Definice:

Stínování je strukturovaná forma pozorování, při níž návštěvník pracoviště sleduje odborníka v jeho běžném pracovním prostředí s cílem získat přehled o jeho pracovních povinnostech, postupech, používaných nástrojích a institucionálním kontextu. Hlavním smyslem této aktivity je vzájemné učení a přenos znalostí mezi akademickou sférou a veřejným sektorem, a to bez formálních omezení typických pro stáže či hodnoticí procesy.

Popis:

Zkušenostní pozorování pro vzájemné porozumění a inovaci obsahu

Cíle

• Podporovat dlouhodobou spolupráci mezi univerzitami a aktéry ve veřejném sektoru.
• Sjednotit univerzitní kurikula s reálnými potřebami veřejné správy.
• Zvýšit zaměstnatelnost absolventů díky realistickému pohledu na role ve veřejné správě.
• Umožnit vzájemnou výměnu znalostí prostřednictvím pozorování a neformálních konzultací.
• Podporovat inovace ve veřejném sektoru začleněním aktuálních akademických poznatků do tvorby politik a administrativní praxe.

Jak tento formát funguje?

Stínování je strukturovaná forma návštěv, během nichž výzkumníci pozorují odborníky z veřejné správy – například datové analytiky, plánovače nebo specializované referenty – při jejich každodenní práci. Hlavním cílem není evaluace, ale vzájemné učení. Akademici získávají přímou zkušenost s odbornými úkoly, používanými nástroji, pracovními postupy a očekáváními. Tyto poznatky mohou následně ovlivnit tvorbu studijních plánů nebo podpořit aplikovaný výzkum a projektovou spolupráci.

Koncept stínování lze chápat i opačně – jako návštěvy zástupců veřejné správy u akademiků či výzkumníků zaměřených na aplikovaný výzkum v jejich laboratořích. Vysoce postavení političtí představitelé se kvůli svému vytížení do těchto aktivit obvykle nezapojují, ideálními účastníky jsou spíše odborníci na střední úrovni nebo prakticky orientovaní pracovníci. Ti mohou předvést každodenní činnosti jako je prostorová analýza, agenda povolovacích procesů, správa dat nebo participativní procesy. V některých případech se používá forma skupinového stínování: jeden pracovník úřadu vykonává svou běžnou práci a více akademiků jej přitom pozoruje, následně probíhá strukturovaná diskuse.

Pro akademiky stínování přináší:

• Náhled do reálných pracovních procesů, administrativních omezení a využívání dat ve veřejných institucích.
• Přístup ke specializovaným nástrojům, datovým systémům či archivům, které by jinak zůstaly nedostupné.
• Inspiraci pro výzkumné otázky s přímou vazbou na praxi.

Pro odborníky z veřejné správy stínování nabízí:

• Možnost sdílet aktuální výzvy, zastaralé procesy nebo potřeby v oblasti personálního zabezpečení.
• Příležitost ovlivnit kompetence budoucích absolventů.
• Zpětnou vazbu k tomu, jak může univerzitní výuka a výzkum podpořit inovace a modernizaci veřejné správy.

Doba trvání a logistika

• Obvyklá délka: 45–60 minut
• Formát: Osobní návštěva (jeden na jednoho nebo jeden vůči více osobám)
• Potřebná příprava: Minimální – postačí neformální diskuse mezi odborníky v příbuzných oborech
• Doporučené pokračování: Krátké shrnutí a příležitosti k další spolupráci (např. stáže, společné projekty)

Výzvy a příležitosti

Ačkoliv stínování přináší řadu výhod, jeho naplánování a organizace jsou časově náročné. Najít termín, který vyhovuje všem zúčastněným, může být složité. Přesto se díky nízkým nákladům a vysokému přínosu tyto aktivity vyplácejí. Pravidelné stínování navíc může sloužit jako zpětnovazebný mechanismus – umožňuje veřejným institucím upravovat kritéria pro nábor zaměstnanců a univerzitám přizpůsobovat studijní programy měnícím se potřebám praxe.

Přínosy pro obě strany

Akademici těží z toho, že:

• lépe rozumí tomu, jak jsou procesy aplikovány v místní správě,
• získávají inspiraci pro návrh kurzů, praktické studentské projekty a výzkumné nápady,
• mají přístup ke skutečným datům, softwaru a institucionálním znalostem.

Veřejné instituce pak profitují z:

• ovlivňování akademického vzdělávání tak, aby odpovídalo skutečným požadavkům trhu práce,
• hledání nových způsobů modernizace pracovních postupů pomocí aktuálních akademických metod,
• budování vztahů podporujících nábor, stáže a spolupráci na projektech.

Očekávaná časová náročnost

Podpora kontinuální spolupráce mezi vědou a tvorbou politik prostřednictvím krajských rad UGR

Autoři: Esteban Romero Frías a Virginia Martínez Tudela

Esteban Romero-Frías (erf@ugr.es) v současnosti působí jako prorektor pro sociální inovace, zaměstnatelnost a podnikání a zároveň jako profesor na katedře účetnictví a financí na Univerzitě v Granadě. Ve své akademické a výzkumné práci se zaměřuje na veřejné a sociální inovace, digitální vzdělávání a digitální humanitní vědy. Prostřednictvím UGR MediaLab, který vede od jeho založení, řídil řadu partnerských projektů jako jsou Impronta Granada a UnInPública, jejichž cílem je propojovat univerzity, veřejné instituce a společnost při řešení regionálních výzev.

Virginia Martínez Tudela (vtudela@go.ugr.es) je projektová manažerka v oblasti digitálních projektů se specializací na strategická partnerství, mezikulturní komunikaci a koordinaci multidisciplinárních iniciativ a mezinárodních týmů. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví na Univerzitě v Granadě a mezinárodní vztahy na Univerzitě Nebrija, přičemž své vzdělání doplnila specializovaným školením v oblasti digitálního marketingu a community managementu. Její hluboký zájem o mezinárodní spolupráci a multilaterální instituce ji přivedl ke spolupráci s Organizací spojených národů a Mezinárodní organizací práce. Na Univerzitě v Granadě spolupracuje s Medialab UGR na evropských iniciativách jako je ENGAGEgreen projekt. 

Klíčové body

• • Dlouhodobá spolupráce založená na strukturách regionální správy spíše než na jednorázových akcích

• Pravidelná interakce mezi výzkumníky, tvůrci politik a místními aktéry

• Kombinace online koordinace, prezenčních setkání a aktivit směrem k veřejnosti

• Silné institucionální ukotvení na Univerzitě v Granadě a v její strategii sociálních inovací

Popis

Kontinuální spolupráce odkazuje na schopnost udržovat dlouhodobou, průběžnou a smysluplnou interakci mezi výzkumníky, tvůrci politik a společenskými aktéry nad rámec jednotlivých diskuzních setkání. V rámci projektu Erasmus+ ENGAGEgreen představují krajské rady UGR přístup založený na správě a řízení, který začleňuje dialog mezi vědou a tvorbou politik do regionálních struktur a zajišťuje jeho dlouhodobou kontinuitu. Namísto spoléhání se na jednorázové konzultace se tento model snaží institucionalizovat tuto spolupráci jako trvalý proces, sladěný s regionálními prioritami a podporovaný Univerzitou v Granadě (UGR).

Jak tento formát funguje?

Model kontinuální spolupráce krajských rad UGR funguje jako postupný a kumulativní proces. Regionální výzvy jsou identifikovány ve spolupráci s místními samosprávami a dalšími aktéry a následně řešeny s využitím odbornosti a výzkumných kapacit univerzity. Spolupráce je udržována prostřednictvím opakovaných setkání, tematických pracovních sezení, přípravných online workshopů a rozsáhlejších diskuzních akcí, jako jsou Setkání Impronta Granada. Digitální nástroje podporují kontinuitu tím, že uchovávají institucionální paměť, zajišťují viditelnost aktérů a projektů a umožňují průběžnou interakci mezi jednotlivými akcemi. Tento formát umožňuje, aby v průběhu času vztahy dozrávaly a vznikala důvěra, což je pro efektivní spolupráci mezi vědci a tvůrci politik zásadní.

Výzvy

Dosažení kontinuálního zapojení do dialogu mezi vědou a politikou je samo o sobě náročné. Jednou z hlavních obtíží je udržet dlouhodobý závazek jak ze strany výzkumníků, tak tvůrců politik, protože jejich priority, pracovní vytížení i institucionální kontext se mohou v čase měnit. Střídání politických období, obměna pracovníků a omezené možnosti motivace akademické sféry k zapojení mohou narušovat kontinuitu spolupráce. Kontinuální spolupráce navíc vyžaduje, aby se pozornost přesunula od krátkodobých výstupů ke skutečnosti, že dopad se často projevuje postupně, což může být v rozporu s očekáváním okamžitých výsledků. Řešení těchto výzev vyžaduje stabilní koordinační struktury, institucionální podporu a jasně vymezené dlouhodobé cíle.

Úkoly a zdroje

Výzkumníci

• Úkoly:
  • Přispívat svou odborností k řešení odpovídajích regionálních výzev identifikovaných prostřednictvím krajských rad UGR.
  • Dlouhodobě se zapojovat do opakovaných aktivit zaměřených na rozvíjení dialogu (setkání, workshopů, konzultací).
  • Přizpůsobovat výzkumné výstupy formátům využitelným pro tvorbu politik a dlouhodobým regionálním prioritám.
• Potřebné zdroje:
  • Čas vyhrazený na kontinuální spolupráci nad rámec jednotlivých akcí.
  • Institucionální uznání a podpora aktivit spojených s dialogem mezi vědou a tvorbou politik.
  • Komunikační nástroje a nástroje pro sdílení znalostí pro interakci s tvůrci politik a dalšími aktéry.

Manažeři transferu znalostí a manažeři ve výzkumu

• Úkoly:
  • Koordinovat soustavnou interakci mezi výzkumníky, tvůrci politik a regionálními aktéry.
  • Usnadňovat dialog, přípravná setkání a navazující aktivity.
  • Převádět výzkumné výstupy do přístupných formátů relevantních pro tvorbu politik.
  • Zajišťovat kontinuitu, dokumentaci a uchovávání institucionální paměti i přes změny politického vedení a akademického prostředí.
• Potřebné zdroje:
  • Vyhrazený pracovní čas na koordinaci a vedení aktivit.
  • Digitální platformy a nástroje podporující komunikaci, dokumentaci a viditelnost.
  • Institucionální podpora pro udržení dlouhodobých struktur zapojení.

Tvůrci politik

• Úkoly:
  • Identifikovat a formulovat střednědobé a dlouhodobé regionální výzvy
  • Pravidelně se zapojovat do spolupráce s výzkumníky v rámci činnosti krajských rad UGR.
  • Začleňovat poznatky založené na výzkumu do místních strategií a procesů tvorby politik.
• Potřebné zdroje:
  • Čas a kapacita pro zapojení se do probíhajícího dialogu.
  • Politická a administrativní podpora zajišťující kontinuitu napříč změnami politického vedení.
  • Přístup k syntetizovaným výzkumným poznatkům relevantním pro regionální rozhodovací procesy.

Přehled potřebných zdrojů

Příklady dobré praxe

Zdroje a další literatura

Podrobnosti případové studie

Jak je tento formát realizován?

Kontinuální spolupráce v rámci krajských rad UGR je realizována prostřednictvím série opakujících se aktivit, které kombinují přípravná online setkání, prezenční diskuzní akce a průběžnou koordinaci mezi Univerzitou v Granadě a regionálními aktéry. Interakce je rozložena v čase prostřednictvím pravidelných setkání, tematických pracovních schůzek a větších akcí, jako jsou například Setkání Impronta Granada. Tento přístup umožňuje, aby vztahy mezi výzkumníky, tvůrci politik a dalšími aktéry postupně dozrávaly, a podporuje tak budování důvěry, vzájemné učení a postupné slaďování výzkumné expertízy s územními prioritami.

Dostupné zdroje (jaké jsou hlavní úkoly?)

Výzkumníci přispívají sdílením výsledků probíhajícího výzkumu, který odpovídá regionálním výzvám, a dlouhodobě se účastní diskuzních aktivit. Manažeři transferu znalostí a manažeři ve výzkumu koordinují interakci mezi aktéry, facilitují setkání, převádějí výzkumné výstupy do přístupných formátů a zajišťují kontinuitu a dokumentaci napříč politickými i akademickými cykly. Tvůrci politik formulují regionální priority, pravidelně se účastní diskuzních aktivit a začleňují poznatky založené na výzkumu do místních strategií a rozhodovacích procesů. Formát stojí na trvalé koordinační kapacitě, institucionální podpoře Univerzity v Granadě a digitálních nástrojích, které umožňují komunikaci, viditelnost a navazující spolupráci.

Co funguje a co ne? (získané poznatky)

Osvědčuje se postupné budování krajských rad UGR jako stabilních platforem pro dialog mezi vědou a tvůrci politik. Několik milníků dosažených během roku 2025 ukázalo rostoucí účast, institucionální ukotvení a veřejné zviditelnění. Iniciativa byla oficiálně zahájena v lednu 2025 na Prvním setkání Impronta Granada, na kterém se sešlo více než 80 výzkumníků UGR a zástupců místních samospráv. První regionální setkání krajských rad (Costa Tropical) v červenci 2025 posílilo dialog mezi jednotlivými radami, představilo probíhající projekty a podpořilo užší spolupráci mezi obcemi a výzkumníky. Dvě interaktivní pracovní sezení konaná v listopadu 2025 umožnila zástupcům deseti rad zhodnotit priority, sdílet poznatky a připravit prosincové setkání. Tyto aktivity vyvrcholily Druhým setkáním Impronta Granada (prosinec 2025, Loja), významným prezenčním setkáním s tematickými pracovními stoly zaměřenými na mobilitu, ženy z venkovských oblastí, zaměstnanost, zemědělství a udržitelnost, které upevnilo rady jako aktivní síť správy. Doplňkové vědecké a regionální aktivity, jako byly aplikované semináře zaměřené na konkrétní lokální výzvy, dále posílily regionální ekosystém.

Z hlediska komunikace je kontinuální spolupráce posilována využíváním institucionálních komunikačních kanálů spravovaných Medialabem UGR (Laboratoří sociálních inovací Univerzity v Granadě) jako jsou web Impronta Granada, profily na sociálních sítích (LinkedIn účet Medialab UGR, instagramový účet Impronta Granada, instagramový účet Medialab UGR, účet Medialab a Impronta Granada na síti X) a audio kanály pro komunikaci a šíření výsledků (účet Radiolab UGR na platformě Spreaker a účet Radiolab UGR na Spotify). Protože jsou tyto kanály přímo začleněny do univerzitních struktur, zůstávají aktivní i po skončení jednotlivých projektů a přispívají tak k dlouhodobé udržitelnosti iniciativy. Účastníci tyto platformy pravidelně využívají ke sdílení aktivit, oznamování science-policy akcí a k prezentaci regionálních iniciativ souvisejících s výzkumem a veřejným rozhodováním. Toto průběžné využívání sdílených komunikačních kanálů posiluje viditelnost, usnadňuje koordinaci mezi aktéry a podporuje upevňování krajských rad UGR jako trvalé platformy spolupráce mezi vědou a politikou na regionální úrovni.

Výzvou nadále zůstává udržení dlouhodobého zapojení účastníků tváří v tvář akademickému pracovnímu vytížení, proměnlivým politickým cyklům a potřebě stabilní motivace a institucionální podpory, které zajistí kontinuitu i nad rámec jednotlivých akcí.

Hodnocení aktivit

Hodnocení kontinuální spolupráce je strukturováno podle krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů.

V krátkodobém horizontu (do roku 2026) se hodnocení zaměřuje na konsolidaci deseti krajských rad jako stabilních struktur správy zastupujících všechny regiony provincie Granada, aktivní účast více než 200 aktérů (včetně výzkumníků, tvůrců politik, podnikatelů a občanů), vytvoření alespoň dvou pilotních projektů zaměřených na regionální priority, jako jsou udržitelná mobilita, vylidňování venkova, kulturní dědictví a agroekologické inovace, a také na posílení institucionální reputace Univerzity v Granadě jako lídra v oblasti sociálních inovací a územní spolupráce. Tyto aspekty jsou hodnoceny prostřednictvím údajů o účasti a evaluačních dotazníků zaměřených na dopad.

Ve střednědobém horizontu (2026-2030) hodnocení sleduje vznik Center regionálního rozvoje Impronta ve spolupráci s Diputación de Granada, začlenění krajských rad jako trvalého poradního a kooperačního mechanismu do modelu správy univerzity, větší začlenění regionálních výzev do výzkumných, inovačních a vzdělávacích agend a posílení aliancí s regionálními a evropskými institucemi za účelem spolufinancování a rozšiřování iniciativ.

V dlouhodobém horizontu (po roce 2030) se hodnocení soustředí na institucionalizaci krajských rad jako přenositelného modelu spolupráce mezi univerzitou a komunitou, na konsolidaci a rozšiřování Center regionálního rozvoje Impronta jako dlouhodobých infrastrukturních uzlů pro regionální inovace a občanskou spolupráci a na jejich příspěvek k Cílům udržitelného rozvoje a Andaluské strategii inteligentní specializace, které začleňují udržitelnost a participaci do veřejného rozhodování.

Jazyk originální verze: španělština.

Překlad a editace české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palackého univerzita v Olomouci).

Rozhovor s Dr. Fabienne Pradellou o policy sekcích na výročních konferencích Německé společnosti pro epidemiologii

Dr. Fabienne Pradella působí jako výzkumnice na Univerzitě v Brémách. Působila také jako postdoktorandka na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči a v Heidelberg Institute for Global Health. Její výzkum se pohybuje na pomezí epidemiologie a ekonomie a zaměřuje se na předpoklady zdravého života pro všechny – od těhotenství po stáří. Její současné projekty se zaměřují na vliv environmentálních faktorů během těhotenství na zdraví dětí a na prevenci neurodegenerativních onemocnění v pozdějším věku.

Paní doktorko Pradello, na jakých akcích jste policy sekce organizovala?

Naše sekce věnované Cílům udržitelného rozvoje OSN jsme pořádali na výročních konferencích Německé společnosti pro epidemiologii, které se konají každý rok a účastní se jich přibližně 250-300 osob. Výroční konference se každý rok konají v jiném městě a my jsme vždy pozvali dva až tři místní tvůrce politik, aby s námi diskutovali o konkrétním tématu.

Jak vznikl nápad pozvat tvůrce politik na vědeckou akci? Jakým tématům se vaše sekce věnovala?

Nápad vznikl při diskusích s kolegy na předchozích výročních konferencích. Zdravý život pro všechny lidi v každém věku je jedním z Cílů udržitelného rozvoje OSN. Věda a výzkum, stejně jako místní úroveň, jsou pro dosažení Cílů udržitelného rozvoje OSN považovány za velmi důležité, proto nám připadalo zajímavé propojit německou epidemiologickou komunitu s místními tvůrci politik právě na výročních konferencích. Naší myšlenkou bylo spojit vědeckou a praktickou perspektivu. Za tímto účelem jsme vybírali témata, která jsou velmi relevantní pro výzkum i praxi, například zdraví dětí a dostupnost zdravých potravin.

Které tvůrce politik jste pozvali? Byli jste s nimi v kontaktu již předem?

Oslovovali jsme osoby, které měly k tématu naší sekce vztah na různých úrovních. Hostem byl například zástupce primátora města Ulm, ale také lidé zapojení do místních iniciativ, například pracovník spolku, který v regionu Greifswald podporuje zdravé stravování v mateřských školách a školách. S těmito lidmi jsme předtím v kontaktu nebyli – postupně se ukázalo, že nejlepší cestou je telefonický kontakt, při němž jsme mohli vysvětlit, o co nám jde. S některými z nich jsme se v období před konferencí sešli také na obědě.

Jak jste policy sekci strukturovali?

Sekce obvykle začínaly úvodními vystoupeními v délce nejvýše 10 minut, která představovala vědeckou i praktickou perspektivu. Protože výměna poznatků mezi vědou a praxí je pro nás prioritou, zkoušeli jsme různé interaktivní formáty, například diskuse nad tezemi nebo vědecký „speed dating“. Jako organizátoři jsme především moderovali a usnadňovali přechody mezi hlavními otázkami. Důležité pro nás bylo také sekce dokumentovat. Náš hlavní organizační tým tvořili tři lidé a jeden z nás během sekce obvykle shrnoval diskusi na flipchart, aby ji viděli všichni účastníci.

Věda a praxe mají odlišné způsoby uvažování. Zároveň věda i praxe často používají odborné termíny, které nejsou v druhém „světě“ známé. Jak ve vašich sekcích fungovala komunikace mezi výzkumníky a tvůrci politik? Bylo účastníkům vždy jasné, co se tím myslí?

V tomto ohledu jsme se rozhodně hodně naučili. Pomohlo, když bylo téma sekcí co nejkonkrétnější. Abychom pokryli i tematickou odbornost z vědecké perspektivy, zapojili jsme pracovní skupiny odborné společnosti – koneckonců jsme organizovali i sekce k tématům, která sami nezkoumáme. Díky tomu vznikaly zajímavé nápady, které zároveň usnadňovaly komunikaci. Například s pracovní skupinou Geografie zdraví jsme připravili mapu města Greifswaldu, abychom mohli na konkrétním příkladu diskutovat o dostupnosti zdravé a udržitelné výživy.

Přinesla vám interakce s tvůrci politik nějaké podněty pro vlastní výzkum?

Ano, rozhodně. Jak jsem již zmínila, hodně jsem se naučila o tom, jak prezentovat svůj výzkum způsobem odpovídajícím cílovému publiku. Diskuse o mezerách ve znalostech a tématech relevantních pro praxi v našich sekcích vedly také k výzkumným nápadům – i když ne nutně pro můj vlastní výzkum, protože například nemám odbornost v oblasti stravování v mateřských školách nebo školního stravování. Spíše jsem se dozvěděla mnoho nového a získala vhled do jiných oblastí výzkumu. Z hlediska motivace mi sekce také ještě více ukázaly relevanci mého výzkumu.

Bylo plánování a realizace policy sekcí časově náročnější než příprava běžné vědecké sekce?

Řekla bych, že organizace byla přinejmenším jiná, s mnohem větším množstvím komunikace a koordinace předem. Najít relevantní tvůrce politik nebylo vždy snadné a někdy chvíli trvalo, než jsme se dostali ke správné osobě. Osobně jsem to však vnímala jako vítanou změnu, zejména během doktorského studia. Velkou výhodou bylo, že jsme nepotřebovali žádné finanční zdroje, protože sekce probíhaly jako součást větší akce a díky zapojení místních tvůrců politik nevznikaly cestovní náklady.

Co byste poradila výzkumníkům, kteří uvažují o organizaci policy sekcí v rámci vědeckých konferencí?

Pro naše sekce bylo důležité, že jsme vytvořili organizační tým složený z lidí v různých fázích kariéry, s různými dovednostmi a zkušenostmi. Naše plány jsme také předem diskutovali s vedením odborné společnosti. Dynamika a zájmy účastníků vědeckých konferencí se určitě liší podle oboru. Tehdy jsme se rozhodli náš nápad jednoduše vyzkoušet – s přístupem, že se něco naučíme i tehdy, když nikdo nepřijde. Nakonec se ukázalo, že zájem existoval, v našem případě zejména mezi mladými výzkumníky.

Otázky pokládal Tome Sandevski.

Jazyk původní verze: angličtina.

Překlad a redakce české jazykové verze: Jaroslav Burian (Palacký University, Olomouc).

Popis:
Hackathon „Když data promluví“ je kolaborativní inovační akce navržená k propojení akademické sféry s veřejnou správou dalšími subjekty. Probíhá v 48h  a zaměřuje se na využití dat ke zlepšení kvality života v regionu. Akce slouží jako platforma, kde studenti, IT profesionálové a nadšenci společně pracují na řešení konkrétních regionálních výzev definovaných místními aktéry.

Cíle

Hlavními cíli této iniciativy jsou:

• Propojení různých sektorů: Budování aktivních partnerství mezi výzkumníky, zástupci měst a studenty či odborníky z oblasti technologií.
• Využití otevřených dat: Zapojení veřejně dostupných datových sad k řešení konkrétních problémů identifikovaných v regionu.
• Tvorba praktických řešení: Vytváření funkčních prototypů, analytických nástrojů nebo konceptů podporujících regionální správu a environmentální udržitelnost.
• Podpora rozhodování: Ukázka, jak lze poznatky založené na datech integrovat do veřejných politik a zapojení komunit.

Jak formát funguje?

Tento formát funguje jako akcelerátor inovací tím, že spojuje různé skupiny v jednom společném prostoru. Na rozdíl od tradičních setkání kombinuje technické dovednosti vývojářů se strategickými potřebami veřejné správy a přináší okamžité, hmatatelné výsledky. Klíčovým prvkem je využití „otevřených dat“, která zajišťují transparentnost a umožňují účastníkům vytvářet řešení z veřejně dostupných zdrojů. Akce má zároveň vzdělávací rozměr a nabízí účastníkům možnost porozumět průsečíku technologií a veřejné správy.

Akce obvykle trvá 48 hodin.

• Nábor účastníků: Nábor účastníků kombinoval přímé oslovování s cílem zajistit pestrou a různorodou skupinu účastníků. Organizátoři hackathon propagovali prostřednictvím prezentací na středních a vysokých školách, příspěvků na sociálních sítích, institucionálních newsletterů a placené i neplacené reklamy na kanálech partnerů na sociálních sítích. Kromě toho byly vybraným studentům, odborníkům a stakeholderům s relevantní expertizou zaslány individuální osobní pozvánky. Výzva k účasti byla dále šířena v rámci vědeckých sítí a partnerských komunit, což pomohlo přilákat motivované účastníky z akademické sféry, průmyslu i veřejného sektoru a zároveň podpořit mezioborovou spolupráci.
• Zahájení a kontext: Akce začíná úvodním setkáním, kde organizátoři představí konkrétní výzvy (např. monitoring dopravy, klimatickou odolnost) a dostupné datové sady.
• Vzdělávání a školení: Účastníci se účastní workshopů a přednášek zaměřených na datové zdroje a relevantní nástroje.
• Týmová práce a vývoj: Účastníci vytvářejí interdisciplinární týmy a vybírají si problém k řešení. Většinu času věnují analýze dat, programování a tvorbě proof of concept.
• Mentoring: Odborníci z města, univerzity a soukromého sektoru působí jako mentoři a zajišťují technickou správnost a praktickou využitelnost řešení.
• Hodnocení: Na závěr týmy prezentují své prototypy porotě složené ze zástupců klíčových aktérů. Projekty jsou hodnoceny podle míry inovace, proveditelnosti a potenciálního dopadu na region.

Výzvy (a způsoby jejich řešení)

• Kapacitní omezení organizátorů: Vědci často čelí obtížím při slaďování výzkumných povinností s organizačními nároky akce.
  Řešení: Přenést logistické úkoly (zajištění prostor, registrace) na podpůrný personál nebo studentské asistenty.
• Uplatnitelnost výsledků: Zástupci veřejné správy mohou mít obavy, že technické výstupy nebudou kompatibilní se stávajícími právními či administrativními rámci.
  Řešení: Zapojit úředníky přímo do definování výzev, aby byla zajištěna shoda s politickými potřebami již od počátku.
• Financování a zapojení účastníků: Zajištění rozpočtu a udržení energie účastníků může být náročné.
  Řešení: Vytvořit skupiny různorodých partnerů, kteří se podělí o náklady a přinesou rozmanité odborné znalosti.

Úkoly a zdroje

Výzkumníci / vědci:

• Odpovědnost za obsahovou strategii: definování výzev, kurátorství datových sad a nastavení programu.
• Řízení výběru mentorů pro technickou část.

Politici:

• Identifikace naléhavých regionálních problémů řešitelných pomocí dat.
• Zajištění financování prostřednictvím grantů či partnerství a sladění akce se strategickými cíli.
• Plánování budoucí implementace úspěšných prototypů.

Podpůrný personál:

• Zajištění provozní logistiky, včetně rezervace prostor, cateringu a registrace účastníků.
• Komunikace, například propagace na sociálních sítích a tiskové zprávy.

Požadované financování aktivit

Úspěšná realizace akce vyžaduje rozpočet na:

• Provozní náklady: Pronájem prostor, občerstvení pro účastníky a technickou infrastrukturu.
• Personální náklady: Cestovní náklady a ubytování externích odborníků, mentorů a řečníků.
• Motivace účastníků: Ceny pro vítězné týmy a marketingové materiály zajišťující vysokou viditelnost a účast.

Přehled potřebných zdrojů

• Čas výzkumníků na přípravu obsahu a vedení odborných aktivit: dny / týdny
• Čas výzkumníků na organizační záležitosti: týdny
• Čas pracovníků pro přenos znalostí: dny / týdny
• Čas tvůrců politik: dny

Příklad

Akce: Hackathon Olomouckého kraje 2025: „Když data promluví“.

Organizátoři:
Univerzita Palackého v Olomouci, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc.

Realizace:
Akce se uskutečnila v listopadu 2025 a zaměřila se na dvě hlavní témata: dopravu a změnu klimatu. Účastníci využívali otevřená data ze senzorové sítě EnClod v Olomouci, která v reálném čase měří intenzitu dopravy a meteorologické charakteristiky, dále pak data z městských a krajských portálů. Konkrétní výzvy zahrnovaly predikci dostupnosti parkovacích míst a analýzu městských tepelných ostrovů. Účastníci mohli pro tvorbu svých řešení využít jakákoli dostupná otevřená data.

Výstupy:

• Vítězné řešení: „Asphalt Sense“ – projekt analyzující zatížení vozovek pomocí senzorových dat s cílem zlepšit plánování údržby.
• Další významné projekty: „AMOV“ (amortizace povrchu vozovek) a „TVARGL“ (shrnutí počasí pomocí AI).
• Dopad: Akce úspěšně zapojila 30 aktivních účastníků a vedla ke vzniku funkčních prototypů. Vítězové získali vývojové vouchery na další rozpracování svých nápadů pro reálné využití.

Web akce: https://hackathon.upol.cz/