Archiv autora: Martina Miechová

O čem tento formát je? 

Studentské stáže představují osvědčený způsob spolupráce mezi univerzitami a institucemi zapojenými do tvorby a implementace veřejných politik. Stáže jsou vhodné pro studenty vyšších ročníků bakalářského nebo magisterského studia. Studenti během stáží získávají cenné profesní zkušenosti a poznávají fungování institucí zevnitř: seznamují se s organizací práce, rozhodovacími procesy, strategickým směřováním i každodenní agendou. Zároveň jim stáže poskytují příležitost navázat profesní kontakty, které mohou být užitečné pro jejich další kariérní rozvoj. Naproti tomu hostitelská instituce získá možnost využít odborné znalosti studentů, aktuální akademické poznatky a nové pohledy na řešené problémy. Úspěšná realizace stáží vyžaduje aktivní zapojení a dlouhodobou organizační podporu jak ze strany univerzity, tak hostitelské instituce. Tento formát tak přispívá k budování institucionalizované podpory dialogu mezi vědou a tvorbou politik, k rozšiřování profesních sítí i mimo samotné výzkumníky a k vytváření dlouhodobých podpůrných mechanismů spolupráce, které se stávají součástí fungování univerzit i institucí veřejné správy.

Jak tento formát funguje? 

Délka stáže, její náplň i formální podmínky jsou stanoveny na základě dohody mezi univerzitou a hostitelskou institucí. V některých studijních oborech jsou stáže povinnou součástí studia, jinde představují volitelný předmět, který může nahradit část výuky nebo rozšířit praktické zkušenosti studenta. V obou případech je vhodné studentům aktivně nabízet možnost realizovat stáž v oblasti veřejné správy. Důležitou rolí pracovníků odpovědných za organizaci a koordinaci stáží je vyhledat a propojit studenty s odpovídajícím profilem s oddělením či odborem dané instituce tak, aby jejich znalosti a dovednosti odpovídaly potřebám pracoviště a zároveň jim stáž umožnila získat relevantní praktické zkušenosti. Výběr vhodného zájemce o stáž je možné provést např. formou sestavení požadovaného profilu uchazeče ze strany hostitelské instituce a spárování studenta na základě jeho motivačního dopisu a kvalifikací dosažených během studia. 

Před samotným zahájením stáže je nutné vyřešit praktické záležitosti jako je domluva na katedře o vyslání studenta, zápis stáže ve formě ECTS kreditů, uzavření smlouvy mezi studentem a hostitelskou institucí a zajištění supervize (kdo a jak bude studenta vést). Konkrétní podmínky stáže, které stanovuje smlouva, mohou kromě popisu náplně práce obsahovat například i určení pracovní doby a pracovního místa, formy zapojení do chodu pracoviště, úrovně přístupů k informacím a k interním systémům a nástrojům nebo zapůjčení vybavení potřebného pro práci.

V průběhu stáže se student zapojuje do každodenního chodu instituce a podílí se na plnění úkolů, které odpovídají jeho dosavadním znalostem a dovednostem získaným studiem, a zároveň reflektují aktuální potřeby hostitelské organizace. Na začátku stáže je proto důležité sladit očekávání – tedy vyjasnit si, co student již umí, co by se měl během stáže naučit a co od něj potřebuje pracoviště. Student zpravidla začíná plněním základních úkolů, které slouží k ověření jeho schopností a zároveň mají vzdělávací charakter. Postupně může přecházet ke složitějším úkolům, při nichž již aktivně přispívá k práci pracoviště. Součástí stáže může být také konkrétní výstup.

Po ukončení stáže by mělo následovat její vyhodnocení. Evaluace může mít různý formát (hodnotící formulář, report apod.), měla by se ale vždy zaměřit na to, co se student naučil a čím přispěl pracovišti. Písemné hodnocení pak student předkládá své katedře pro zápis kreditů a jako potvrzení o absolvování stáže.

Výzvy a jejich řešení:

• Formu, obsah i očekávané výstupy stáže je nutné přizpůsobit její délce. Jinak bude koncipována týdenní stáž zaměřená především na seznámení s fungováním instituce a jinak několikaměsíční stáž, která umožňuje postupné zapojení studenta do odborné práce a převzetí větší míry odpovědnosti.
• Studenti mohou přicházet s kvalitními teoretickými znalostmi, ale bez zkušenosti s jejich aplikací v praxi. Konkrétní zadání, průběžná zpětná vazba a jasně definované očekávané výstupy pomáhají předejít nedorozuměním.
• V případě studentů bez předchozí pracovní zkušenosti je potřeba věnovat dostatečnou pozornost jejich adaptaci na pracovní prostředí včetně jasného nastavení pravidel, očekávání a formálních i neformálních pracovních zvyklostí.
• Realizace stáže klade zvýšené časové nároky na supervizora i další pracovníky zapojené do vedení studenta. Je proto vhodné s touto časovou investicí počítat již při plánování stáže a přizpůsobit jí rozsah úkolů i kapacitní možnosti pracoviště.
• Na některých univerzitách a institucích realizace stáží probíhá spíše operativně podle potřeb a možností jednotlivých kateder/pracovišť nebo prostřednictvím personálního oddělení, které příležitostně zprostředkovává nabídky stáží. To může mít za následek omezenou nabídku a organizační nedostatky spojené s koordinací stáží. Vhodným řešením je nastavit jednotný systém stáží na úrovni celé instituce, který jasně určí kontaktní místo pro koordinaci stáží, postup jejich zadávání a komunikace s univerzitami/institucemi a zároveň umožní jednotlivým pracovištím definovat své potřeby a kapacity. Díky tomu lze lépe propojovat studenty s relevantními pracovišti.

Úkoly a zdroje:

Student:

Student je povinen seznámit se s podmínkami a náplní stáže a dohodnout si s institucí a univerzitou formální náležitosti stáže (např. administrativní požadavky, zápis kreditů, termín a rozsah stáže). V průběhu stáže se aktivně zapojuje do činností pracoviště a plní zadané úkoly v dohodnutém rozsahu a termínech. Využívá znalosti a dovednosti získané studiem při řešení úkolů a zároveň se učí novým postupům a způsobům práce v praxi. Komunikuje se supervizorem, průběžně si ověřuje porozumění zadaným úkolům a využívá poskytovanou zpětnou vazbu. Respektuje pravidla a fungování hostitelské instituce včetně pracovních postupů, interních pravidel a případných požadavků na zachování důvěrnosti informací. Po skončení stáže plní požadavky stanovené univerzitou a hostitelskou institucí pro uznání absolvování stáže.

Supervizor: 

Supervizor zajišťuje odborné vedení studenta během stáže. Zadává mu úkoly odpovídající jeho znalostem a schopnostem podle probíhající fáze stáže tak, aby postupně zvyšoval míru jeho samostatnosti. Průběžně kontroluje plnění zadaných úkolů, poskytuje studentovi zpětnou vazbu, pomáhá mu porozumět souvislostem jeho práce a podporuje jeho zapojení do fungování pracoviště.

Koordinační pracovníci: 

Příslušný pracovník na straně univerzity (personalista, sekretářka/asistent katedry, jiný podpůrný personál) zajistí zveřejnění nabídky stáže, výběr vhodného zájemce a jeho propojení s příslušným pracovištěm hostitelské instituce. Poskytuje studentovi veškeré informace k organizaci a podmínkám stáže, případně zajišťuje komunikaci s vedením katedry, studijním oddělením apod. Příslušný pracovník na straně hostitelské instituce funguje jako kontaktní osoba pro studenta před zahájením stáže i v průběhu její realizace, zajišťuje komunikaci s vedením pracoviště a s vybraným supervizorem, finalizaci podmínek stáže a vyřízení potřebné dokumentace (smlouva, hodnotící formulář…).

Požadované zdroje:  

Příklad: 

Stáž studentky bakalářského programu Sociálněvědní analytik na Odboru kontroly – oddělení podpory a zpracování dat Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Rozsah a organizace stáže:

Stáž byla realizována v rozsahu 350 hodin rozdělených do dvou semestrů. Studentka docházela na pracoviště tři dny v týdnu. Měla k dispozici vlastní pracovní místo v kanceláři a potřebné technické vybavení včetně počítače. Na vedení stáže se podíleli dva supervizoři, se kterými studentka sdílela pracovní prostor a kteří jí poskytovali průběžnou podporu a vedení. Se studentkou byla uzavřena smlouva o stáži a po skončení stáže obdržela potvrzení o absolvování praxe a písemné hodnocení stáže. 

Odborné zaměření:

Studentka se zaměřuje na kvalitativní analýzu dat, interpretaci lidského chování a sociálně vědní souvislosti. To se liší od běžné agendy pracoviště, které pracuje především s exaktními daty a jejich kvantitativním zpracováním. Zatímco pracoviště běžně analyzuje především číselná data, studentka přinesla perspektivu zaměřenou na porozumění souvislostem a faktorům, které se za těmito daty skrývají. Její odborné zaměření tak doplnilo technicky orientovaný přístup pracoviště o pohled ze společenskovědní oblasti.

Náplň stáže a úkoly: 

V první polovině stáže se studentka věnovala základní přípravě a čištění dat. Konkrétně se jednalo o: 

• Zpracování a kategorizaci sady dat o kulturních a kreativních odvětvích v kraji 
• Zpracování seznamu investic kraje z hlediska geografické polohy investic pro budoucí mapové zobrazení
• Grafickou prezentaci dat: úpravu interaktivních grafů a tabulek, sjednocení názvosloví a zajištění konzistence exportovaných dat
• Práci s metadaty u datových sad na datovém portálu: využití AI k vytvoření průvodních listů a popisných tabulek pro otevřené datové sady na datovém portálu

Ve druhé polovině stáže se studentka věnovala náročnějším úkolům, například: 

• Statistickému vyhodnocení dat o kulturně-kreativních odvětvích v kraji (např. v souvislosti s demografií obcí, vzděláním, zaměstnaností atd.)
• Seznámení se s prostorovými analýzami a mapovým zobrazením dat v softwaru ArcGIS
• Identifikaci potenciálních nových datových sad vhodných k publikaci ve formě otevřených dat a zpracování výsledků do formy prezentace pro veřejný open datový portál

Přínosy spolupráce: 

Spolupráce byla přínosná pro obě strany. Studentka díky svému zaměření a znalostem ze svého oboru přinesla na pracoviště jiný typ práce s daty, zejména kvalitativní analýzu s přesahem do oblasti psychometriky, a zároveň časově výrazně ulevila pracovišti při plnění rutinních úkolů. Studentka si během stáže rozšířila znalosti v oblasti kvantitativního zpracování dat, které představuje techničtější stránku práce s daty. Naučila se pracovat s různými formáty dat, zpracovávat je do standardizované podoby, dbát na konzistenci ve zpracování dat a pracovat s volně dostupným softwarovým nástrojem pro vizualizaci dat. Pro studentku se zároveň jednalo o první pracovní zkušenost a první zkušenost s fungováním instituce veřejné správy.

O čem tento formát je? 

Projektoví manažeři a administrátoři ve výzkumu (RMAs) mohou sehrát zásadní úlohu při propojování akademické sféry s tvůrci veřejných politik z celé řady důvodů, které přesahují jejich tradičně chápané administrativní kompetence: 

1) RMAs systematicky vyhledávají a monitorují příležitosti pro spolupráci prostřednictvím národních, evropských či mezinárodních grantových programů. Díky detailní znalosti podmínek jednotlivých výzev a strategických priorit poskytovatelů podpory dokáží identifikovat projekty, v nichž je zapojení veřejné správy buď nezbytné, nebo vysoce přínosné. Tím se stávají přirozenými „mosty“ mezi světem akademického výzkumu a praktickými potřebami státní či místní správy.

2) Role RMAs se v posledních letech významně profesionalizovala a rozšířila. Už se nejedná pouze o administrátory projektů; mají kompetence navrhovat nebo spoluvytvářet institucionální strategie a podporovat nové směry spolupráce. Díky tomu mohou systematicky začleňovat spolupráci s tvůrci politik do dlouhodobých strategií univerzit a podporovat tvorbu politik založených na vědeckých důkazech („evidence-informed policy“) jako přirozenou součást “třetí role” univerzit. 

3) Jako součást univerzitní administrativy plní RMAs také roli kontaktního bodu. Tvůrci politik často nevědí, na které odborníky se s konkrétním tématem obrátit, zatímco jednotliví vědci ne vždy aktivně komunikují mimo svůj obor. RMAs však mají přehled o výzkumných kapacitách instituce napříč fakultami a obory, což jim umožňuje efektivně zprostředkovat kontakt mezi poptávkou ze strany veřejných institucí a relevantními experty. 

Informační seminář na téma tvorby politik založené na důkazech a její začleňování do výzkumných a vzdělávacích projektů má za cíl vybavit RMAs praktickými nástroji a znalostmi, které jim umožní efektivně podporovat spolupráci mezi akademickou sférou a tvůrci veřejných politik.

Jak formát funguje:

Školení na toto téma je vhodné realizovat ve skupinovém formátu, nikoli jako individuální konzultace. Projektoví manažeři a administrátoři se totiž vyznačují značnou heterogenitou z hlediska odborné expertízy, praxe i profesního zaměření. Skupinové nastavení proto vytváří prostor pro bohatou diskuzi, sdílení různých perspektiv a výměnu praktických zkušeností, které výrazně zvyšují přidanou hodnotu semináře oproti individuálnímu formátu. Seminář může být realizován na různých institucionálních úrovních – od úrovně jednotlivých fakult či univerzit až po národní úroveň skrz profesní platformy a asociace projektových manažerů a administrátorů ve výzkumu. Vítaná je i účast pracovníků ve vedení instituce pro zajištění navazující koncepční podpory tématu (např. umožněním vzniku pozice tzv. impact managera na projektových odděleních). V případě realizace na mezinárodní úrovni je vhodné upravit zaměření semináře směrem k vzájemnému sdílení zkušeností a dobré praxe, a to s ohledem na rozdíly ve fungování veřejné správy, institucionálních rámcích a procesech tvorby veřejných politik v jednotlivých zemích. 

Informační seminář pro RMAs by měl zahrnovat tyto oblasti: 

1) Klíčové přínosy spolupráce výzkumníků a tvůrců politik v projektech

• Přístup k datům a praxi: Veřejná správa poskytuje data, informace a případové studie, které nejsou akademickému prostředí běžně dostupné.
• Vzájemné posilování kompetencí: Univerzity rozvíjejí schopnost komunikovat s aplikační sférou, zatímco veřejné instituce získávají přístup k nejnovějším vědeckým poznatkům.
• Strategické a finanční výhody: Zapojení neakademických partnerů je klíčovým požadavkem řady grantových programů (Horizon Europe, Interreg, ERDF, národní programy).
• Zvýšení společenského dopadu výzkumu: Výzkumníci mohou přímo přispívat k tvorbě veřejných politik a posilovat relevanci svých projektů zapojením se do řešení celospolečenských výzev jako je klimatická změna, veřejné zdraví, urbanismus či digitální transformace.

2) Zmapování projektových příležitostí v aktuálních grantových programech

• Pravidelné sledování otevřených výzev na portálech grantových agentur a porovnávání výzev se strategickými prioritami univerzity, fakulty i potřebami veřejné správy.
• Vytváření sítě kontaktů na úrovni projektových oddělení, vedení instituce a jednotlivých kateder či součástí a sdílení aktuálních informací pro koordinaci zájmu výzkumníků. 

3) Specifika projektové spolupráce s institucemi veřejné správy na lokální, regionální, národní či evropské úrovni

• Institucionální struktura a složitost rozhodování
• Byrokracie, legislativní rámce, pravidla veřejných zakázek atd.
• Omezené časové a personální kapacity
• Politické vlivy a veřejná očekávání

4) Cílená komunikace vědy

• Rozvíjení zkušeností s interpretací odborných výsledků pro neakademické publikum, což pomáhá formulovat cíle a výstupy výzkumu tak, aby byly srozumitelné tvůrcům politik.

• Prezentace tématu nikoli jako výzkumného, ale jako relevantního pro agendu veřejných institucí (koho se týká, jak souvisí s rozhodovacími procesy, jaký je kontext tvorby politiky a související strategické dokumenty).
• Zaměření se na dopad a přínos spolupráce: nabídka konkrétního řešení problému, ušetření času, zdrojů, zvýšení efektivity práce a důvěryhodnosti instituce.

5) Budování udržitelné infrastruktury pro spolupráci mimo projekty

• • Vytváření procesů, nástrojů a platforem, které usnadňují dlouhodobou komunikaci mezi akademickou sférou a veřejnou správou.

• Vytváření sítě kontaktů (databáze odborníků, tematická partnerství) a podpora různých formátů spolupráce popsaných dále v ENGAGEgreen Policy Engagement Toolkitu.

6) Strategické směřování výzkumných aktivit: podpora společensky relevantních výzkumných témat na základě analýzy aktuálních potřeb veřejné správy

• Veřejná správa může zajistit praktické využití výstupů v každodenním fungování institucí, projektové výstupy tak reagují na reálné potřeby občanů a komunit.
• Výsledky mohou být ve veřejné správě dále využitelné ve formě navazujících politik a strategií, školení a vzdělávání pracovníků, zavedení nových digitálních nástrojů či metodik atd.

Výzvy a jejich řešení

Jednou z hlavních výzev při zavádění školení zaměřeného na spolupráci s tvůrci politik je nízké povědomí o relevanci tohoto tématu mezi projektovými manažery a administrátory ve výzkumu (RMAs). Téma je často vnímáno jako okrajové, případně jako oblast, která nespadá do jejich běžné projektové agendy. 

Efektivnější je tedy zařadit seminář jako součást již existujících vzdělávacích aktivit (workshopů či konferencí) pro RMAs, nikoli jej realizovat jako samostatně stojící akci, a propagovat jej skrz profesní sítě a interní komunikaci institucí. Takto pojaté školení je vnímáno jako přirozená součást profesního rozvoje, nikoli jako nadstandardní téma. Současně je vhodné systematicky zvyšovat povědomí o významu tématu také mezi výzkumníky, aby poptávka po tomto typu projektové podpory vznikala i ze strany samotné akademické obce.

Neméně důležité je zajištění follow-up po realizaci semináře. Prostřednictvím institucionální komunikace je třeba dlouhodobě posilovat povědomí o relevantních výzvách, projektových iniciativách a příkladech dobré praxe, které umožňují praktické uplatnění získaných znalostí. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že seminář povede nejen ke zvýšení kompetencí jednotlivců, ale i k reálným změnám v institucionálních procesech a projektové praxi.

Úkoly a zdroje: 

Přednášející by měl být dobře informován o aktuálních grantových možnostech a o existujících strukturách, které podporují různé formy spolupráce s tvůrci politik na dané instituci. Účastníci semináře nemusí mít předchozí teoretické znalosti, je však vhodné, aby si předem zmapovali situaci na svém oddělení či fakultě – například kdo se tématu spolupráce s veřejnou správou věnuje, kteří výzkumníci již s institucemi spolupracují a jaké formy spolupráce existují. Takové zmapování umožní účastníkům aktivně přispět do diskuze a sdílet konkrétní příklady z praxe. Zdroje, které mohou při přípravě využít, zahrnují interní databáze a kontakty na oddělení či fakulty.

Požadované zdroje:  

Příklad: 

RMA Power Week (19.-23.5.2025)

Vzdělávací akce RMA Power Week byla odborným pětidenním workshopem určeným především projektovým manažerům, ale i dalším pracovníkům zabývajícím se podporou vědy a výzkumu. Pořádalo ji Grantové oddělení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Workshop se zaměřil na klíčové oblasti výzkumného managementu včetně přípravy projektových žádostí, komunikace vědy, efektivního finančního plánování a monitoringu, správy výzkumných dat a využití umělé inteligence v projektovém řízení. Workshop byl podpořen dvěma probíhajícími projekty z programu Horizont Evropa (výzva Twinning), které mají za cíl mj. podpořit zvyšování kompetencí a kapacit projektové podpory na zapojených institucích. 

Druhý den workshopu, zaměřený na komunikaci vědy v projektech, se věnoval také tématu spolupráce s tvůrci politik v rámci sekce „Veřejná správa jako projektový partner“, pro kterou bylo vyhrazeno 60 min. času. Prezentace byla rozdělena na teoretickou a praktickou část – teoretická část pokrývala všechny výše popsané klíčové oblasti Informačního semináře, zatímco v části praktické byly představeny konkrétní příklady aktuálně řešených projektů a iniciativ na univerzitě. Program byl zakončen diskuzí, během které účastníci sdíleli své zkušenosti a reflektovali, jak lze získané poznatky uplatnit v praxi.