumu pravděpodobně dozvěděli z médií nebo z policy reportu, který jsme připravili. Tvůrci politik zakládají svá rozhodnutí a obsah své komunikace na mnoha různých faktorech. Ne vždy tyto faktory výslovně uvádějí, a i když je uvedou, ne vždy se o tom dozvíme. Nemůžeme tedy přesně vědět, zda a jak náš výzkum ovlivnil tvorbu politik. Jedna mediální zpráva však naznačuje, že jsme měli alespoň určitý vliv, protože bavorský ministr školství výslovně odkázal na naši práci, když slíbil, že udělá vše pro to, aby školy zůstaly otevřené.

Otázky pokládal Tome Sandevski (Goetheova univerzita ve Frankfurtu).

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).

Název: „Vžijte se do mé role: Hraní rolí pro lepší tvorbu politik“

Autor: Giulio Minto je projektový manažer ve Fondazione Università Ca’ Foscari, jehož odbornými oblastmi jsou Sociální plánování a Posuzování sociálního dopadu.

Shrnutí: Klíčové prvky v kostce

• Vzniklo z pozorování místního problému akademickým účastníkem (obtíže v dialogu mezi poskytovateli služeb ve veřejném zájmu)
• Mobilizovalo model čtyřnásobné šroubovice (akademie, tvůrci politik, soukromý sektor, občanská společnost) plus studenty magisterského studia
• Výsledkem byly dva webináře k prodiskutování klíčových problémů a zážitkový workshop vedený akademickými pracovníky (řádný profesor a výzkumní pracovníci) a manažery pro výměnu znalostí
• Experimentální workshop zahrnoval skupinovou práci formou hraní rolí, aby účastníci pochopili, jak funguje jiná profesní role
• Závěrečná debata a navazování kontaktů (networking)
• V konečném důsledku umožňuje nový pohled a širší pochopení procesu tvorby a implementace politik

Popis

Tato případová studie poukazuje na to, jak lze v regionu vytvořit společný jazyk s ohledem na navrhování nebo implementaci politik, a to díky experimentu, který zahájilo Ekonomické oddělení Univerzity Ca‘ Foscari v Benátkách a Ca‘ Foscari Challenge School (škola pro vedoucí pracovníky Univerzity Ca‘ Foscari v Benátkách, která nabízí magisterské tituly a pokročilé školicí kurzy pro profesionály) v rámci projektu Erasmus+ ENGAGEgreen.

Program byl rozdělen do tří součástí: dvě online setkání a prezenční zážitkový workshop. Tento přístup usnadňuje zapojení výzkumníků, tvůrců politik, studentů a pracovníků/zástupců ze třetího sektoru, nevládních organizací a občanské společnosti.

Výchozí bod

Podnět k uspořádání workshopu, který usnadňuje spolupráci mezi různorodými profesionály zapojenými do veřejné politiky, vzešel z pozorování výzkumného pracovníka z Ekonomického oddělení Univerzity Ca‘ Foscari v Benátkách. Tento výzkumník byl zapojen do terénního výzkumného projektu v plánovacím oddělení veřejného orgánu, který spolupracuje s organizacemi třetího sektoru na poskytování služeb a spoléhá na univerzitní výzkumná centra pro metodologickou definici plánovacích nástrojů. Prostřednictvím terénního pozorování se ukázalo, že existuje problém v dialogu mezi různými subjekty ohledně stejných problémů, a to jak s ohledem na administrativní, tak na metodologické procesy – v tomto konkrétním případě koprodukce sociálních služeb.

Kdo by se měl zapojit jako účastník?

Studenti magisterského a doktorského studia, výzkumní pracovníci, profesoři, starostové, radní, pracovníci veřejného sektoru, pracovníci třetího sektoru a občanská společnost.

Jak formát funguje?

Iniciativa začíná shromážděním registrací účastníků. Tento krok se může zdát samozřejmý, ale je stejně tak nezbytný pro vytvoření smíšené učebny složené z různých profesionálů a rolí.

Následně jsou naplánovány dva online webináře, které vedou profesionálové a univerzitní profesoři. Počet úvodních webinářů se může lišit v závislosti na potřebě dalšího studia a probíraných tématech. Cílem webinářů je propojit klíčová témata kurzu z teoretické (s ohledem na právní/administrativní i metodologické/sociologické aspekty) i praktické perspektivy. V ideálním případě by úvodní webináře měly položit základy pro to, co bude následně sdíleno a realizováno během zážitkového workshopu. Ideální struktura by měla zahrnovat alespoň jeden webinář vedený akademiky, kteří sdílejí teoretické základy, a alespoň jeden webinář vedený profesionály z veřejného sektoru, kteří sdílejí operační metody implementované veřejnými úřady.

Poslední a nejdůležitější setkání je zážitkový workshop rozdělený do dvou částí:

• V první části je klíčové téma dne do hloubky prozkoumáno prostřednictvím prezentace akademického experta na dané téma, který následně podpoří pracovní skupiny při řešení jakýchkoli teoretických problémů;
• Druhá část – která by měla trvat minimálně tři hodiny – je jádrem aktivity a zahrnuje rozdělení účastníků do smíšených skupin. Bude probíhat takto:
  • skupinová práce bude mít formu hraní rolí, replikující reálnou provozní situaci zahrnující diskuse mezi různými organizacemi a profesionály, tak jak by se to stalo ve skutečnosti;
  • stejně jako v každé hře na hrdiny se účastníci vžijí do role někoho jiného, takže starosta může být pracovníkem třetího sektoru, pracovník veřejného sektoru může být radním, pracovník třetího sektoru může být výzkumným pracovníkem atd.
  • jsou zadány úkoly – například příprava dohody o spolupráci mezi institucemi, a účastníci musí tento dokument navrhnout, přičemž si pamatují, že při této příležitosti musí zastupovat jinou instituci nebo roli, než je jejich vlastní;
  • každá skupina bude mít manažera pro výměnu znalostí, který pomůže účastníkům udržet se na správné cestě.

Účastníci:

• 5 výzkumných pracovníků
• 37 tvůrců politik
• 6 studentů
• 5 zástupců nevládních organizací/občanské společnosti
• 30 ostatních (podnikatelský/soukromý sektor)

Výzvy

• zapojit různé profesionály a role z různých organizací a území
• zajistit, aby účastníci měli jednotnou úroveň znalostí
• ujasnit, že během skupinové práce na zážitkovém workshopu účastníci zastupují jinou organizaci a/nebo jinou roli, a proto musí myslet odlišně

Úkol a zdroje

Akademici

Program je pro akademiky velmi časově efektivní. Jelikož se setkání týkají témat, která již pokrývají na konferencích nebo v kurzech, nemusí věnovat mnoho času přípravě kromě četby o tématech zájmu.

Podpůrný personál (výzkumní pracovníci, manažeři pro výměnu znalostí a manažeři výzkumu)

Oddělení zaměstnalo

• dva výzkumné pracovníky, již součást personálu, pro zajištění metodického řízení iniciativy
• dva manažery výzkumu, kteří se starali o organizační aspekty
• tři manažery pro výměnu znalostí, kteří usnadňovali skupinovou práci

Tvůrci politik/výzkumní pracovníci/pracovníci z veřejných orgánů a třetího sektoru

Účastníci musí podat přihlášku, jejíž příprava jim zabere pár minut.

Požadované financování

Na závěr workshopu byl nabídnut lehký oběd pro navazování kontaktů.

Přehled požadovaných zdrojů

ZDROJE A DALŠÍ LITERATURA

Plakát k akci.

Původní jazyk textu: angličtina.

Překlad a jazyková úprava české verze: Jakub Konicek (Univerzita Palackého v Olomouci).

Případová studie místních zdravotních smluv ve Francii v kontextu projektu SHAPE-med@Lyon

1/ O čem tento formát je

Místní zdravotní smlouva (CLS – Contrat Local de Santé) je dohoda mezi místní samosprávou (městem, metropolitní oblastí, sdružením obcí) a Regionální zdravotnickou agenturou (ARS – Agence Régionale de Santé). Jejím cílem je přizpůsobit politiky veřejného zdraví skutečným potřebám místního obyvatelstva s ohledem na jeho specifické charakteristiky. Tento model víceúčastníkového řízení je stěžejní pro propojení výzkumu a politiky.

Pro místní oblasti existují dva prioritní cíle:

=> Omezit sociální a územní nerovnosti v oblasti zdraví

=> Zavést řešení pro poskytování místní zdravotní péče.

Místní zdravotní smlouvy (CLS) přispívají k rozvoji místní zdravotní dynamiky. Umožňují sladit projekt Regionální zdravotnické agentury s očekáváními místních úřadů s cílem realizovat akce, které jsou co nejblíže obyvatelstvu.

Na rozdíl od významných národních strategií působí místní zdravotní smlouvy na místní úrovni a zaměřují se na snižování sociálních a regionálních nerovností v oblasti zdraví a zlepšování přístupu k péči.

2/ Jak to funguje

Místní zdravotní smlouva funguje primárně na základě sdílené regionální diagnózy. Místní zúčastněné strany, univerzity (včetně vědců), zdravotničtí pracovníci, sdružení a obyvatelé se podílejí na analýze zdravotní situace: zdravotní stav obyvatelstva, životní podmínky, přístup k péči atd. Tato diagnóza umožňuje definovat priority činností, které jsou přizpůsobeny aktuálním podmínkám na místní úrovni.

Jakmile je strategie stanovena, místní úřad a Regionální zdravotnická agentura podepíší smlouvu s průměrnou platností pět let. Smlouva pokrývá několik strategických oblastí (prevence, duševní zdraví, zdraví životního prostředí, zdraví mládeže atd.) a stanoví řadu praktických opatření.

Například v Lyonu představuje místní zdravotní smlouva na období 2022–2027 více než 40 opatření uspořádaných do čtyř hlavních oblastí a průřezového zaměření na zdraví životního prostředí.

Místní zdravotní smlouvy jsou řízeny řídicím výborem, který zahrnuje zástupce města, Regionální zdravotnické agentury a zapojených partnerů, zatímco vědecké orgány (jako je Vědecká rada pro místní zdraví v Lyonu) poskytují nezávislé odborné znalosti.

3/ Výzvy a jak je řešit

Implementace místní zdravotní smlouvy přináší několik výzev:

První z nich je Koncertace (Concertation), protože sdružení institucí, sdružení, obyvatel a výzkumných pracovníků na jednom místě vyžaduje značnou koordinační kapacitu. Tato koncertace je obecně organizována místními úřady a regionální zdravotnickou agenturou.

Kromě toho nejsou priority vždy sdílené a je třeba nalézt rovnováhu mezi politickými požadavky a vědeckými realitami. Výzkumní pracovníci jsou klíčoví pro poskytování odborných znalostí založených na datech, pro pomoc při analýze regionálních determinantů zdraví a pro hodnocení dopadu přijatých opatření. Jejich hlavním posláním je zajistit metodologickou přísnost a poskytnout vědecké poznatky pro rozhodování ve veřejné sféře.

Další výzva se týká znalosti regionu, neboť to vyžaduje spolehlivou diagnózu. Samozřejmě existují omezení financování, protože místní zdravotní smlouvy jsou založeny na víceleté smlouvě, zatímco rozpočty místních úřadů se mohou měnit s politickými cykly.

A konečně, hodnocení účinnosti místní zdravotní politiky vyžaduje nástroje sdílené mezi partnery.

Tyto obtíže pomáhají vysvětlit, proč byl v Lyonu vytvořen projekt SHAPE-med@lyon, jehož cílem je propojit výzkum, inovace a regionální vedení. Cílem je podpořit místní zdravotní smlouvy vědeckými daty a vybudovat sdílenou kulturu hodnocení.

4/ Úkoly a zdroje

Úspěch místní zdravotní smlouvy závisí na řadě koordinovaných fází:

Zaprvé, je to fáze mobilizace, ve které se různí zúčastnění aktéři zavazují ke společné práci na vytvoření projektu. Toto dynamické partnerství, zejména mezi výzkumnými pracovníky a tvůrci politik, je nezbytné pro zajištění udržitelnosti i za hranicemi politických cyklů.

Poté je provedena místní diagnóza jak místními úřady, tak regionální zdravotnickou agenturou s odbornými znalostmi výzkumných pracovníků, která kombinuje všechny typy dat. Na základě této diagnózy definuje řídicí výbor prioritní oblasti a cíle pro opatření: ty budou přiděleny konkrétním manažerům, s vyhrazenými zdroji a identifikovanými manažery.

Jakmile je smlouva podepsána, začíná operační implementace: koordinace mezi institucemi, zahájení akcí atd.

Mezi příklady opatření můžeme vyzdvihnout SONAR@lyon, observatoř řešení založených na přírodě, která v metropolitní oblasti Lyonu využívá přístup „Jedno zdraví“ (One Health Approach), což je projekt pod dohledem paní Caillaudové z Université Lumière: Odkaz na projekt SONAR@lyon.

Během celého procesu pravidelné přezkumy umožňují provádět úpravy opatření, opravovat některé věci a navazovat na úspěchy.

Požadované zdroje v kostce

Zdroje:

Shape-med@lyon

Contrats locaux de santé

Le contrat local de santé (Lyon)

Originální jazyk textu: Angličtina

Překlad a jazyková úprava české verze: Jakub Konicek (Univerzita Palackého v Olomouci).

Setvalé zapojení do dialogu mezi vědou a politikou prostřednictvím krajských rad UGR

Autoři: Esteban Romero Frías a Virginia Martínez Tudela

Esteban Romero-Frías (erf@ugr.es) v současnosti působí jako prorektor pro sociální inovace, zaměstnatelnost a podnikání na Univerzitě v Granadě a jako profesor na katedře účetnictví a financí. Ve své akademické a výzkumné práci se zaměřuje na veřejné a sociální inovace, digitální vzdělávání a digitální humanitní vědy. Prostřednictvím UGR MediaLab, který vede od jeho založení, stál v čele různých kolaborativních projektů, jako jsou Impronta Granada a UnInPública, jejichž cílem je budovat mosty mezi univerzitami, veřejnými institucemi a společností při řešení regionálních výzev.

Virginia Martínez Tudela (vtudela@go.ugr.es) je digitální projektová manažerka se specializací na strategická partnerství, mezikulturní komunikaci a koordinaci multidisciplinárních iniciativ a mezinárodních týmů. Je absolventkou bakalářského studia překladu a tlumočení na Univerzitě v Granadě a magisterského studia mezinárodních vztahů na Nebrija University, které doplnila specializovaným vzděláním v oblasti digitálního marketingu a community managementu. Její silný zájem o mezinárodní spolupráci a multilaterální instituce ji přivedl ke spolupráci s Organizací spojených národů a Mezinárodní organizaci práce. Na Univerzitě v Granadě spolupracuje s Medialab UGR na evropských iniciativách, jako je ENGAGEgreen.

Shrnutí: Klíčové body

• Dlouhodobé zapojení vystavěné na územních strukturách správy spíše než na jednorázových akcích

• Pravidelná interakce mezi výzkumníky, tvůrci politik a místními aktéry

• Kombinace online koordinace, prezenčních setkání a aktivit směrem k veřejnosti

• Silné institucionální ukotvení na Univerzitě v Granadě a v její strategii sociálních inovací

Popis

Setvalé zapojení označuje schopnost udržovat dlouhodobou, průběžnou a smysluplnou interakci mezi výzkumníky, tvůrci politik a společenskými aktéry nad rámec jednotlivých dialogických akcí. V rámci projektu Erasmus+ ENGAGEgreen představují krajské rady UGR přístup orientovaný na správu území, jehož cílem je zakotvit dialog mezi vědou a politikou do územních struktur a zajistit jeho kontinuitu v čase. Namísto spoléhání na jednorázové konzultace se tento model snaží institucionalizovat zapojení jako trvalý proces, sladěný s územními prioritami a podporovaný Univerzitou v Granadě (UGR).

Jak tento formát funguje?

Model setvalého zapojení v krajských radách UGR funguje jako postupný a kumulativní proces. Územní výzvy jsou společně identifikovány s místními samosprávami a dalšími aktéry a následně propojeny s relevantní odborností na univerzitě. Zapojení je udržováno prostřednictvím opakovaných setkání, tematických pracovních sezení, přípravných online workshopů a rozsáhlejších dialogických akcí, jako jsou setkání Impronta Granada. Digitální nástroje podporují kontinuitu tím, že uchovávají institucionální paměť, zajišťují viditelnost aktérů a projektů a umožňují průběžnou interakci mezi jednotlivými akcemi. V průběhu času tento formát umožňuje, aby vztahy dozrávaly a vznikala důvěra, což je pro efektivní spolupráci mezi vědou a politikou zásadní.

Výzvy

Dosažení setvalého zapojení do dialogu mezi vědou a politikou je samo o sobě náročné. Jednou z hlavních obtíží je udržet dlouhodobý závazek jak výzkumníků, tak tvůrců politik, protože jejich priority, pracovní vytížení i institucionální kontext se mohou v čase měnit. Politické cykly, personální obměna a omezené pobídky pro akademické zapojení mohou narušovat kontinuitu. Setvalé zapojení navíc vyžaduje překročit logiku krátkodobých výstupů a přijmout skutečnost, že dopad se často projevuje postupně, což může být v rozporu s očekáváním okamžitých výsledků. Řešení těchto výzev vyžaduje stabilní koordinační struktury, institucionální podporu a jasně vymezené dlouhodobé cíle.

Úkoly a zdroje

Vědci

• Úkoly:
  • Přispívat výzkumnou odborností odpovídající územním výzvám identifikovaným prostřednictvím krajských rad UGR.
  • Dlouhodobě se zapojovat do opakovaných dialogických aktivit (setkání, workshopů, konzultací).
  • Přizpůsobovat výzkumné výstupy formátům využitelným pro tvorbu politik a dlouhodobým územním prioritám.
• Potřebné zdroje:
  • Čas vyhrazený na setvalé zapojení nad rámec jednotlivých akcí.
  • Institucionální uznání aktivit spojených s dialogem mezi vědou a politikou.
  • Komunikační a znalostní nástroje pro interakci s tvůrci politik a dalšími aktéry.

manažeři transferu znalostí a výzkumní manažeři

• Úkoly:
  • Koordinovat soustavnou interakci mezi výzkumníky, tvůrci politik a územními aktéry.
  • Usnadňovat dialogické procesy, přípravná setkání a navazující aktivity.
  • Převádět výzkumné výstupy do přístupných formátů relevantních pro tvorbu politik.
  • Zajišťovat kontinuitu, dokumentaci a institucionální paměť napříč politickými a akademickými cykly.
• Potřebné zdroje:
  • Vyhrazený pracovní čas na koordinaci a facilitaci.
  • Digitální platformy a nástroje podporující komunikaci, dokumentaci a viditelnost.
  • Institucionální podpora pro udržení dlouhodobých struktur zapojení.

Tvůrci politik

• Úkoly:
  • Identifikovat a formulovat střednědobé a dlouhodobé územní potřeby.
  • Pravidelně se zapojovat do spolupráce s výzkumníky v rámci krajských rad UGR.
  • Začleňovat poznatky založené na výzkumu do místních strategií a procesů tvorby politik.
• Potřebné zdroje:
  • Čas na účast v průběžných dialogických procesech.
  • Politická a administrativní podpora zajišťující kontinuitu napříč politickými cykly.
  • Přístup k syntetizovaným výzkumným poznatkům relevantním pro územní rozhodování.

Přehled potřebných zdrojů

Příklady dobré praxe

Zdroje a další literatura

Podrobnosti případové studie

Jak je tento formát realizován?

Setvalé zapojení v rámci krajských rad UGR je realizováno prostřednictvím sledu opakujících se aktivit, které kombinují přípravná online setkání, prezenční dialogické akce a průběžnou koordinaci mezi Univerzitou v Granadě a územními aktéry. Interakce je rozprostřena v čase prostřednictvím pravidelných setkání, tematických pracovních sezení a rozsáhlejších setkání, jako jsou setkání Impronta Granada. Tento přístup umožňuje, aby vztahy mezi výzkumníky, tvůrci politik a dalšími aktéry postupně dozrávaly, a podporuje tak budování důvěry, sdílené učení a postupné slaďování výzkumné expertizy s územními prioritami.

Dostupné zdroje (jaké jsou hlavní úkoly?)

Výzkumníci přispívají sdílením probíhajícího výzkumu, který odpovídá územním výzvám, a dlouhodobě se účastní dialogických procesů. Manažeři transferu znalostí a výzkumní manažeři koordinují interakci mezi aktéry, facilitují setkání, převádějí výzkumné výstupy do přístupných formátů a zajišťují kontinuitu a dokumentaci napříč politickými i akademickými cykly. Tvůrci politik formulují územní priority, pravidelně se účastní dialogických aktivit a začleňují poznatky založené na výzkumu do místních strategií a rozhodovacích procesů. Formát stojí na trvalé koordinační kapacitě, institucionální podpoře Univerzity v Granadě a digitálních nástrojích, které umožňují komunikaci, viditelnost a navazující spolupráci.

Co funguje a co ne? (získané poznatky)

Co funguje, je postupné upevňování krajských rad UGR jako stabilních struktur správy pro dialog mezi vědou a politikou. Během roku 2025 ukázalo několik milníků rostoucí účast, institucionální ukotvení a veřejnou viditelnost. Iniciativa byla oficiálně zahájena v lednu 2025 na prvním setkání Impronta Granada, které spojilo více než 80 výzkumníků UGR a místních zástupců. V červenci 2025 posílilo první regionální setkání krajských rad (Costa Tropical) dialog mezi jednotlivými radami, představilo probíhající projekty a podpořilo užší spolupráci mezi obcemi a výzkumníky. Dvě interaktivní pracovní sezení konaná v listopadu 2025 umožnila zástupcům deseti rad zhodnotit priority, sdílet poznatky a připravit prosincové setkání. Tyto aktivity vyvrcholily druhým setkáním Impronta Granada (prosinec 2025, Loja), významným prezenčním setkáním s tematickými pracovními stoly zaměřenými na mobilitu, venkovské ženy, zaměstnanost, zemědělství a udržitelnost, které upevnilo rady jako aktivní síť správy. Doplňkové vědecké a územní aktivity, jako jsou aplikované semináře zaměřené na konkrétní místní potřeby, dále posílily územní ekosystém.

Z hlediska komunikace je setvalé zapojení posilováno využíváním institucionálních komunikačních kanálů spravovaných Medialab UGR, laboratoří sociálních inovací Univerzity v Granadě, jako jsou web Impronta Granada, profily na sociálních sítích (LinkedIn účet Medialab UGR, instagramový účet Impronta Granada, instagramový účet Medialab UGR, účet Medialab X a účet Impronta Granada na síti X) a audio-disseminační kanály (účet Radiolab UGR na platformě Spreaker a účet Radiolab UGR na Spotify). Protože jsou tyto kanály strukturálně zakotveny v rámci univerzity, zůstávají aktivní i po skončení jednotlivých projektů, a přispívají tak k dlouhodobé udržitelnosti iniciativy. Účastníci tyto platformy pravidelně využívají ke sdílení aktivit, oznamování akcí dialogu mezi vědou a politikou a prezentaci územních iniciativ souvisejících s výzkumem a veřejným rozhodováním. Toto průběžné využívání společných komunikačních prostor posiluje viditelnost, usnadňuje koordinaci mezi aktéry a podporuje upevňování krajských rad UGR jako trvalého rozhraní mezi vědou a politikou na územní úrovni.

Výzvou nadále zůstává udržet dlouhodobé zapojení tváří v tvář akademickému pracovnímu vytížení, proměnlivým politickým cyklům a potřebě stabilních pobídek a institucionální podpory, které zajistí kontinuitu i nad rámec jednotlivých akcí.

Hodnocení aktivit

Hodnocení setvalého zapojení je strukturováno podle krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů.

V krátkodobém horizontu (do roku 2026) se hodnocení zaměřuje na konsolidaci deseti krajských rad jako stabilních struktur správy zastupujících všechny regiony provincie Granada, aktivní účast více než 200 aktérů (včetně výzkumníků, tvůrců politik, podnikatelů a občanů), vytvoření alespoň dvou pilotních projektů zaměřených na regionální priority, jako jsou udržitelná mobilita, vylidňování venkova, kulturní dědictví a agroekologické inovace, a také na posílení institucionálního obrazu Univerzity v Granadě jako lídra v oblasti sociálních inovací a územní spolupráce. Tyto aspekty jsou hodnoceny prostřednictvím údajů o účasti a evaluačních dotazníků zaměřených na dopad.

Ve střednědobém horizontu (2026-2030) hodnocení sleduje vznik center územního rozvoje Impronta ve spolupráci s Diputación de Granada, začlenění krajských rad jako trvalého poradního a kooperačního mechanismu do modelu správy univerzity, větší začlenění územních výzev do výzkumných, inovačních a vzdělávacích agend a posílení aliancí s regionálními a evropskými institucemi za účelem spolufinancování a rozšiřování iniciativ.

V dlouhodobém horizontu (po roce 2030) se hodnocení soustředí na institucionalizaci krajských rad jako přenositelného modelu spolupráce mezi univerzitou a komunitou, na konsolidaci a rozšiřování center územního rozvoje Impronta jako dlouhodobých infrastrukturních uzlů pro územní inovace a občanskou spolupráci a na jejich příspěvek k Cílům udržitelného rozvoje a andaluské strategii inteligentní specializace, které začleňují udržitelnost a participaci do veřejného rozhodování.

Jazyk originální verze: španělština.

Překlad a editace české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palackého univerzita v Olomouci).

Úvod do The Public Factory

Popis

The Public Factory je struktura, která byla otevřena v Lyonu na začátku akademického roku 2018. The Public Factory nabízí modulární a uživatelsky přívětivé prostory pro studentské a pedagogické komunity, stejně jako pro místní zúčastněné strany (vládní resorty, místní orgány, podniky a sdružení). The Public Factory se skládá z řady prostor, kde se lidé mohou setkávat, scházet a účastnit se akcí, a také se učit, sdílet a diskutovat.

O čem tento formát je?

Jeho cílem je rozvíjet vědecký, umělecký a občanský program v souladu s činnostmi školy Science Po Lyon a její nadace. Byl však také vytvořen na základě výukového programu politologie, jehož cílem je zapojit studenty čtvrtého ročníku do konkrétních a komplexních problémů obecného zájmu, ke kterým mohou humanitní a sociální vědy nabídnout užitečné podněty a odpovědi.

Cílem The Public Factory je vytvářet vazby mezi studenty, výzkumnými pracovníky, tvůrci politik (státní, místní a nemocniční úředníci, instituce, volení zástupci), poloveřejnými a socioekonomickými aktéry, a to kolem otázek transformace veřejné akce. Univerzita Lyon 2, IAE Lyon 3, ENS a Univerzita v Lyonu se rovněž podílejí mobilizací svých studentů na určitých projektech, přičemž rozvíjejí vědecký, umělecký a občanský program spojený s činnostmi školy Science Po Lyon a její nadace.

Během šesti let The Public Factory realizovala téměř 50 projektů, do kterých se zapojilo více než 300 studentů a 40 různých partnerů. Každý rok přibližně sto studentů pracuje s místními úřady, vládními resorty, podniky a sdruženími, které se zavázaly řešit otázky veřejného zájmu.

Jak tento formát funguje?

Projekty The Public Factory se realizují formou akčního školení. Jsou založeny na fázích výzkumu a ponoření se do terénu, což studentům umožňuje setkat se s různými aktéry zapojenými do tématu projektu nebo jím ovlivněnými. Jedná se o pedagogickou metodu výcviku v situaci s rozšířeným tvůrčím a profesním rozměrem. Společným tématem je přístup k výuce založený na akčním výzkumu (action-research approach) Kurta Lewina.

Konkrétněji, zde jsou různé kroky v rámci projektu The Public Factory:

1. Každý rok je vyhlášena výzva k podávání návrhů týkajících se projektů veřejné politiky.
   Po obdržení požadavku je problém v souladu s týmy The Public Factory a lektory projednán a přehodnocen. Jedná se o krok společné práce a redefinice rozsahu intervence a očekávání.
   Souběžně s tím se studenti od září do dubna sdružují do skupin po osmi až deseti (z celkového počtu přibližně 100 studentů).
2. Hlavní myšlenkou je ponořit projektové týmy do terénu, aby pochopily, jak různí zúčastnění aktéři vnímají zvolený problém. Souběžně s tím projektové týmy vypracovávají literární rešerši, aby své práci poskytly vodítko prostřednictvím literatury relevantní k jejich tématu.
3. Nakonec se pro každý projekt pořádá zpětná vazba, která studentům dává příležitost prezentovat své závěry a doporučení všem přítomným partnerům, učitelům a odborníkům. Každý rok se počítá s přibližně 15 projekty pro zhruba 100 studentů. Výsledky práce jsou volně k dispozici, neboť The Public Factory si přeje být součástí společného znalostního fondu (knowledge commons).

Přehled požadovaných zdrojů

Příklady

Webová stránka The Public Factory: https://www.sciencespo-lyon.fr/public-factory/

Projekty pro akademický rok 2025-26: sciencespo-lyon.fr/public-factory/dispozitiv-pedagogique/projets-de-lannee-en-cours-2/

Zdroje a další literatura

Akční výzkum a Kurt Lewin: https://cedrea.net/La-demarche-de-recherche-action-une-rupture-epistemologique

Původní jazyk textu: angličtina

Překlad a jazyková úprava české verze: Jakub Konicek (Univerzita Palackého v Olomouci).